Chaenomeles speciosa 'EXIMIA' kdoulovec ozdobn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chaenomeles
Rod Chaenomeles tvo�� t�i a� �ty�i druhy opadav�ch ke�� z �eledi r��ovit�ch, p�vodem z v�chodn� Asie. Botanicky je charakterizuj� kr�tk� trnit� v�t�vky, leskl� listy a n�padn� kv�ty, kter� se objevuj� velmi brzy na ja�e, �asto je�t� p�ed olist�n�m. Rod popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), kter� jej odd�lil od rodu Cydonia na z�klad� rozd�l� v kv�tech i plodech. Plody chaenomeles p�ipom�naj� mal�, tvrd� kdoule s vysok�m obsahem pektinu a v�raznou v�n�, co� je jeden z d�vod�, pro� se rod v p��rod� i zahrad�ch snadno rozpozn�v�.
V ��n� maj� kdoulovce dlouhou tradici p�stov�n� a objevuj� se v klasick�ch zahrad�ch jako symbol vytrvalosti a jarn� obnovy. Jejich plody se vyu��vaj� k v�rob� sirup�, �aj� a l��iv�ch odvar� a rostliny se �asto vysazuj� v kompozic�ch se �vestkami a borovicemi. V Japonsku je jejich kulturn� v�znam je�t� v�razn�j��: pat�� k nejobl�ben�j��m jarn�m d�evin�m a jejich ran� kveten� se stalo sou��st� tradi�n�ho v�tvarn�ho jazyka. Objevuj� se na malb�ch, keramice, textilu i b�n�ch dom�c�ch p�edm�tech a pat�� k nej�ast�j��m bonsajov�m d�evin�m d�ky schopnosti bohat� kv�st i na star�m d�ev� a proto�e jejich n�padn� kv�ty maj� ide�ln� velikost p�i miniaturizaci. V Evrop� se kdoulovce staly obl�ben�mi d�ky sv� odolnosti, schopnosti kv�st v dob�, kdy je zahrada je�t� v zimn�m sp�nku, a tak� d�ky tomu, �e dob�e tvo�� hust�, neproniknuteln� �iv� ploty.
Chaenomeles speciosa, kdoulovec ozdobn�, poch�z� z ��ny, kde roste na slunn�ch svaz�ch, v k�ovin�ch a na okraj�ch les�. Do Evropy se dostal v 19. stolet� d�ky botanick�m expedic�m, zejm�na sb�r�m Roberta Fortunea (1812�1880), a brzy se stal cen�n�m okrasn�m druhem. Popis druhu publikoval �tienne Pierre Ventenat (1757�1808). V zahrad�ch m�rn�ho p�sma se kdoulovec n�dhern� ujal jako jeden z nejran�ji kvetouc�ch ke��, kter� dok�e rozsv�tit zahradu u� v b�eznu. D�ky sv� odolnosti, dlouhov�kosti a v�razn�mu jarn�mu efektu se stal st�lic� venkovsk�ch zahrad i m�stsk�ch v�sadeb.
Eximia je ji� l�ty prov��en� odr�da kdoulovce ze �v�carska, kde ji roku 1886 p�edstavil jej� �lechtitel Otto Froebel. Nese st�edn� velk�, t�m�� zvonkovit� tvarovan� kv�ty lososov� r��ov� barvy. Otev�raj� se brzy na ja�e s p��chodem teplej��ho po�as�, v�t�inou od poloviny dubna, ale pokud je tepl� konec zimy, m��ete ji� v b�eznu vid�t otev�en� poupata. Kvetou pom�rn� dlouho, je�t� v kv�tnu b�vaj� ke�e pln� rozkvetl�. P�esto je z�ejm� nejmalebn�j�� pohled na hol� v�tvi�ky bez list� poset� kulat�mi poup�tky, je� postupn� bobtnaj�, ne� otev�ou sv� n�dhern�, n�n� kv�ty se st�edem pln�m n�padn�ch ty�inek. Listy jsou podlouhle elip�it�, syt� zelen� a velmi leskl�. Roste st�edn� rychle do hust�ho a vcelku kompaktn�ho, vzp��men�ho ke�e o v��ce kolem dvou metr�.
Posledn� revize 14-05-2019; 23-04-2026
Kdoulovce rostou spolehliv� t�m�� v jak�koli zahradn� p�d�, pokud nen� siln� v�penit�. V z�sadit� zemin� trp� chlor�zami a jejich r�st se zpomaluje, proto je nejlep�� lehk�, hum�zn� p�da s neutr�ln� a� m�rn� kyselou reakc�. Po v�sadb� pot�ebuj� rovnom�rnou vl�hu, ale jakmile zako�en�, jsou p�ekvapiv� odoln� v��i suchu a obejdou se bez pravideln�ho zal�v�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na pln�m slunci, kde bohat� kvetou a dob�e vyzr�vaj� jejich letorosty. Pro udr�en� p�kn�ho, kompaktn�ho ke�e je z�sadn� ka�doro�n� �ez. Prov�d� se po odkv�tu, kdy lze jednolet� v�hony zkr�tit o 30 a� 80 procent, aby se podpo�ilo v�tven� a tvorba kv�t� na p��t� rok. Dlouh�, nepevn� nebo nevhodn� rostouc� v�tve je mo�n� odstranit cel� a� u zem�, ��m� se ke� provzdu�n� a zv�razn� se jeho pevn� kostra. Kdoulovce dob�e sn�ej� i hlub�� zmlazen�, pokud je prov�d�no postupn�. D�ky sv� odolnosti je lze p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch, kde v�ak pot�ebuj� pravideln�j�� z�livku a chr�n�n� stanovi�t�. Mrazuvzdornost druhu je velmi vysok�, spolehliv� sn�� teploty kolem -29 �C.
