Home > Katalog > Campsis grandiflora
206_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
206_2.jpeg 206_3.jpeg 206_4.jpeg

Campsis grandiflora k�ivou� velkokv�t�, truba� ��nsk� - pop�nav�

vzr�st
pop�nav�/li�na
b�n� v��ka
1-3m
b�n� ���ka
0,5-1m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
+ lososov� a �lut�
doba kveten�
�ervenec-z���
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
neutr�ln� a� z�sadit� (v�penit�)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
6   (do -23�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Campsis

Rod Campsis, k�ivou� nebo lidov� truba�, tvo�� jen dva druhy, ale oba maj� v sob� energii subtropick�ch li�n, kter� se b�hem evoluce nau�ily �plhat vzh�ru pomoc� drobn�ch vzdu�n�ch ko��nk� a op�rat se o k�ru strom� jako o p�irozen� �eb��ky. Pat�� do �eledi Bignoniaceae, skupiny zn�m� sv�mi trubkovit�mi kv�ty a �asto d�evnat�m pop�nav�m habitem. C. radicans poch�z� ze Severn� Ameriky, zat�mco C. grandiflora z v�chodn� Asie, co� je zaj�mav� geografick� roz�t�pen�, kter� nazna�uje d�vn� roz���en� p�edk� rodu v teplej��ch oblastech severn� polokoule. Rod popsal João de Loureiro (1717�1791), portugalsk� mision�� a botanik p�sob�c� v jihov�chodn� Asii, kter� jej vymezil na z�klad� charakteristick�ch zak�iven�ch ty�inek, je� daly jm�nu p�vod v �eck�m kampein, tedy �oh�bat�. Historie n�zvoslov� je v�ak spletit�: evropsk� zahrady 17. stolet� si nebyly jist�, kam rostlinu za�adit, a tak se objevovala pod jm�ny Bignonia, Tecoma �i dokonce Apocynum, ne� byla v 19. stolet� definitivn� ust�lena v dne�n� podob�. V p��rod� se jedn� o li�nu, kter� se dr�� sv�tl�ch okraj� les�, nepodm��en�ch ���n�ch b�eh� a naru�en�ch stanovi��, kde jeho rychl� r�st a schopnost zako�e�ovat stonky umo��uj� obsadit prostor d��ve, ne� se ke slovu dostanou pomalej�� d�eviny.

Campsis grandiflora popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), �v�dsk� l�ka� a botanik b�hem sv�ho pobytu v Japonsku, ale zde nutno hned dodat, �e tento druh poch�z� z teplej��ch oblast� ��ny, kde byl po stalet� p�stov�n jako okrasn� rostlina v chr�mov�ch zahrad�ch, dvorech m�stsk�ch dom� i na venkovsk�ch usedlostech. V ��nsk� zahradn� tradici m� sv� m�sto i �ctu: p�edstavoval symbol l�ta v pln� s�le a �asto se vysazoval na m�sta, kde m�l sv�mi barvami o�ivit pozdn� sezonu. Odtud se roz���il do okoln�ch zem� teplej��ho klimatu a stal se sou��st� kulturn� v�m�ny mezi ��nou a Japonskem, kde jej lid� p�ijali jako rostlinu s exotick�m p�vabem a dlouhou tradic�. Do Evropy dorazil a� v 19. stolet�, kdy zahradn�ci hledali druhy, kter� dok�ou p�in�st do m�rn�ho klimatu atmosf�ru ji�n�ch zahrad. Zat�mco severoamerick� p��buzn� C. radicans si rychle z�skal pov�st ne�navn�ho dobyvatele plot� a zd�, grandiflora byla vn�m�na jako jeho jemn�j��, kultivovan�j�� ale nutno p�iznat, �e i m�rn� choulostiv�j�� prot�j�ek, vhodn� pro chr�n�n� m�sta, kde m��e uk�zat svou kr�su bez rizika po�kozen� chladem. 

