Nezn�m� a exotick� pta�� zob

Ligustrum, tedy pta�� zob, v tomto ohledu nen� v�jimkou. Mo�n� p�ekvapiv� pat�� do �eledi, kde byste ho nehledali � do olivovn�kovit�ch. Ta je pom�rn� pestr�: krom� exotick�ch oliv nebo prav�ho jasm�nu sem pat�� nap��klad �e��ky nebo jasany. Tentokr�t v�m chci p�edstavit dva neobvykl� a u n�s zat�m m�lo p�stovan� druhy pta��ho zobu, kv�li nim� se vyd�me na v�let p�es p�l zem�koule � do Japonska a do ��ny.

Japonsk� pta�� zob (Ligustrum japonicum) je st�lezelen� ke� nebo n�zk� strom poch�zej�c� ze st�edn�ho a ji�n�ho Japonska a Koreje. Pat�� mezi cen�n� okrasn� d�eviny: men�� a zakrsl� odr�dy se �asto tvaruj� do bonsaj�, zat�mco botanick� druh z p��rody se nech�v� r�st voln� do rozs�hl�ch hou�tin a les�, kde slou�� jako zelen� bari�ra i �to�i�t� pro pt�ky a zv��.

Jednou z nejkr�sn�j��ch dnes p�stovan�ch odr�d je Texanum. Pozn�te ji podle unik�tn�ch list�, kter� jsou n�padn� tu�n�j�� a ko�ovit�, sv�e zelen�, vysoce leskl� a v�dy zvln�n�. Rub list� je nav�c velmi sv�tl� a proto�e jsou listy na ke�i vzp��men�, kontrast mezi l�cem a rubem je v�razn�. Texanum tvo�� p�kn� stav�n�, sp�e rozlo�it� ke�e s atraktivn� patrovitou strukturou, co� u pta��ch zob� nen� b�n� � ty obvykle rostou sp�e vzp��men�. Nikdo dnes spolehliv� nev�, odkud tato odr�da poch�z�, ale p�edpokl�d� se, �e z Texasu, kam se japonsk� pta�� zoby dostaly ve druh� polovin� 19. stolet� a kde na�ly ide�ln� podm�nky k �ivotu � odtud i jej� jm�no.

Dal�� zaj�mavou odr�dou japonsk�ho druhu je zakrsl� Korea Dwarf. Roste pomalu, velmi hust� a krom� spolehliv� st�lezelen�ho olist�n� vynik� bohat�m kveten�m. V�echny pta�� zoby sice kvetou, v�t�inou od za��tku do konce l�ta, ale u t�to zakrsl� formy je kveten� soust�ed�n� na men�� plo�e, tak�e p�sob� mimo��dn� bohat�. Kv�ty jsou nav�c p��jemn� vonn�.

Z Japonska se nyn� p�esuneme do ��ny, odkud poch�z� pta�� zob leskl�. I ten je spolehliv� st�lezelen�, paradoxn� v�ak ke sv�mu jm�nu m�v� m�n� leskl� listy. Jsou ko�ovit�, obvej�it� a mlad� listy mohou b�t zbarven� do v�nova, jako nap��klad u modern� odr�dy Green Screen (�Zelen� st�na�). Jak u� n�zev napov�d�, je ide�ln� pro �iv� ploty a zahradn� p�ed�ly, proto�e �asem vytv��� t�m�� neproniknuteln� hou�t�. Kvete v�razn� pozd�ji, a� koncem l�ta, a p�stuje se nejen jako ke�, ale i jako efektn� men�� strom, kter� je v dob� kv�tu doslova obalen� kv�ty.

Krom� zelenolist�ch variant existuje i velmi atraktivn� pana�ovan� odr�da Excelsum Superbum. Na sv�ch cest�ch po jihu Evropy ji mnohem �ast�ji ne� jako ke� v�d�m ve form� strom� v m�stsk�ch stromo�ad�ch. M�j kamar�d zahradn�k z Marylandu v USA mi nav�c potvrdil, �e i tam pat�� mezi obl�ben� st�lezelen� alejov� stromy � p�edev��m d�ky minim�ln�m n�rok�m na �dr�bu a v�born� odolnosti v��i letn�m hork�m i sez�nn�mu suchu.

��nsk� pta�� zob m� ve sv� domovin� je�t� jedno zaj�mav� specifikum. Slou�� jako hostitelsk� ke� pro hmyz Ericerus pela, kter� na v�tv�ch vytv��� bohat� voskov� povlaky. Ty se na podzim se�kr�bou, zpracuj� a vznik� takzvan� b�l� vosk, d��ve pou��van� k v�rob� sv��ek i v l��itelstv�. Tato metoda je star� v�ce ne� tis�c let a a� do za��tku 20. stolet�, kdy byl nahrazen um�le vyr�b�n�m paraf�nem, pat�il b�l� vosk k nejb�n�j��m vosk�m v�bec. Profese jeho sb�ra�� a zpracovatel� tak pat�ila k d�le�it�m �emesl�m sv� doby.

Plody v�ech druh� pta��ch zob� obsahuj� glykosidy, kter� jsou m�rn� jedovat� pro �lov�ka i dom�c� zv��ata. U �lov�ka je v�hodou, �e se mu to d� vysv�tlit, u dom�c�ch mazl��k� pak hraje roli fakt, �e plody se objevuj� p�ev�n� ve vy���ch patrech ke�e, nejsou snadno dostupn� a nav�c jim nechutnaj�. Ze spodn�ch ��st� ke�e lze nav�c cel� plodonosn� laty po odkv�tu snadno odst��hat.

Oba tyto asijsk� druhy pta��ch zob� lze pova�ovat za modern� ke�e. Vynikaj� n�zk�mi n�roky na p�du i z�livku a jsou v�born� p�izp�soben� suchu a teplu. Po v�sadb� vy�aduj� z�livku jen kr�tce, pozd�ji si vysta�� s ob�asn�m de�t�m. Pouze b�hem such�ch zim je vhodn� dop��t jim trochu vl�hy nav�c. Sn�ej� kyselou, neutr�ln� i z�saditou p�du, mohou r�st i v chud��ch p�d�ch, nikdy v�ak nesm� st�t v mazlav� nebo podm��en� zemin�. Mrazuvzdornost m�me ov��enou do −20 �C bez po�kozen� a nov� odr�dy a selekce, nap��klad Green Screen, u� zvl�dly i −23 �C. Dal�� testov�n� pokra�uje.