Home > Katalog > Albizia julibrissin
2571_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
2571_2.jpeg 2571_3.jpeg 2571_4.jpeg

Albizia julibrissin kapinice, persk� ak�cie

vzr�st
n�zk� strom
b�n� v��ka
3-7m
b�n� ���ka
3-7m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
r��ov�
doba kveten�
�ervenec-z���
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
neutr�ln� a� z�sadit� (v�penit�)
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
6   (do -23�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Albizia

Rod Albizia pat�� do �eledi bobovit�ch, d��ve mim�zovit�ch, a zahrnuje v�ce ne� sto druh� roz���en�ch od tropick� Asie a Afriky a� po severn� Austr�lii, p�i�em� n�kolik druh� zasahuje i do P�edn�ho v�chodu, odkud poch�z� prvn� albizie zn�m� Evropan�m. Je to pon�kud po�ouchl� rod, kter� mnoha botanik�m dlouh� roky pletl hlavy, proto�e jemn�, dvakr�t zpe�en� listy a �t�tcovit� kv�ty se objevuj� u v�ce p��buzn�ch skupin a hranice mezi nimi nebyly jasn�. �asto se tyto jemnolist� d�eviny pov�echn� naz�valy mim�zy, co� bylo ozna�en� lidov� a chybn�. Spr�vn� albizii poprv� vymezil Antonio Durazzini (1735�1787), kter� si v�iml, �e n�kter� tropick� �mim�zy� maj� natolik odli�nou stavbu kv�tenstv�, �e si zaslou�� vlastn� rod. N�zvoslov� se od jeho �as� je�t� n�kolikr�t prom�nilo a n�kter� druhy putovaly mezi rody Albizia, Mimosa a Samanea, ale dnes u� v�me, �e konkr�tn� Albizia julibrissin je t�m druhem, kter� dal rodu evropskou tv�� a jm�no persk� ak�cie, proto�e poch�z� z oblast� P�edn�ho v�chodu a Kavkazu. Fosiln� n�lezy z mioc�nu nazna�uj�, �e d�eviny podobn�ho typu rostly kdysi i v oblastech, nap��klad v ji�n� Evrop�, kde tehdej�� klima bylo mnohem teplej�� a subtropick� lesy zasahovaly v�razn� severn�ji. Po ochlazen� kontinentu a �stupu t�chto les� se jejich p�edkov� st�hli do teplej��ch ��st� Asie a Afriky, a trvalo a� do 18. stolet�, ne� byla jen hrstka z nich znovu introdukov�na do nejteplej��ch oblast� ji�n� Evropy a pozd�ji i severn�ji.

T�m pro n�s nejd�le�it�j��m druhem je Albizia julibrissin, kter� dala vzniknout jm�nu persk� ak�cie. Kdy� se v polovin� 18. stolet� (1745) dostala do Evropy, byla jedn�m z prvn�ch jemnolist�ch strom� z oblast� tehdej�� Persie a Kavkazu, odkud p�ich�zely z�silky exotick�ch rostlin do botanick�ch zahrad. Jej� cesta sem nebyla n�hodn�. ��st exempl��� putovala perskou cestou p�es �r�n a Osmanskou ��i, tedy trasou, kterou po stalet� proch�zely obchodn� karavany, diplomatick� dary a sb�ry evropsk�ch cestovatel�, kte�� se vraceli z Konstantinopole, Isfah�nu nebo Tabr�zu s rostlinami, je� jim p�ipadaly neoby�ejn�. Druh� ��st p�ich�zela kavkazskou cestou p�es Gruzii a Arm�nii, kde rusk� botanick� expedice sb�raly d�eviny z okol� Tbilisi a Jerevanu a pos�laly je do Petrohradu a d�le do z�padn� Evropy. Pr�v� odtud poch�z� jm�no �persk� � ne jako botanick� fakt, ale jako stopa po cest�, kterou strom urazil, ne� se stal sou��st� evropsk�ch park�. P�sobila exoticky, ale z�rove� p��v�tiv�, a proto�e jej� listy p�ipom�naly ak�cie, dostala lidov� jm�no, kter� se rychle ujalo. Tehdy botanick� zahrady soupe�ily o nejzaj�mav�j�� sb�rky a ka�d� nov� d�evina se stala malou senzac� a z�rove� i pokusem, zda p�e�ije a bude se j� da�it. Je tud� p�irozen�, �e kr�sa t�to d�eviny nedala sp�t ani botanik�m z chladn�j��ch lokalit Evropy, kte�� ji za�ali rovn� testovat a postupem �asu se uk�zalo, �e se jedn� o p�ekvapiv� mrazuvzdorn� strom, kter� ve spr�vn�ch podm�nk�ch roste a kvete p�inejmen��m do z�ny 6 a n�kter� selekce zvl�daj� i siln�j�� mr�z.

