Cercis canadensis 'HEARTS OF GOLD'® zmarlika kanadsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cercis
Rod Cercis, zn�m� pod �esk�m jm�nem zmarlika (nikoli zmarilka � nen� to stra�ilka!), zahrnuje p�ibli�n� deset druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Severn� Ameriky p�es ji�n� Evropu a� po v�chodn� Asii. V�echny druhy spojuje n�kolik charakteristick�ch znak�: srd�it� listy, kter� p�ipom�naj� ikonick� srdce l�sky, a �asn� jarn� kveten�, kdy se drobn� kv�ty objevuj� p��mo na hol�m d�ev� � tedy na v�tv�ch i kmenech, je�t� ne� vyra�� listy. Kv�ty maj� tvar typick� pro bobovit� rostliny, proto�e zmarlika pat�� do �eledi Fabaceae. V zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy Cercis canadensis (zmarlika kanadsk�), Cercis siliquastrum (zmarlika Jid�ova) a Cercis chinensis (zmarlika ��nsk�), p�i�em� ka�d� z nich nab�z� �irokou �k�lu kultivar� s r�zn�m habitem i barvou list�.
Zmarlika kanadsk� poch�z� z v�chodn�ch oblast� Severn� Ameriky � od jihov�chodn� Kanady p�es oblast Velk�ch jezer a� po Texas a Floridu. Prvn� botanick� z�znamy o tomto druhu poch�zej� ze 16. stolet�, kdy ji popsali �pan�l�t� a francouz�t� p��rodov�dci. V 18. stolet� se dostala do evropsk�ch botanick�ch zahrad, kde si rychle z�skala oblibu d�ky sv�mu �asn�mu kveten� a elegantn�mu tvaru. Thomas Jefferson ji vysadil ve sv�ch zahrad�ch v Monticellu, George Washington ji doporu�oval pro v�sadbu do �shrubbery�. V kultu�e severoamerick�ch indi�n� m�la zmarlika i praktick� vyu�it� � kv�ty byly jedl�, z k�ry se p�ipravovaly l��iv� odvary. Dnes je symbolem jara a nad�je a v Oklahom� se stala dokonce st�tn�m stromem.
Hearts of Gold� je senza�n�m p��r�stkem do rodiny zmarliky kanadsn�. Na ja�e roku 2002 v jedn� soukrom� zahrad� v USA na�el Jon R.Roethling zaj�mav� zbarven� semen��ek t�to rostliny. Barva jej natolik upoutala, �e si vy��dal svolen� rostlinu mno�it a zjistil, �e v�echny nov� namno�en� rostliny vykazuj� stejn� vlastnosti jako p�vodn�, tak ji nechal v roce 2004 patentovat pod �. PP17,740 v USA a o 2 roky pozd�ji pod �.20061429 v Evrop�.
Hearts of Gold� nese velk� (10 cm i v�ce) opadav� listy ve tvaru dokonal�ho srdce, syt� zlato�lut� a� �lutozelen� barvy. P�i ra�en� maj� oran�ov� nazl�tlou barvu a p�i dozr�v�n� v l�t� listy bl�e kmeni tmavnou do st�edn� zelen�, p�i�em� nov� listy na konc�ch v�tv� z�st�vaj� �lutozelen�, co� ke�i po cel� l�to dod�v� sv�� vzhled a v�born� se kombinuje s v�t�inou ostatn�ch rostlin s tmav�m olist�n�m. Na za��tku jara vykv�taj� drobn�, pantofl��kov� kv�ty syt� lila-r��ov� barvy na kra�ou�k�ch stopk�ch p�isedl�ch ke kmeni. Hearts of Gold� nese kv�ty na nejmlad��ch (jednolet�ch) v�honech.
Tvar ke�e je rovn� velice efektn�. M� tvar �irok�ho p�smene V, kdy nov� v�tve sm��uj� vzh�ru do v�zovit�ho tvaru a star�� (bl�e k zemi) jdou do stran a lehce se skl�n�j�. Zmarlika Hearts of Gold� je ide�ln� jako solit�r nebo vhodn� um�st�n� mezi jin�, sp�e ni��� a� p�dopokryvn� ke�e, aby dokonale vynikla jej� struktura. Zmarliky se �asto st��haj�, aby se dos�hlo maxim�ln� velikosti list�. Se��znut�m lo�sk�ch v�tv� o v�ce jak polovinu na minim�ln� 5tilet�ch, dob�e zako�en�n�ch rostlin�ch doc�l�te bujn�ho nov�ho ra�en�. Po takov�m z�sahu doporu�ujeme rostlinu dob�e pohnojit, aby m�la dostatek s�ly. �ez prov�d�jte na konci zimy po mrazech. Siln�j�� v�tve po �ezu o�et�ete fungicidem jako prevenci proti napaden� pl�sn�mi.
Posledn� revize 09-02-2010.
Zmarlika kanadsk� nen� p��li� vyb�rav�, co se p�dy t��e � spokoj� se s b�nou zahradn� zeminou, pokud je dob�e propustn�. Nejl�pe v�ak prosp�v� v m�rn� a� siln� kysel� p�d� s konstantn� vlhkost�, nikoli v p�emok�en� zemi. V obdob� �ervnov�ch veder jsme zaznamenali ob�asn� sp�len� nejmlad��ch list� u rostlin na pln�m slunci bez dostate�n� z�vlahy. Na�t�st� se uk�zala jako velmi odoln� � po�kozen� listy rychle nahradila nov�mi, zdrav�mi. Mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed ostr�m jarn�m sluncem, kter� m��e b�t p�ekvapiv� agresivn�, a tak� p�ed vysu�uj�c�m zimn�m v�trem, kter� um� potr�pit zejm�na v otev�en�ch poloh�ch. P�esazov�n� sn�� velmi �patn� � je to strom, kter� si na sv� m�sto zvykne a nerad ho m�n�. Lze tvarovat �ezem, pokud je mlad�, pozd�ji doporu�ujeme �ez pouze tenk�ch v�tvi�ek v obdob� vegeta�n�ho klidu � ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m. Mrazuvzdornost je v�born�, b�n� ud�van� do -29 �C, ale n�kter� zdroje uv�d�j� odolnost a� do -34 �C (nevyzkou�eno). V n�dob�ch se p�stovat nedoporu�uje � pot�ebuje prostor pro ko�eny a stabiln� mikroklima, kter� kv�tin�� neposkytne.
