Baptisia 'VANILLA CREAM' bapt�sie
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Baptisia
Baptisia je star� severoamerick� rod s p�ibli�n� t�iceti druhy, rozprost�en� od such�ch pr�ri� po sv�tl� lesn� okraje v�chodn� a jihov�chodn� ��sti USA. Botanicky jej ustavil �tienne Pierre Ventenat (1757�1808) roku 1808, ale jeho historie je spletit�j��: star�� auto�i jej st��dav� �adili do rod� Podalyria, Sophora �i Ripasia, co� odr�� dobov� nejasnosti v r�mci �eledi Fabaceae a podobnost s jin�mi papilion�tn�mi rostlinami. Jsou to robustn� trvalky s hlubok�mi ko�eny, kter� je dr�� i v extr�mn�m suchu, zat�mco jejich zvl�tn� chemick� vlastnost � z�ern�n� pletiv po poran�n� � p�ipom�n�, �e kdysi byly sou��st� barv��sk�ho �emesla i l��itelstv�. Odtud i jejich v�deck� jm�no, nebo� �eck� bapto znamen� nam��et � n�kter� druhy slou�ily jako n�hra�ka prav�ho indiga a v americk� angli�tin� rostlina dodnes nese n�zev False indigo � Neprav� indigo. P�irozen� druhy se li�� barvou kv�t� i ekologi�, ale v�echny sd�lej� pevn�, t�m�� ke�ovit� habitus a schopnost vytv��et rozs�hl� trsy, kter� v such�ch pr�ri�ch d�ky sv� bujn� listov� hmot� p�sob� jako p�ekvapiv� kotvy vegetace.
Hybridizace baptisi� za�ala nen�padn�: v p��rod� se ob�as k��ily modr� druhy (B. australis) se �lut�mi (B. sphaerocarpa, B. tinctoria), co� uk�zalo, �e kombinace antokyan� a karotenoid� dok�e vytvo�it nov� odst�ny. Modern� �lecht�n� se op�r� hlavn� o n�kolik druh�, kter� se v literatu�e objevuj� jako rodi�e popsan�ch hybrid� � B. australis pro pevn� habitus a modr� pigmenty, B. tinctoria a B. sphaerocarpa pro �lut� t�ny a odolnost, B. alba jako stabiliza�n� prvek s �ist� b�lou barvou a B. minor pro kompaktnost, men�� vzr�st a syt� modrou barvu. Skute�n� pr�lom nastal v USA na p�elomu 20. a 21. stolet�, kdy Hans Hansen (1963) za�al, �dajn� nejprve jen tak pro z�bavu, shroma��ovat semena z okol� Texasu a Oklahomy a k��it je mezi sebou. Z v�sledk� byl natolik p�ekvapen, �e se �lecht�n� baptisi� za�al v�novat systematicky a k��il druhy nap��� sekcemi rodu, ��m� vytvo�il s�rie Prairieblues� a pozd�ji Decadence�, kter� definovaly modern� podobu baptisi� � pevn� stonky, ob�� kv�tenstv�, nov� barevn� kombinace a lep�� zahradn� v�kon. Paraleln� Tony Avent (1956) z Plant Delights Nursery v Severn� Karol�n� v USA shroma��oval p��rodn� formy, zejm�na B. arachnifera se st��b�it�mi listy, a jeho selek�n� pr�ce roz���ila genetickou z�kladnu, z n� dne�n� hybridiz�to�i �erpaj�. Jeho kolekce dnes zahrnuje minim�ln� 25 odr�d, kter� dlouhodob� testoval v r�zn�ch klimatick�ch podm�nk�ch. Hybridy vznikaj� pomalu, proto�e baptisie rostou a kvetou a� po n�kolika letech, ale po zako�en�n� tvo�� dlouhov�k� trsy, kter� v zahrad� p�sob� jako stabiln�, t�m�� bez�dr�bov� dominanty.
Vanilla Cream je hybridn� odr�da bapt�sie od americk�ho �lechtitele Hanse Andrewa Hansena z Walters Gardens v Michiganu. Jedn� se o k��ence druh� b. cinera a b. alba z roku 2007, kter� tvo�� mno�stv� pevn�ch stonk� se sv�tle vanilkov� �lut�mi kv�ty. Kv�tenstv� se objevuj� za��tkem �ervna na p�ibli�n� 3 t�dny. Slo�en� listy jsou d�len� do 3 ov�ln�ch a� elip�it�ch l�stk� sv�e zelen� barvy s modrozelen�m n�dechem. Patent �. PP25663 vy�el roku 2015.
Bapt�sie je trsnat� trvalka, kter� pon�kud trv�, ne� se za�ne rozr�stat, proto b�v� jej� prodejn� cena v�razn� vy��� ne� u ostatn�ch trvalek. Ale jakmile dob�e zako�en� a uveleb� se ve va�em z�hon�, rok od roku tvo�� mohutn�j�� trsy, je� si nezadaj� s kvetouc�m ke�em. Proto se �asto vyu��v� i jako dopln�k nekvetouc�ch ke�� a strom�, kde vypad� dostate�n� d�stojn�. Spolkem �esk�ch peren��� byla zvolena trvalkou roku 2019.
Posledn� revize 26-05-2021
Baptisie pat�� mezi trvalky, kter� vy�aduj� trp�livost: prvn� dva a� t�i roky po v�sadb� rostou pomalu, proto�e investuj� energii do hlubok�ho ko�enov�ho syst�mu. Pr�v� tato pomalost je d�vodem, pro� b�v� jejich prodejn� cena vy��� ne� u b�n�ch trvalek � trv� d�le vyp�stovat rostlinu, kter� je dostate�n� siln� pro v�sadbu. Jakmile v�ak baptisie zako�en�, st�v� se z n� mimo��dn� stabiln� a dlouhov�k� trvalka, kter� rok od roku tvo�� mohutn�j�� trsy p�ipom�naj�c� men�� ke�; i proto byla Spolkem �esk�ch peren��� zvolena trvalkou roku 2019. Vy�aduje pln� slunce, dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du a nesn�� p�emok�en�; naopak v�born� reaguje na sucho a teplo. Z�livku pot�ebuje jen v prvn�m roce po v�sadb�, pozd�ji je prakticky bez�dr�bov�. Hnojen� nen� nutn�, na p��li� �ivn�ch p�d�ch dokonce roste h��e. �ez se prov�d� a� na ja�e, kdy se odstran� such� stonky, av�ak pro �ist�� vzhled ji m��ete u� po odkv�tu zkr�tit zhruba o polovinu, aby se nevysilovala tvorbou semen a vytvo�ila men��, ale sv�e olist�n� trs. Baptisie nesn�� p�esazov�n� a po p�esazen� �asto n�kolik let stagnuje. �k�dci ji prakticky nenapadaj� a choroby se objevuj� jen v�jime�n�. D�ky pevn� stavb� a hlubok�mu ko�enu dob�e sn�� v�tr i letn� horka a je pln� mrazuvzdorn� minim�ln� do �34 �C.
