Astilbe × arendsii �echrava (sk. arendsii)
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Astilbe
Rod Astilbe zahrnuje asi 18 druh� vytrval�ch, oddenkat�ch rostlin z �eledi lomikamenovit�ch (Saxifragaceae), kter� poch�zej� p�ev�n� z v�chodn� Asie (��na, Japonsko, Korea, Himal�je) a ��ste�n� ze Severn� Ameriky. Prvn� exempl��e byly do Evropy p�ivezeny v 19. stolet�, nap��klad z Japonska nizozemsk�m botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796�1866). Zn�te ho? Po n�m se jmenuje i jedna vz�cn�j�� a kr�sn�, letn� kvetouc� magn�lie � Magnolia sieboldii. V Evrop� se �echravy, jak se jim �esky ��k�, rychle staly obl�ben�mi pro sv� elegantn�, p��ovit� kv�tenstv� a dekorativn� listy. V�znamn� pokrok ve �lecht�n� zaznamenal n�meck� zahradn�k Georg Adalbert Arends (1863�1952), kter� na po��tku 20. stolet� vytvo�il mnoho hybrid� zn�m�ch jako Astilbe � arendsii. Tato linie vznikla k��en�m zejm�na A. japonica, A. thunbergii a A. chinensis a znamenala revoluci v zahradn� v�sadb� � nab�dla �ir�� �k�lu barev, del�� dobu kveten� a lep�� p�izp�sobivost r�zn�m podm�nk�m.
�echrava Arendsova je obl�ben� a nen�ro�n� trvalka, kter� se v l�t� vykv�t� bohat�mi vzp��men�mi kv�tenstv�mi r�zn�ch barev. Kv�ty jsou na stonc�ch o v��ce cca 40 cm, jsou pevn� a nel�mou se ve v�tru ani p�i de�t�ch. Listy jsou tmav� zelen�, v�t�inou leskl� a vyr�staj� v hust�m trsu.
P�stov�n� �echrav nen� n�ro�n� � maj� r�dy vlhkou zem bohatou na �iviny. Pokud zajist�te pravidelnou z�livku nebo um�st�n� v lehce zamok�en� zemi, budou r�st dob�e i na pln�m slunci. Jinak je lep�� je p�stovat v polost�nu nebo st�nu. Dobr�m hnojen�m vylep��te bohatost a kvalitu kv�t�. V p��li� v�penit�ch p�d�ch stejn� jako v tuh� j�lovit� zemi, kter� v l�t� vysych�, neporostou dob�e.
Posledn� revize 05-08-2010.
�echravy se p�irozen� vyskytuj� v horsk�ch rokl�ch a vlhk�ch les�ch, kde oce�uj� st�n a vlhkou p�du. D�ky sv� odolnosti v��i st�nu a vlhku se staly obl�ben�mi trvalkami v zahradn� v�sadb�, zejm�na kolem jez�rek a v lesn�ch zahrad�ch. Jejich p�stov�n� nen� n�ro�n�, pokud jim zajist�te vhodn� podm�nky: maj� r�dy vlhkou zem bohatou na �iviny a rad�ji polost�n ne� p��m� slunce. Av�ak pokud nab�dnete pravidelnou z�livku nebo um�st�n� v lehce zamok�en� zemi, budou r�st dob�e i na pln�m slunci. Dobr�m hnojen�m vylep��te bohatost a kvalitu kv�t�. V p��li� v�penit�ch p�d�ch stejn� jako v tuh� j�lovit� zemi, kter� v l�t� vysych�, neporostou dob�e. Pro nejlep�� v�sledky je dobr� rostlinu jednou za 4 roky p�esadit a zmladit odstran�n�m star�ch a odum�el�ch hl�z. P�esazov�n� a d�len� trs� prov�d�jte zjara p�ed ra�en�m. Such� listy a kv�ty od�e�te rovn� na ja�e. Pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a vhodn� i do v�t��ch n�dob, kde bude vy�adovat �ast�j�� z�livku a hnojen�
