.jpg)
Campanula 'Camp Bule' STARINA SPRING BELL zvonek
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Campanula
Rod Campanula pat�� k nejrozs�hlej��m a z�rove� nejkulturn�ji zako�en�n�m rod�m evropsk� fl�ry. Zahrnuje p�ibli�n� 300 a� 500 druh� v z�vislosti na pojet� autor�, p�i�em� nejv�t�� diverzita se soust�e�uje v oblasti St�edomo��, Balk�nu a horsk�ch p�sem Evropy a z�padn� Asie. Rod popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde ji� tehdy upozornil na mimo��dnou variabilitu tvar� i r�stov�ch strategi�. Zvonky prov�zej� �lov�ka po stalet� nejen jako okrasn� rostliny, ale i jako sou��st lidov� symboliky, kde zvonkovit� kv�t evokoval hlas, svol�v�n� a ochranu. Genetick� studie ukazuj� na starobyl� p�vod a opakovan� adaptace na extr�mn� stanovi�t�, od alp�nsk�ch sut� po such� v�pencov� str�n�.
Prom�nlivost i p�izp�sobivost mnoha druh� trvalkov�ch zvonk� p�il�kala �adu �lechtitel�, kte�� se jejich hybridizaci v�novali u� od konce 19. stolet�. �ist� botanick� druhy jsou sice kr�sn�, ale �asto nest�l� ve vzhledu a chov�n�, kr�tce kvetouc� nebo m�lo p�izp�sobiv� a kr�tkov�k�. Pr�v� proto se s nimi c�len� pracovalo v zahradnick�ch �kolk�ch, kde se hledala rovnov�ha mezi p�irozenost� a spolehlivost�. V�znamnou roli zde sehr�l nap��klad Karl Foerster (1874�1970), kter� ve sv� potsdamsk� �kolce systematicky vyb�ral a k��il trvalky s d�razem na dlouhov�kost a zahradn� pou�itelnost, v�etn� n�kolika skupin zvonk�. Na jeho pr�ci nav�zali brit�t� p�stitel� jako Alan Bloom (1906�2005) v Bressinghamu, kte�� zvonky za�lenili do modern�ho pojet� trvalkov�ch z�hon�. �lechtitel� proto dlouhodob� pracuj� s druhy jako C. portenschlagiana, C. poscharskyana nebo C. carpatica, poch�zej�c�mi z Balk�nu a Karpat, kter� p�irozen� kombinuj� n�zk� r�st, bohat� kveten� a schopnost regenerace. Tyto druhy byly pops�ny na p�elomu 18. a 19. stolet�, nap��klad Campanula carpatica Johannem Christianem Jacquinem (1727�1817), a velmi rychle se staly sou��st� zahradn� kultury i b�n�ho �ivota, od venkovsk�ch zahrad po m�stsk� dvorky.
STARINA SPRING BELL je rozko�n�, mod�e a� modrofialov� kvetouc� odr�da n�zce rostouc�ho zvone�ku z d�lny nizozemsk�ho �lechtitele Pima Kaagmana z m�ste�ka Andijk. Jedn� se o bohat� a dlouho kvetouc� trvalku s kompaktn�m pol�t��em list�, nad n�m� se kv�ty z�eteln� zvedaj� a z�st�vaj� dob�e �iteln� po celou dobu kveten�. Rostlina p�sob� upraven� a p�itom p�irozen�, jako by si sama hl�dala proporce. Kv�ty jsou zvonkovit�, st�edn� velk�, nesen� na kr�tk�ch, pevn�ch stopk�ch, co� p�isp�v� k celkov� vyrovnan�mu vzhledu. Listy jsou drobn�, tmav� zelen�, jemn� leskl� a �asto se srd�it�m z�kladem, co� je znak typick� pro n�zk� balk�nsk� zvonky. Oproti botanick�m druh�m je r�st v�razn� vyrovnan�j�� a kveten� del��, �asto s tendenc� k opakov�n� po se��znut�. Kultivar je sou��st� mal� �lechtitelsk� s�rie ran� kvetouc�ch zvonk� ur�en�ch pro n�doby i zahradu, obchodn� ozna�ovan� jako STARINA. Vy�lecht�n byl v roce 1995 a je chr�n�n americk�m plant patentem PP18236, ud�len�m v roce 2007.
Posledn� revize 29-03-2026
STARINA SPRING BELL um� vytvo�it n�zk�, ale v�razn� prvek na okraj�ch z�hon�, v kamenn�ch z�dk�ch nebo ve v�t��ch misk�ch, kde se rozprost�e do souvisl�ho modr�ho koberce. D�ky kompaktn�mu r�stu se dob�e kombinuje s rostlinami jemn� textury, nap��klad s drobn�mi okrasn�mi tr�vami nebo n�zk�mi trvalkami, ani� by je p�er�stal nebo potla�oval. Jen si dejte pozor, aby je nezast�nila nebo nevytla�ila jin� v�t��, rychle se rozp�naj�c� trvalka � p�dopokryvn� zvonky se neum� br�nit a za�aly by ��dnout. Pro barevnou pestrost je zkombinujte nap��klad s ta�icemi, ta�i�kami nebo lomikameny, kde vynikne kontrast tvar� i barev. V n�dob�ch p�sob� kultivovan� a stabiln�, co� ocen� ka�d�, kdo nechce ka�d� jaro �e�it rozpadl� nebo vyt�hl� rostliny. Pokud trs po odkv�tu sest�ihnete alespo� o polovinu a dop�ejete mu pravidelnou v��ivu, �asto znovu obraz� a m��e vykv�st opakovan�, spolehliv� a n�kdy a� t�ikr�t b�hem sez�ny.
