.jpg)
Camassia leichtlinii 'CAERULEA' kam�sie modr�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Camassia
Rod Camassia pat�� do mal�, ale botanicky i kulturn� pozoruhodn� skupiny severoamerick�ch cibulovin z �eledi ch�estovit�ch. Vymezil jej John Lindley (1799�1865) v prvn� polovin� 19. stolet�. V p��rod� se vyskytuje p�edev��m na z�pad� Severn� Ameriky, od Britsk� Kolumbie po Kalifornii a d�le do vnitrozem�, kde osidluje vlhk� louky, ���n� nivy a sez�nn� zaplavovan� pr�rie. Rod zahrnuje p�ibli�n� p�t a� �est druh�, jejich� rozli�en� bylo dlouho p�edm�tem spor�, proto�e se mezi sebou snadno k��� a vytv��ej� p�echodn� formy. Prvn� v�deck� popis rodu vznikl na po��tku 19. stolet� v dob�, kdy se severoamerick� fl�ra za�ala systematicky mapovat evropsk�mi botaniky. Jm�no Camassia vych�z� z p�vodn�ho indi�nsk�ho ozna�en� quamash, kter� se vztahovalo k jedl�m cibul�m n�kter�ch druh�. V minulosti byla kam�sie v �e�tin� n�kdy myln� ozna�ov�na jako ladon�k, dnes je v�ak toto jm�no vyhrazeno v�hradn� rodu Scilla.
Camassia leichtlinii je jedn�m z nejzn�m�j��ch a nej�ast�ji p�stovan�ch druh� rodu. Byl pops�n Johnem Gilbertem Bakerem (1834�1920) a pozd�ji p�e�azen Serenem Watsonem (1826�1892). Pr�v� tento druh se stal symbolem jarn�ch luk, kter� se v dob� kv�tu m�n� v modrofialov� mo�e viditeln� na kilometry daleko. Pro p�vodn� obyvatele Severn� Ameriky m�la kam�sie z�sadn� v�znam jako potravn� rostlina; jej� cibule se pekly nebo su�ily a tvo�ily d�le�it� zdroj sacharid�. Vzhledem k nebezpe�n� z�m�n� s jedovat�mi p��buzn�mi druhy se v�ak jejich konzumace bez odborn� znalosti nedoporu�uje.
Do Evropy se kam�sie dostala na po��tku 19. stolet� ze z�padn� Severn� Ameriky, p�edev��m z oblasti dne�n�ho Oregonu a st�tu Washington. Kl��ov�m impulzem byly poznatky z�skan� b�hem expedice Meriwethera Lewise (1774�1809) a Williama Clarka (1770�1838) v letech 1804�1806, kter� upozornila evropsk� botaniky na rozs�hl� porosty kam�sie v p�irozen�ch, �asto vlhk�ch stanovi�t�ch pacifick�ho severoz�padu. Prvn� �iv� cibule byly do Velk� Brit�nie dopraveny kr�tce pot�, zhruba mezi lety 1811 a 1815, pravd�podobn� prost�ednictv�m n�mo�n�ch d�stojn�k� a botanick�ch sb�ratel�. Odtud se kam�sie rychle roz���ila do botanick�ch zahrad a park� kontinent�ln� Evropy, zejm�na ve Francii a N�mecku.
Kam�sie modr� je lah�dkou pro milovn�ky modr�ch barev. Tato jarn� cibulovina pat�� mezi vy��� trvalky, kter� nab�dnou n�padnou stavbu i sytou barvu v obdob�, kdy ostatn� trvalky teprve nab�raj� hmotu. Odr�da Caerulea je v�sledkem dlouhodob�ch selekc� forem s tmav��mi a z��iv� modr�mi kv�ty. Jsou hv�zdicovit� a uspo��dan� v ��dk�ch, vzp��men�ch, vrcholov�ch hroznech. Listy jsou �zk�, �emenovit� a vyr�staj� z p��zemn� r��ice, kter� na ja�e p�sob� sv�e a architektonicky, ale po odkv�tu postupn� zatahuje. Oproti jin�m druh�m rodu m� kam�sie modr� sp�e jemn�j�� stavbu a men�� kv�ty, co� j� dod�v� p�irozen�, lu�n� charakter, a i p�es vy��� stonky a bohat� kv�tenstv� nevypad� p�ehnan� exoticky. Stonky jsou pevn� a nevy�aduj� oporu.
V zahrad� se uplatn� tam, kde je pot�eba propojit jarn� cibuloviny s n�stupem trvalek. Proto�e m� r�da slunce a vlhko, vyu�ijte ji v kombinaci s trvalkami s pozdn�m n�stupem, kter� v dob� sv� sl�vy maj� tak velkou listovou plochu, �e dok�ou zaplnit pr�zdn� m�sta po zata�en�ch listech kam�sie, ani� by si n�rokovaly jejich ko�enov� prostor. Nab�z� se nap��klad popelivky, plo�ti�n�ky, rodgersie, bahenn� ibi�ky nebo n�kter� z m�la host vhodn�ch na pln� slunce. Dobr�m n�padem jsou i vy��� opadav� kapradiny na slunce, nap��klad p�rovn�k p�tros�, kter� ra�� v podobn�m obdob� jako kam�sie, ale sv� vysok� v�j��e dokonale rozvine a� v dob� jej�ho �tlumu, a proto�e se v zahrad� mno��, do v�t��ch ploch bude skv�l�m n�stupcem. Kam�sie funguje v�born� i ve vlh��ch tr�vn�c�ch, kter� se se�ou a� po zata�en� list�, nebo ve sv�tl�m podrostu opadav�ch listnat�ch strom�, kde m� na ja�e dostatek sv�tla. Velmi efektn� je tak� ve v�t��ch skupin�ch pod�l jez�rek nebo v de��ov�ch zahrad�ch. Pokud chcete naopak vytvo�it p�ev�n� jarn� z�hon s ok�zal�m kveten�m na vysok�ch stonc�ch, zvolte do kombinace velkokv�t� jarn� �esneky a liliochvostce � to bude teprve oh�ostroj barev!
Posledn� revize 29-03-2026
Na p�stov�n� je kam�sie modr� p�ekvapiv� nen�ro�n�, pokud m� k dispozici dostatek vl�hy v jarn�m obdob�. Vyhovuje j� slunce i lehk� polost�n, p�da by m�la b�t hum�zn� a schopn� zadr�et vodu, ale bez dlouhodob�ho letn�ho p�emok�en�. V�born� zvl�d� t�k�, j�lovit� p�dy. Such� p�s�it� p�dy j� nesv�d��, stejn� jako p�stov�n� v n�dob�ch bez pravideln� z�livky. Po odkv�tu je d�le�it� nechat listy p�irozen� zat�hnout, aby si cibule doplnila z�soby. Hnojen� obvykle nen� nutn�, v bohat��ch p�d�ch m��e b�t dokonce kontraproduktivn�. Mrazuvzdornost je vysok�, bez probl�m� sn�� teploty a� do -34 �C
