Cercis canadensis 'NC2016-2' ETERNAL FLAME (FLAME THROWER™) zmarlika kanadsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cercis
Rod Cercis, zn�m� pod �esk�m jm�nem zmarlika (nikoli zmarilka � nen� to stra�ilka!), zahrnuje p�ibli�n� deset druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Severn� Ameriky p�es ji�n� Evropu a� po v�chodn� Asii. V�echny druhy spojuje n�kolik charakteristick�ch znak�: srd�it� listy, kter� p�ipom�naj� ikonick� srdce l�sky, a �asn� jarn� kveten�, kdy se drobn� kv�ty objevuj� p��mo na hol�m d�ev� � tedy na v�tv�ch i kmenech, je�t� ne� vyra�� listy. Kv�ty maj� tvar typick� pro bobovit� rostliny, proto�e zmarlika pat�� do �eledi Fabaceae. V zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy Cercis canadensis (zmarlika kanadsk�), Cercis siliquastrum (zmarlika Jid�ova) a Cercis chinensis (zmarlika ��nsk�), p�i�em� ka�d� z nich nab�z� �irokou �k�lu kultivar� s r�zn�m habitem i barvou list�.
Zmarlika kanadsk� poch�z� z v�chodn�ch oblast� Severn� Ameriky � od jihov�chodn� Kanady p�es oblast Velk�ch jezer a� po Texas a Floridu. Prvn� botanick� z�znamy o tomto druhu poch�zej� ze 16. stolet�, kdy ji popsali �pan�l�t� a francouz�t� p��rodov�dci. V 18. stolet� se dostala do evropsk�ch botanick�ch zahrad, kde si rychle z�skala oblibu d�ky sv�mu �asn�mu kveten� a elegantn�mu tvaru. Thomas Jefferson ji vysadil ve sv�ch zahrad�ch v Monticellu, George Washington ji doporu�oval pro v�sadbu do �shrubbery�. V kultu�e severoamerick�ch indi�n� m�la zmarlika i praktick� vyu�it� � kv�ty byly jedl�, z k�ry se p�ipravovaly l��iv� odvary. Dnes je symbolem jara a nad�je a v Oklahom� se stala dokonce st�tn�m stromem.
Dennis James Werner je uzn�van�m profesorem botaniky na vysok� �kole North Carolina State University v Severn� Karol�n� v USA a �lechtitelem specializuj�c�m se na komule, broskvon� a zmarliky. A pr�v� zmarlik se mu ji� poda�ilo vytvo�it a patentovat 8 p�ekr�sn�ch kousk�, z nich� n�kter� mo�n� zn�te � nap��klad Ruby Falls nebo Merlot. Dal�� z jeho skvost� se v Americe jmenuje FLAME THROWER�, v Evrop� se rozhodli pro m�rn� odli�n� jm�no ETERNAL FLAME a jedn� se o k��ence mezi odr�dami RISING SUN a nepojmenovan�m semen��em s �erven�mi listy a p�evisl�m habitem. Patent �. PP31260 vy�el roku 2019 a v Evrop� byla p�edstavena roku 2021 na presti�n� v�stav� Chelsea Flower Show, kde vyhr�la nejvy��� ocen�n� Rostlina roku 2021.
ETERNAL FLAME je bez p�eh�n�n� klenotem mezi nejen zmarlikami, ale opadav�mi ke�i v�bec. Nese velk�, �iroce vej�it� a� srd�it� listy o rozp�t� 8-11 cm a dynamick�m mixu barev. Nov� listy ra�� temn� v�nov� a jsou leskl�, zanedlouho p�ech�z� do bronzov� �erven�ho a� oran�ov�ho odst�nu, kter� se pomalu vytr�c� do �lutozelen�ch list�, tak�e pod�l jedn� v�tve m�te n�kolik barev za sebou. Toto vybarven� se net�k� jen jarn�ho ra�en� jako u mnoha jin�ch opadav�ch ke��, zde se to d�je po cel� rok a� do podzimu, tak�e ke� je neust�le jako oh�ostroj barev, �emu� odpov�d� i jeho jm�no �V��n� ohe�. Brzy zjara se objevuj� drobn�, sv�tiv� r��ov�, bobovit� kv�ty na miniaturn�ch stopk�ch p��mo na hol�m d�ev�.
Zmarlika ETERNAL FLAME roste pom�rn� rychle v dobr�ch podm�nk�ch (40-50 cm za rok) do trycht��ovit�ho tvaru s m�rn� p�epadav�mi konci v�tv�. M��ete ji p�stovat jako v�cekmenn� ke� nebo jen jednokmenn� strom. Mlad� v�tve dob�e sn�� tvarov�n�, ale do star��ch, siln�j�� v�tv� se �ezat nedoporu�uje kv�li mo�n�mu napaden� chorobami.
Posledn� revize 26-09-2023
Zmarlika kanadsk� nen� p��li� vyb�rav�, co se p�dy t��e � spokoj� se s b�nou zahradn� zeminou, pokud je dob�e propustn�. Nejl�pe v�ak prosp�v� v m�rn� a� siln� kysel� p�d� s konstantn� vlhkost�, nikoli v p�emok�en� zemi. V obdob� �ervnov�ch veder jsme zaznamenali ob�asn� sp�len� nejmlad��ch list� u rostlin na pln�m slunci bez dostate�n� z�vlahy. Na�t�st� se uk�zala jako velmi odoln� � po�kozen� listy rychle nahradila nov�mi, zdrav�mi. Mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed ostr�m jarn�m sluncem, kter� m��e b�t p�ekvapiv� agresivn�, a tak� p�ed vysu�uj�c�m zimn�m v�trem, kter� um� potr�pit zejm�na v otev�en�ch poloh�ch. P�esazov�n� sn�� velmi �patn� � je to strom, kter� si na sv� m�sto zvykne a nerad ho m�n�. Lze tvarovat �ezem, pokud je mlad�, pozd�ji doporu�ujeme �ez pouze tenk�ch v�tvi�ek v obdob� vegeta�n�ho klidu � ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m. Mrazuvzdornost je v�born�, b�n� ud�van� do -29 �C, ale n�kter� zdroje uv�d�j� odolnost a� do -34 �C (nevyzkou�eno). V n�dob�ch se p�stovat nedoporu�uje � pot�ebuje prostor pro ko�eny a stabiln� mikroklima, kter� kv�tin�� neposkytne.