Popis rostliny

Botanick� druh persk� ak�cie je jemnolist�, lehce stav�n� strom, kter� do zahrad p�in�� exotiku tepl�ch krajin. Nab�z� hned n�kolik atribut� atraktivity najednou: n�padn� kv�ty po cel� l�to, jemn� listy a neobvykl� tvar koruny na strom� ni��� v��ky. Kv�ty se objevuj� od �ervence do srpna a maj� podobu do�iroka rozev�en�ch r��ov�ch �t�tc� tvo�en�ch dlouh�mi ty�inkami, n�kdy jim jednodu�e ��k�me chlupat� chom��ky. Barva kv�t� je u botanick�ho druhu obvykle sv�tle r��ov� a� pastelov�, s jemn�m p�echodem do b�l� u b�ze. Jsou p��jemn� a sladce vo�av�, trochu jako cukrov� vata, a podobn� i m�rn� lepkav�, kdy� odkvetl� popadaj� do tr�vn�ku. Plodem je �zk�, ploch� lusk, kter� dozr�v� koncem l�ta jen v nejteplej��ch lokalit�ch a z�st�v� na strom� a� do zimy; v ji�ansk�ch zem�ch, kde semena pravideln� dozr�vaj�, se druh n�kdy pova�uje za pleveln�, proto�e ochotn� kl��� v nekultivovan� krajin�.

Opadav� listy jsou dvakr�t zpe�en�, m�kk�, kapradinov� jemn� a na noc se skl�p�j�, aby se r�no znovu otev�ely, co� je vlastnost typick� pro n�kolik tropick�ch rod� v �eledi bobovit�ch. Koruna b�v� �irok�, lehce rozlo�it�, �asto s p�irozen� ploch�m vrcholem, kter� vytv��� m�kk�, rozpt�len� st�n. D�evo je zprvu sv�tle zelen�, pozd�ji sv�tle hn�d�, rychle vyzr�v� a z�sk�v� lehce na�edl� t�n. Albizie ra�� velmi pozd�, �asto a� v druh� polovin� kv�tna, co� je jej� p�irozen� strategie ochrany p�ed jarn�mi v�kyvy po�as�. Jakmile v�ak vyra��, roste rychle a spolehliv�, skoro p�ed o�ima, a v tepl�ch oblastech vytv��� elegantn�, lehce exotickou siluetu, kter� je pro tento druh typick�. V�tve dok�ou b�hem jednoho l�ta p�ir�st o 50�100 cm do stran. Velikost dosp�l�ho stromu je obvykle 5�7 metr� v��ky a p�ibli�n� stejn� ���ky, n�kdy i v�ce v tepl�ch oblastech, kde se koruna rozkl�d� do �irok�ho, t�m�� ploch�ho de�tn�ku. V optim�ln�ch podm�nk�ch m��e star�� strom dos�hnout a� 8 metr�, ale v b�n�ch zahrad�ch z�st�v� ni��� a kompaktn�j��. Mrazuvzdornost je minim�ln� �23 �C p�i vyzr�l�m d�ev�.

Albizie s plochou korunou je p�esn� t�m stavebn�m prvkem v zahrad�ch, kde hled�me unik�tn� siluetu p�ipom�naj�c� exotiku. Vyplat� se pohr�t si s kompozic� a vyu��t st�edozemn� hru tvar�, kde se st��daj� de�tn�k, koule, pyramida �i pagoda a �t�hl� vertik�la. Nebo z n� ud�lat jedinou solit�ru v mal� letn� zahrad�, kde j� budou d�lat spole�nost jen ni��� ke�e a trvalky, kter� nab�dnou jarn� barvy a kveten�, ne� se albizie probud� k �ivotu, a b�hem jej� vl�dy nebudou ru�it. Pro maxim�ln� efekt l�ta na pln� obr�tky ji zkombinujte s ab�li�, drmkem, olov�ncem, mod�ilem, t�ezalkou, kalokv�ty �i perovskiemi, kter� v�echny miluj� stejn� podm�nky � slunce a sucho. Pokud zal�v�te, n�dhern�m dopl�kem albizi� jsou hortenzie, a� u� latnat� nebo strme�kovit�, ale d�l od stromu, aby nedost�val jejich z�livku.

