Buddleja davidii 'SUMMER BIRD White' komule, mot�l� ke�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Buddleja
Rod Buddleja, komule, je botanicky pestr� a geograficky p�ekvapiv� �irok� skupina d�evin, kter� zahrnuje v�ce ne� 140 druh� roz���en�ch v Asii, Africe i obou Amerik�ch. D�ky v�voji na �ty�ech kontinentech v sob� nese neobvyklou variabilitu: od drobn�ch ke�� sotva p�esahuj�c�ch metr a� po stromy vysok� t�m�� t�icet metr�. P�esto�e dnes pat�� do �eledi krti�n�kovit�ch, jeho taxonomick� historie je spletit� � v minulosti byl �azen do Loganiaceae i do samostatn� Buddlejaceae, ne� se modern� systematika ust�lila na sou�asn�m pojet�. Jm�no rodu ud�lil Carl Linn� (1707�1778) na po�est anglick�ho botanika Adama Buddlea (1662�1715), a to na doporu�en� l�ka�e a sb�ratele Williama Houstouna (1695�1733), kter� poslal prvn� exempl��e Buddleja americana z Karibiku do Anglie zhruba patn�ct let po Buddleov� smrti. Schopnost l�kat k��dlat� hmyz, zejm�na mot�ly, mu ve 20. stolet� vynesla p�ezd�vku mot�l� ke�. A�koli ��dn� druh nen� p�vodn� v Evrop�, pr�v� zde se komule staly jedn�mi z nejroz���en�j��ch okrasn�ch ke��. Druhy se li�� nejen vzhledem, ale i strategi� opylov�n�: americk� formy �asto vyvinuly dlouh� �erven� kv�ty p�izp�soben� kolib��k�m, zat�mco asijsk� druhy l�kaj� t�m�� v�lu�n� hmyz, pro kter� maj� spoustu nektaru po cel� l�to.
Buddleja davidii, komule Davidova, je dnes jedn�m z nejzn�m�j��ch ke�� sv�ta. Poch�z� z centr�ln� ��ny, zejm�na z provinci� S�-�chuan a Chu-pej, kde roste na kamenit�ch svaz�ch, ���n�ch n�plavech a v�pencov�ch v�chozech. Do Evropy se dostala koncem 19. stolet� d�ky sb�r�m francouzsk�ho mision��e a p��rodov�dce P. Armanda Davida (1826�1900), po n�m� nese druhov� jm�no. Prvn� rostliny se objevily v evropsk�ch zahrad�ch v 80. letech 19. stolet�, kdy Dr. Augustine Henry poslal kolem roku 1887 semena do Petrohradu, a kr�tce pot� Jean-Andr� Souli� do francouzsk� �kolky Vilmorin. Odtud se komule Davidova b�hem n�kolika let roz���ila do cel� Evropy a v Anglii z�skala ocen�n� AGM od Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti u� v roce 1898. Je to druh mimo��dn� p�izp�sobiv� � zako�en� na ���n�ch b�ez�ch, v suti, ve sp�r�ch zdiva i na �elezni�n�ch n�spech. Pr�v� tato schopnost obsazovat naru�en� stanovi�t� z n� ud�lala symbol pov�le�n� obnovy m�st, ale tak� rostlinu, kter� se v n�kter�ch zem�ch stala invazn�. Jej� extr�mn� lehk� semena un�� v�tr na velk� vzd�lenosti, co� vysv�tluje, pro� se komule objevuje i na m�stech, kde ji nikdo nes�zel.
Komule SUMMER BIRD White ze s�rie SUMMER BIRD nab�z� mal� a� st�edn� velk�, baculat� kv�tenstv� pln� b�l�ch, jemn� vo�av�ch kv�t�. Jednotliv� kv�tky jsou trubkovit� a maj� oran�ov� hrdlo. Vykv�taj� od poloviny �ervence a� do podzimu, pokud je slune�no a teplo a pravideln� odstra�ujete odkvetl� laty. Laty mohou p�ipom�nat i �e��k, proto se ke�i n�kdy tak� p�ezd�v� letn� �e��k, i kdy� toto jm�no je zav�d�j�c�, nebo� se pou��v� pro lagerstroemii.
S�rie SUMMER BIRD ('Letn� pt��ek') nab�z� kompaktn�, men�� a� zakrsl� odr�dy strach m�t nemus�te. Poprv� se na trhu objevila roku 2017 a nab�z� n�kolik barev.
Posledn� revize 05-10-2020; 12-08-2022
Komule Davidova a jej� hybridy pat�� k nejvd��n�j��m ke��m pro slunn� zahrady, pokud maj� pln� slunce, teplo a dokonale propustnou p�du, kter� rychle osych�. Du�nat� ko�eny nesn�ej� p�emok�en� ani zimn� vlhko, proto je ide�ln� �t�rkovit� nebo p�s�it� substr�t, vyv��en� m�sto a st��dm� z�livka. Kvetou na letorostech aktu�ln�ho roku, tak�e se na ja�e �e�ou n�zko, obvykle na 20�40 cm lo�sk�ch v�tv�, co� podpo�� siln� v�tven� a velk� kv�tenstv�; b�hem sez�ny prosp�v� odstra�ov�n� odkvetl�ch lat. Hnojen� sta�� m�rn�, s d�razem na drasl�k, a nejv�t��m rizikem zimy nen� mr�z, ale mokro u ko�en�. Komule jsou v p��rod� kr�tkov�k�, ale p�i spr�vn� dren�i a jarn�m �ezu vydr�� mnoho let a kvetou od za��tku l�ta a� do podzimu.
Vzr�stn� odr�dy pot�ebuj� v�ce prostoru, hlub�� p�du a rychleji vysychaj�, ale snesou i velmi hlubok� jarn� �ez. Zakrsl� a kompaktn� kultivary maj� jemn�j�� ko�enov� syst�m, l�pe sn�ej� omezen� prostor a jsou vhodn�j�� i do v�t��ch n�dob, ale i u nich je nutn� perfektn� dren�, zimn� ochrana n�doby p�ed promrznut�m a letn� ochrana p�ed p�eh��v�n�m (��dn� plast). V n�dob�ch komule obecn� vy�aduj� v�t�� objem substr�tu, �ast�j�� hnojen� a pe�livou kontrolu vlhkosti. Mrazuvzdorn� jsou do cca -29 �C, ale v teplej��ch oblastech prosp�vaj� l�pe. Do chladn�j��ch region� vysazujte ji� star�� rostliny s vyzr�l�m d�evem.