Kdy� Carl Peter Thunberg (1743�1828) popsal Campsis grandiflora, ne�lo o objev v ter�nu, ale o v�sledek neobvykl� spolupr�ce mezi evropsk�m botanikem a japonsk�mi u�enci. Thunberg se v Japonsku nesm�l pohybovat voln� � byl omezen na mal� ostrov De�ima v Nagasaki a z n�j mohl vycestovat jen p�i ofici�ln�ch cest�ch do Edo (dne�n� Tokio). V�t�inu rostlin proto nevid�l v p��rod�, ale p�in�eli mu je m�stn� l�ka�i a studenti medic�ny, kte�� s n�m sd�leli z�jem o p��rodn� v�dy a zahradnickou v�e� a cht�li mu uk�zat rostliny z oblast�, kam se s�m nikdy nedostal. C. grandiflora pat�il mezi okrasn� druhy dovezen� z ��ny a p�stovan� v japonsk�ch zahrad�ch, a pr�v� v t�to podob� se k Thunbergovi dostal � jako vz�cnost pro samotn� Japonce. Jeho popis tak zachycuje nejen botanick� druh, ale i atmosf�ru doby, kdy botanici pracovali v p��sn� omezen�ch podm�nk�ch a byli odk�z�ni na ochotu m�stn�ch znalc�. 

Popis rostliny

Campsis grandiflora, k�ivou� velkokv�t�, je p�ekr�sn� forma t�to t�m�� exotick� pop�navky. Zat�mco jeho severoamerick� p��buzn� je ne�navn� �plhoun, kter� b�hem sv�ho r�stu vytv��� kv�ty jen tak mimochodem, C. grandiflora roste pomaleji do graci�zn� obloukovit�ch v�tv� s luxusn�m olist�n�m a velk�mi, �pi�at�mi poupaty tak n�padn�mi, �e je jasn�, �e jeho r�st od jara do p�lky l�ta je jen entr�e pro to, co bude n�sledovat: v�buch monstr�zn�ch, lososov� nar��ov�l�ch a� zlatav� oran�ov�ch, dvoubarevn�ch kv�t� o pr�m�ru a� 9 cm. Tato pod�van� se odehr�v� ve form� dlouh�ch hrozn�, kter�m dor�staj� a zraj� nov� kv�tn� poupata po dobu 4 a� 8 t�dn� � podle lokality a aktu�ln�ho l�ta. V ji�n�ch zem�ch s hork�mi nocemi je barva kv�t� teplej�� a v�ce do oran�ova, zat�mco u n�s, kdy� se koncem l�ta v noci trochu ochlad�, se kv�ty vybarvuj� do n�padn�j�� lososov� r��ov�, p�i�em� hrdlo je v�dy �lut�.

K�ivou� velkokv�t� p�irozen� vytv��� �iroce klenut�, t�m�� socha�sk� habitus, kter� se v zahrad� chov� sp� jako voln� stav�n� ke� ne� jako klasick� pop�navka. Jeho v�hony jsou siln�j��, t잚� a m�n� ochotn� se p�ichyt�vat, tak�e se p�irozen� skl�n�j� do oblouk� a vytv��ej� m�kk� kask�dy zelen�. Opadav� listy jsou velk� � a� 30 cm dlouh�, lichozpe�en�, tmav� zelen� a n�padn� leskl�, a tvo�� v�razn� pozad� pro kv�ty. R�st je pomalej�� a nejl�pe bude vypadat, kdy� mu nab�dnete vhodnou a dob�e zamaskovanou oporu, p�es kterou nech�te sv�sit nov� v�hony s kv�ty, kter� budou non�alantn� viset jako z��iv� vybarven� lampiony b�hem letn� ��nsk� slavnosti Sv�tek dvojit� sedmi�ky Qīxī Ji� (七夕节) � ve�era, kdy se mlad� lid� tradi�n� setk�vali pod sv�tly lampion� a hledali si partnera podle d�vn� legendy o past��i a nebesk� p�adlen�.