Posledn� revize 14-11-2014; 12-08-2023; 16-08-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Albizie pot�ebuj� p�edev��m slunce, teplo a propustnou, v�h�evnou p�du, ide�ln� se zimn�m suchem, proto�e nej�ast�j��m d�vodem �hynu nen� mr�z, ale p�emok�en� ko�en�. Da�� se jim v b�n� zahradn� zemin�, pokud nen� t�k� a j�lovit�; v takov�m p��pad� pom��e dren� nebo v�sadba na m�rn� kope�ek. Mrazuvzdornost botanick�ho druhu je p�ekvapiv� vysok� � ve spr�vn�ch podm�nk�ch zvl�d� nejm�n� -23 �C a v chr�n�n�ch poloh�ch i kr�tkodob� v�kyv n�e, pokud m� ko�eny v suchu a zral� d�evo. To znamen�, �e vysazovat do zahrady m��ete jen stromky, jejich� kmen ji� nen� sv�e zelen�, ale za�al dozr�vat do m�rn� na�edl�. M�te-li mladou rostlinu, p�ezimujte ji v bezmraz� m�stnosti 1-2 zimy do t� doby, ne� zd�evnat�. Kmeny velmi mlad�ch stromk� m��ete prvn� dv� zimy chr�nit jutou �i netkanou textili�, zejm�na roub a km�nek. V chladn�ch lokalit�ch jim pom��e vydatn� zimn� mul� nad ko�eny, ale v l�t� jej odstra�te, aby se zem proh��vala. Hnojen� nevy�aduje, ale m��ete pou��t hnojiva na b�zi fosforu pro podporu kveten� od �ervne do konce �ervence. Vyhn�te se hnojiv�m na b�zi dus�ku. �ez se v�t�inou nevy�aduje, ale je mo�n� jej prov�d�t zjara po v�ech mrazech, a to pouze o max. 1/3 d�lky lo�sk�ch v�tv�, jinak nemus� v roce �ezu kv�st.

D�le�it�: u� i k n�m do Evropy dorazila americk� vymo�enost nazvan� fusariov� vadnut�. Jedn� se o p�dn� houbu, kter� je b�n� p��tomn� hlavn� v t�k�ch, p�emok�en�ch p�d�ch a napad� stromky zesl�bl� nebo po mechanick�m po�kozen� ko�en�. Projevuje se n�hl�m vadnut�m a �loutnut�m list� po v�tv�ch uprost�ed l�ta; v pokro�il� f�zi se na kmenech objevuj� n�padn� l�ze. Nejlep�� prevenc� je propustn� p�da, zimn� sucho, dren�, v�sadba na kope�ek a opatrn� pr�ce s ko�eny, aby nedo�lo k poran�n�. Pom�h� i mykorhiza p�i v�sadb�, kter� zvy�uje odolnost ko�enov�ho syst�mu. N�sledn� l��ba je komplikovan�, ale mo�n�. Popis nemoci a jak s n� nalo�it najdete zde.

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
strom
35L
v��ka kmene 200-230 cm, obvod kmene 8-10 cm
STANDARD
5 800 K�
PRAHA
v�cekmen
35L
v��ka 175-200 cm
STANDARD
5 950 K�
PRAHA
strom
60L
v��ka kmene 190-210 cm, obvod kmene 14-16 cm
De Luxe
11 400 K�
PRAHA
strom
60L
v��ka kmene 190-210 cm, obvod kmene 14-16 cm
De Luxe
11 400 K�
CHLUMEC
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
strom
v��ka kmene 200-230 cm, obvod kmene 8-10 cm
5 800 K�
v�cekmen
v��ka 175-200 cm
5 950 K�
strom
v��ka kmene 190-210 cm, obvod kmene 14-16 cm
11 400 K�
strom
v��ka kmene 190-210 cm, obvod kmene 14-16 cm
11 400 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku