Abies concolor ('Violacea Compacta') 'COMPACTA' jedle oj�n�n�
Ectovit (ektomykorhizn�)Abies
Jedle oj�n�n� je velice popul�rn� jehli�nan �esk�ch a slovensk�ch zahrad a m�stsk�ch park�. Jej� nejv�t�� devizou je n�padn� barva. P�stitel� ve �kolk�ch si d�vaj� z�le�et na selekci t�ch nejn�padn�ji vybarven�ch semen��k�, nebo� barva se m��e li�it od tmav� zelen� pouze se sv�tl�mi mlad�mi v�hony a� do st��b�it� modrozelen�. Compacta je odr�da ji� z roku 1891, kdy ji poprv� popsal botanik Ludwig Beissner z n�meck�ho Ludwigslustu a nazval Violacea Compacta. Av�ak v prodeji byla a� od roku 1923. Proto�e na trhu mezit�m kralovala podobn� vybarven� ale vzr�stn� selekce s n�zvem Violacea, pro jednoduchost modern� dendrologie uznala jednoslovn� pojmenov�n� Compacta za dosta�uj�c�.
Compacta jako by z oka vypadla odr�d� Violacea v zakrsl� form�. Tato mal� odr�da jedle oj�n�n� nese rovn� n�padn� sv�tl�, modrost��brn� jehlice, kter� jsou p��jemn� m�kk� na dotek. Jsou srpovit� vzp��men�, mlad� jarn� p��r�stky v�razn� st��b�it� a zral� jen o stupe� syt�j��, tak�e v zahrad� sv�t� po cel� rok. Roste velmi pomalu, pouze asi 5-8 cm za rok a v deseti letech m�v� kolem jednoho metru v��ky a asi polovi�n� ���ku. Habitus je hust�, zprvu vzp��men� a pom�rn� pravideln� do typicky jedlov�ho tvaru v�no�n�ho stromku, ale s v�kem se za��n� v�ce rozkl�dat. Pro udr�en� symetrie, pokud se vy�aduje, je dobr� stromek lehce tvarovat st�ihem, nejl�pe zjara p�ed ra�en�m. St��hat m��ete a� tam, kde m� v�tev jehlice, hloub�ji ne.
Posledn� revize 16-01-2017
Vyhovuje j� t�m�� jak�koli propustn� p�da, p�ednostn� vlhk� ale nikdy mokr�, bohat� na �iviny. pH reakce m��e b�t od kysel�, p�es neutr�ln� a� k m�rn� alkalick�. Jakmile zako�en�, v�born� zvl�d� i del�� obdob� sucha a horko. Pro nejlep�� barvu jehli�� ji vysa�te na pln� slunce nebo jen m�rn�ho polost�nu. Pln� mrazuvzdorn� do cca -40�C a je vhodn� i do venkovn�ch n�dob.