K�ivou� velkokv�t� je rostlina, kter� v zahrad� vytv��� celou sc�nu a snadno se stane d�vodem kompozice, nikoli jen jej� v�pln�. Nechte jej vyniknout d�ky p�irozen� klenut�mu tvaru � na skryt�ch pergol�ch, d�ev�n�ch r�mech nebo subtiln�ch kovov�ch konstrukc�ch, kter� nejsou vid�t, ale dr�� jeho t잚� v�hony v prostoru. Kdy� mu dovol�te, aby se p�es oporu p�elil a sv�sil, vytvo�� v l�t� efekt z��iv�ch lampion�, kter� se objevuj� na konc�ch obloukovit�ch v�tv� v n�kolika patrech a p�itahuj� pozornost z d�lky. Nejl�pe p�sob� proti kontrastn�mu pozad� � t�eba p�ed st�lezelen�mi ke�i � a j� jsem do jeho sousedstv� vysadil bahenn� ibi�ky, jejich� monstr�zn� velk� a jako z jin�ho sv�ta vybarven� kv�ty podtrhuj� exoti�nost cel� kompozice a nab�dnou barvu na konci l�ta. V men��ch zahrad�ch se osv�d�� jako solit�r u terasy, kde je mo�n� pozorovat jeho kv�tenstv� zbl�zka, zat�mco ve v�t��ch prostorech m��e tvo�it letn� ohnisko kompozice, ide�ln� n�kde pobl� letn�ho sezen�.

Posledn� revize 14-01-2009; 13-08-2011; 18-06-2026

P�stebn� n�roky a p��e

K�ivou� velkokv�t� vy�aduje tepl�, chr�n�n� a pln� oslun�n� stanovi�t�, aby bohat� kvetl. V polost�nu sice poroste, ale kv�ty budou bled�� a m�n� po�etn�. Nejl�pe prosp�v� v hlub��ch, �ivn�ch a dob�e odvodn�n�ch p�d�ch, kter� se na ja�e rychle proh��vaj�; t�k�, studen� j�ly mu nesv�d��. Po v�sadb� ocen� pravidelnou z�livku, ale jakmile zako�en�, je pom�rn� tolerantn� k suchu a snese i kr�tkodob� p��su�ky. Hnojen� nen� nutn� � p��li� dus�ku vede k bujn�mu r�stu na �kor kv�t�.

�ez je vhodn� prov�d�t na ja�e po v�ech mrazech. Odstra�uj� se slab�, po�kozen� nebo nevhodn� sm��uj�c� v�hony a ponech�vaj� se siln� v�tve, kter� v l�t� ponesou kv�tenstv�. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� chr�nit ko�enov� kr�ek vrstvou mul�e, zejm�na u mlad�ch rostlin. Star�� exempl��e jsou odoln�j��, ale st�le plat�, �e nejl�pe vypadaj� tam, kde je chr�n� ze�, pergola nebo jin� tepeln� masa, kter� p�es noc udr�� teplo. Proto�e jde o pop�navku, jeho t잚� v�hony pot�ebuj� oporu � ide�ln� takovou, kter� v kompozici zmiz� a nech� vyniknout samotnou rostlinu. Prod�v�me POUZE ROUBOVANCE, kter� pokvetou ji� v roce prodeje, proto�e ��zkovan�m rostlin�m m��e trvat 5-10 let, ne� za�nou kv�st. Mrazuvzdorn� je do cca -24 �C, p�esto jej nedoporu�ujeme na v�razn� v�trn� stanovi�t� v chladn�j��ch regionech a do horsk�ch poloh.

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
pop�nav�
3L
STANDARD
430 K�
CHLUMEC
pop�nav�
6L
STANDARD
1 320 K�
PRAHA
pop�nav�
6L
STANDARD
1 320 K�
CHLUMEC
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
pop�nav�
objem kont. 3L
430 K�
pop�nav�
objem kont. 6L
1 320 K�
pop�nav�
objem kont. 6L
1 320 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku