Brunnera macrophylla pomn�nkovec velkolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Brunnera
Rod Brunnera pat�� do �eledi brutn�kovit�ch a zahrnuje pouh� t�i druhy, kter� se p�irozen� vyskytuj� v oblasti Kavkazu, severn�ho Turecka, severn�ho �r�nu a okrajov� ve v�chodn� Evrop�. Botanici jej dlouho zam��ovali s rody Anchusa a Myosotis, proto�e drobn� jarn� kv�ty p�ipom�naj� pomn�nku a listy n�kter�ch druh� se tvarem bl�� p��buzn�m druh�m brutn�kovit�ch. Teprve v 19. stolet� se rod ust�lil d�ky pr�ci �v�carsk�ho botanika Samuele Brunnera (1790�1844), po n�m� nese jm�no. Brunnery jsou typick� svou schopnost� r�st v chladn�ch, vlhk�ch les�ch a vytv��et trsy list�, kter� se staly z�kladem modern�ch okrasn�ch kultivar�. Fosiln� z�znamy rodu nejsou dolo�eny, ale historick� herb��e ukazuj�, �e rostliny byly sb�r�ny ji� v ran�ch expedic�ch na Kavkaz, kde se staly obl�ben�m objektem botanick�ch cestovatel�. Rod je dnes cen�n pro svou dlouhov�kost, odolnost, v�razn� listy i bohat� kveten�.
Brunnera macrophylla, pomn�nkovec velkolist�, poch�z� z kavkazsk�ch les�, kde se po jarn�m t�n� objevuje jako jeden z prvn�ch zelen�ch sign�l� roku. V Evrop� se za�ala p�stovat v 19. stolet� jako odoln�j�� alternativa pomn�nky, proto�e jej� kv�ty maj� podobnou n�nou mod�, ale rostlina l�pe sn�� chlad a vlhko. V zahrad�ch si z�skala pov�st spolehliv� trvalky, kter� se rok co rok vrac� bez ok�zalosti, ale s jistotou, jakou maj� jen rostliny dokonale p�izp�soben� sv�mu prost�ed�. Je vyhled�van� pro �asn� jarn� kveten�, nen�ro�nost a schopnost vytv��et klidn�, stinn� kouty, kter� p�sob� t�m�� lesn�. V Rusku a Gruzii se tradi�n� vysazovala u dom� jako rostlina, kter� �otev�r� sez�nu� a p�in�� prvn� barvu po dlouh� zim�. V modern�m zahradnictv� se stala z�kladem mnoha kultivar�, proto�e jej� listy nab�zej� prostor pro �lechtitelskou hru se st��brn�mi kresbami, velikost� i tvarem.
Pomn�nkovec je kr�sn� lesn� trvalka poch�zej�c� z les� v�chodn� Evropy a severoz�padn� Asie. Sv�mi velk�mi, okrouhle srd�it�mi listy tvo�� ok�zal� pokryv men��ch �i v�t��ch ploch zejm�na kolem strom�, nebo� ko�en� m�lce a siln� ko�eny kolem kmen� strom� pro n�j nejsou konkurenc�. Z�kladn� druh nese listy zelen�, jemn� plstnat�, zakon�en� v�raznou �pi�kou.
Vykv�t� v polovin� jara na tenk�ch stonc�ch o v��ce kolem 20-30 cm. Tvo�� nebesky modr�, opravdu pomn�nkov�, drobou�k� kv�tky, kter� v hust� v�sadb� nab�dnou p�ekr�snou hru modrav� a syt� zelen� barvy v kombinaci se zdrav�mi listy po dobu necel�ch dvou m�s�c�. Netrp� chorobami ani na �k�dce. Tato trvalka je nejhez�� vysazen� nejl�pe ve v�t�� mase a sama od sebe se mno�� pomalu, stoj�te-li tedy o hust� p�dn� pokryv, vysa�te ji� na po��tku v�ce rostlin do hust��ho sponu, na metr �tvere�n� 5-6 rostlin. Listy plochu zakryj� brzy, ale ko�eny s kv�tn�mi stonky porostou pomaleji.
Posledn� revize 20-10-2016
Brunnera macrophylla je trvalka, kter� v zahrad� funguje t�m�� spolehliv� sama, pokud dostane to, co m� r�da od p��rody: chladn�j�� polost�n, vlhkou, hum�zn� p�du a klidn� m�sto bez prudk�ho v�tru. Nejl�pe prosp�v� pod listnat�mi stromy nebo na severn�ch stran�ch budov, kde m� sv�tlo rozpt�len� a p�da nevysych�, ale je pravda, �e celkem dob�e sn�� ob�asn� sucha ne� nap��klad hosty. Botanick� druh a v�t�ina odr�d nesn�� �pal, ale n�kter� nov�j�� odr�dy zvl�daj� i pln� slunce. B�hem dlouh�ho letn�ho sucha jej� �irok� listy rychle vadnou; v hork�ch l�tech je proto nutn� kontrola z�livky. P�da by m�la b�t m�rn� kysel� a� neutr�ln�, bohat� na organickou hmotu a st�le m�rn� vlhk�. Hnojen� sta�� jednou na ja�e lehk�m kompostem nebo jemn�m organick�m hnojivem, siln� d�vka miner�ln�ch hnojiv j� nesv�d��. St��h�n� nen� nutn�, pouze po odkv�tu je vhodn� odstranit kv�tn� stonky a na konci l�ta p��padn� zlikvidovat po�kozen� listy, aby rostlina z�stala �ist�. V n�dob�ch se j� da�� jen kr�tkodob�, proto�e vy�aduje stabiln� vlhkost a chladn�j�� ko�enov� prostor. Mrazuvzdornost je vysok�, rostlina b�n� p�e��v� zimy kolem -40 �C a nen� jedovat�. Listy jsou hrub� a dok�ou po�ezat � p�i pr�ci s rostlinou jsou doporu�en� rukavice.
