Ceanothus × delilianus 'GLOIRE DE VERSAILLES' latnatec k��en�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ceanothus
Latnatec (zpodod�r) se t�� ��m d�l v�t�� oblib� u� i mezi �esk�mi a slovensk�mi p�stiteli. Jedn� se o rod ��taj�c� na asi 55 druh� p�vodem z v�chodn�ho i z�padn�ho pob�e�� USA, zejm�na pak Kalifornie a n�kter� druhy jsou z Mexika. V teplej��ch oblastech vedou st�lezelen� druhy, kter� u n�s vy�aduj� zimn� ochranu, a v chladn�j��m klimatu kontinent�ln� Evropy si u��v�me bezprobl�mov�ch opadav�ch druh� a k��enc�, jako je nap��klad c. x delilianus nebo c. x pallidus a n�sledn� hybridy.
Gloire de Versaille je pravd�podobn� nejroz���en�j�� a komer�n� nej�sp�n�j�� odr�da latnatce k��en�ho z Francie. Jeho rodi�i jsou c. americanus domovem v Missouri (st�edov�chodn� USA) a roz���en� a� do ji�n� Kanady. Ten zajistil mrazuvzdornost. A naopak choulostiv� c. coeruleus z Mexika a Guatemaly, je� dodal nebesky modr� kv�ty. Jsou slo�en� v men��ch latnat�ch kv�tenstv�ch a vykv�taj� od �ervence a� do z��� �i ��jna (podle po�as�). Listy jsou �iroce ov�ln�, 5-7 cm dlouh�, s nep��li� v�raznou �ilnatinou, st�edn� zelen� a m�rn� leskl�. Jsou aromatick� a su�en� listy latnatce americk�ho se d��ve pou��valy jako alternativa �aje.
Roste rychle do vzp��men�ho, vcelku hust�ho ke�e. Vynikne jako mal� solit�r stejn� jako v z�poji jinak vybarven�ch ke��, kter� dopln� atraktivn� dobou kv�tu od p�lky do konce zahradn� sez�ny. Skv�le se kombinuje s ke�i kvetouc�mi v ostatn�ch pastelov�ch odst�nech r��ov�, oran�ov�, �lut� a fialov�. Pro p�kn� tvar a bohat� kveten� je nutn� jej ka�d� rok se�ezat zp�tn�m �ezem, tak�e odstran�me cca 80-90% d�lky v�tv� z p�ede�l�ho roku a to zjara po mrazech.
Posledn� revize 01-12-2020
Opadav� latnatce jsou v�cem�n� pr�rijn� rostliny zvykl� na sucho, horko a slune�no. Pokud mu takov� podm�nky zajist�me i v zahrad�ch u n�s, bude se mu da�it a pokvete jako o z�vod. Pot�ebuje zasadit do propustn� p�dy bohat� na �iviny, p�ednostn� neutr�ln� a� z�sadit� reakce. Nedoporu�ujeme pou��vat hnojiva pro rychl� r�st, nebo� s�m od sebe roste rychle a ke� by tvo�il listovou masu na �kor kv�t�. Ale m��ete pou��t selektivn� hnojiva na tvorbu kv�t� �i zele� list� nebo univerz�ln� pomalu rozpustn� hnojiva. Dob�e zamul�ujte silnou vrstvou k�ry hlavn� p�ed zimou. �asto se setk�te s doporu�en�m naj�t mu chr�n�n� stanovi�t�, ale to se t�k� st�lezelen�ch druh�. Vzhledem k tomu, �e opadav� k��ence stejn� zjara radik�ln� ost��h�te, nen� to nutn�. Mrazuvzdorn� je do cca -25�C.
