Astilbe × arendsii 'GLORIA PURPUREA' �echrava (sk. arendsii)
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Astilbe
Rod Astilbe zahrnuje asi 18 druh� vytrval�ch, oddenkat�ch rostlin z �eledi lomikamenovit�ch (Saxifragaceae), kter� poch�zej� p�ev�n� z v�chodn� Asie (��na, Japonsko, Korea, Himal�je) a ��ste�n� ze Severn� Ameriky. Prvn� exempl��e byly do Evropy p�ivezeny v 19. stolet�, nap��klad z Japonska nizozemsk�m botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796�1866). Zn�te ho? Po n�m se jmenuje i jedna vz�cn�j�� a kr�sn�, letn� kvetouc� magn�lie � Magnolia sieboldii. V Evrop� se �echravy, jak se jim �esky ��k�, rychle staly obl�ben�mi pro sv� elegantn�, p��ovit� kv�tenstv� a dekorativn� listy. V�znamn� pokrok ve �lecht�n� zaznamenal n�meck� zahradn�k Georg Adalbert Arends (1863�1952), kter� na po��tku 20. stolet� vytvo�il mnoho hybrid� zn�m�ch jako Astilbe � arendsii. Tato linie vznikla k��en�m zejm�na A. japonica, A. thunbergii a A. chinensis a znamenala revoluci v zahradn� v�sadb� � nab�dla �ir�� �k�lu barev, del�� dobu kveten� a lep�� p�izp�sobivost r�zn�m podm�nk�m.
�echrava Arendsova Gloria Purpurea je historick� odr�da vy�lecht�n� n�meck�m zahradn�kem Georgem Adalbertem Arendsem kolem roku 1920, tedy v dob�, kdy Arends�v �lechtitelsk� program za��val vrchol. V rodokmenu t�to odr�dy najdeme geny v�ech druh�, kter� k hybridizaci pou��val: A. chinensis (pro hustotu kv�tenstv� a sucho sn�ej�c� charakter), A. japonica (pro ran� kveten� a kompaktn�j�� vzr�st), A. thunbergii (pro v��ku a vzdu�n� habitus) a A. davidii (pro robustn� vzr�st a dlouh� kv�tenstv�). Kombinace v�ech vlastnost� pak dala vzniknout velk� n�dhe�e, jej� sl�va je �iv� dodnes, nebo� st�le pat�� k vyhled�van�m odr�d�m.
Gloria Purpurea je pom�rn� vysok� �echrava s v�razn� r��ov�mi a� nachov�mi kv�ty v bohat�ch, vzp��men�ch lat�ch. Vykv�t� od za��tku �ervence a v ide�ln�ch podm�nk�ch dok�e kv�st a� do konce srpna. Listy jsou opadav�, leskl�, tmav� zelen�, hluboce zpe�en�, s bronzov�m n�dechem, kter� se na podzim zv�raz�uje. Rostlina dor�st� v��ky 60�70 cm a netrp� na choroby ani �k�dce. Zkuste ji ve vlhk�m z�honu zkombinovat s velkolist�mi hostami, pestrolist�mi dlu�ichami a tmavolist�mi popelivkami, jejich� robustn� listy vytvo�� p�sobiv� kontrast k jemn� d�len�mu olist�n� �echrav. A pro del�� dobu kveten� celek dopl�te jarn�mi trvalkami, jako jsou pomn�nkovce a plicn�ky, kter� si svou sl�vu odbydou zjara a pak umo�n� �echrav�m neru�en� zaz��it uprost�ed l�ta, a nav�c sv�mi texturou odli�n�mi listy i ni��� v��kou nab�dnou skv�l� kontrast.
Pokud rostlina v prvn� vln� hodn� kvetla a je v p�d� s mal�m mno�stv�m �ivin, mohou b�t listy po odkv�tu vy�erpan�. Tehdy se vyplat� celou rostlinu po odkv�tu zast�ihnout u zem�, pohnojit tekut�m hnojivem a nechat znovu nara�it, aby a� do konce sez�ny v zahrad� d�lala par�du efektn�mi listy. Pravideln� hnojen� zajist� opakovan� kveten� po cel� pr�zdniny.
Posledn� revize 29-06-2025
�echravy se p�irozen� vyskytuj� v horsk�ch rokl�ch a vlhk�ch les�ch, kde oce�uj� st�n a vlhkou p�du. D�ky sv� odolnosti v��i st�nu a vlhku se staly obl�ben�mi trvalkami v zahradn� v�sadb�, zejm�na kolem jez�rek a v lesn�ch zahrad�ch. Jejich p�stov�n� nen� n�ro�n�, pokud jim zajist�te vhodn� podm�nky: maj� r�dy vlhkou zem bohatou na �iviny a rad�ji polost�n ne� p��m� slunce. Av�ak pokud nab�dnete pravidelnou z�livku nebo um�st�n� v lehce zamok�en� zemi, budou r�st dob�e i na pln�m slunci. Dobr�m hnojen�m vylep��te bohatost a kvalitu kv�t�. V p��li� v�penit�ch p�d�ch stejn� jako v tuh� j�lovit� zemi, kter� v l�t� vysych�, neporostou dob�e. Pro nejlep�� v�sledky je dobr� rostlinu jednou za 4 roky p�esadit a zmladit odstran�n�m star�ch a odum�el�ch hl�z. P�esazov�n� a d�len� trs� prov�d�jte zjara p�ed ra�en�m. Such� listy a kv�ty od�e�te rovn� na ja�e. Pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a vhodn� i do v�t��ch n�dob, kde bude vy�adovat �ast�j�� z�livku a hnojen�
