Cedrus libani libanonsk� cedr
Ectovit (ektomykorhizn�)Cedrus
Rod cedr� pat�� k t�m n�kolika m�lo d�evin�m, kter� prov�zej� lidskou pam� tak dlouho, a� se zd�, �e tu byly odjak�iva. Fosilie pylu i zkamen�l�ho d�eva dokazuj�, �e cedry kdysi pokr�valy rozs�hl� oblasti Eurasie, ne� se jejich are�l b�hem t�etihor a �tvrtohor z��il do horsk�ch p�sem v�chodn�ho St�edomo�� a z�padn� Asie. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� jejich vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� se stalo symbolem trvanlivosti, posv�tnosti a moci. Za zm�nku stoj� i ob�asn� jazykov� omyl: rusk� slovo кедр � kedr neozna�uje cedr, ale borovici sibi�skou (Pinus sibirica), tedy zcela jin� rod jehli�nan�. Cedry se objevuj� v eposech, biblick�ch textech i antick�ch m�tech; jejich d�evo neslo st�echy chr�m�, k�ly lod� i tr�ny kr�l�. Kdy� stoj�te pod star�m cedrem, m�te pocit, �e �as se zpomal� � jako by strom v�d�l, �e lidsk� �ivot je jen kr�tk� epizoda v jeho vlastn�m p��b�hu, kter� trv� stalet�.
Cedr libanonsk� je ze v�ech cedr� nejzn�m�j�� nejen d�ky majest�tu, ale i kulturn�mu v�znamu. Poch�z� z poho�� Libanon, Antilibanon a Taurus; modern� zdroje uv�d�j� p�irozen� v�skyty p�edev��m v Turecku, S�rii a Libanonu. Druh je zn�m od dob Linn�ho, kter� jej zm�nil, form�ln� binomick� jm�no Cedrus libani publikoval A. Richard (1823). Cedr libanonsk� byl po tis�cilet� vyhled�van� pro sv� d�evo � pevn�, odoln�, vonn� a t�m�� nezni�iteln�. Pr�v� tato vlastnost se mu v�ak stala osudnou. Starov�k� civilizace jej k�cely v takov�m mno�stv�, �e p�vodn� cedrov� lesy v Libanonu t�m�� zmizely. Z kdysi rozs�hl�ch porost� z�staly jen mal� ostr�vky, z nich� nejzn�m�j�� je rezervace Arz ar-Rabb, �Bo�� cedry�, kter� se stala symbolem libanonsk� identity, dodnes figuruje na st�tn� vlajce. Cedr libanonsk� tak nen� jen stromem, ale i kulturn�m d�dictv�m, p�ipom�nkou vztahu �lov�ka a krajiny, kter� se m��e b�hem stalet� zm�nit z �cty v nenasytnost.
Cedr libanonsk� je n�dhern� st�lezelen� jehli�nan, kter� p�sob� aristokraticky a z�rove� p�irozen�. Nab�dne hust� klad t�m�� horizont�ln�ch, pevn�ch v�tv� a pravidelnou, �iroce ku�elovitou korunu, jej� v�razn� termin�ln� v�hon zna�� mladistvou eleganci. Po dosa�en� ur�it�ho v�ku a v��ky se v�ak �pi�ka �asto oh�b� do vodorovna a na �as ztr�c� svou dominanci (d�ky hormon�ln� rovnov�ze auxin�), aby se i koruna mohla rozlo�it do typick�ch �irok�ch pater. N�kdy se znovu vzp��m� a pot� op�t ohne do strany, jako by strom hledal ide�ln� rovnov�hu mezi v��kou a ���kou. Tento jev je pro cedr libanonsk� natolik charakteristick�, �e podle n�j lze odhadnout, kdy strom vstupuje do �dosp�losti�. Jehlice jsou tuh�, obvykle 2 a� 3 cm dlouh�, syt� zelen� bez modrav�ho n�dechu typick�ho pro mnoho forem cedru atlask�ho. Ve sv� domovin� stromy dor�staj� 20 a� 35 metr�, p�i�em� ���ka koruny m��e b�t t�m�� stejn� velk� jako v��ka. V zahrad�ch s omezen�m m�stem na ko�eny b�v� jejich velikost o t�etinu a� polovinu men��. Celkov� v�raz stromu je klidn�, monument�ln� a stabiln�, jako by byl navr�en architektem, kter� pracuje s horizont�ln� lini� a t�hou prostoru.
Posledn� revize 15-01-2009; 25-01-2026
Cedr libanonsk� vy�aduje slunn� stanovi�t� a dob�e propustnou, sp�e su��� p�du. �erstv� vysazen� stromky nesn�ej� p�emok�en�, ale dob�e zako�en�n� jedince ob�asn� mokro po dlouh�ch de�t�ch neohroz�, pokud p�da mezi sr�kami vysych�. Po zako�en�n� je velmi odoln� v��i suchu a nepot�ebuje pravidelnou z�livku. Zaj�mavost� je, �e b�hem roku �asto p�ir�st� dvakr�t � hlavn� jarn� p��r�st dopl�uje men�� pozdn� letn� vlna, pokud je dostatek tepla a vl�hy. Stejn� tak je dobr� v�d�t, �e cedr libanonsk� pravideln� shazuje star� jehli��, obvykle ve vln�ch na konci l�ta nebo na podzim; jde o p�irozenou obnovu jehlic, kter� �ij� t�i a� �est let. Mrazuvzdornost dob�e zako�en�n�ch strom� je p�ekvapiv� vysok�, b�n� kolem −29 �C, co� z n�j �in� nejspolehliv�j�� cedr pro chladn�j�� oblasti Evropy. �ez se u tohoto druhu b�n� neprov�d�, pouze odstran�n� po�kozen�ch nebo k���c�ch se v�tv�. M� hlubok� ko�enov� syst�m s v�razn�m k�lov�m ko�enem, kter� mu zaji��uje v�jime�nou stabilitu proti vyvr�cen� v�trem. P�esto�e p�sob� mohutn�, jeho ko�eny nejsou agresivn� a umo��uj� p�stov�n� i pobl� komunikac� �i budov, jejich� strukturu nenaru�uj�.
