Chaenomeles × superba 'CAMEO' kdoulovec n�dhern�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chaenomeles
Rod Chaenomeles tvo�� t�i a� �ty�i druhy opadav�ch ke�� z �eledi r��ovit�ch, p�vodem z v�chodn� Asie. Botanicky je charakterizuj� kr�tk� trnit� v�t�vky, leskl� listy a n�padn� kv�ty, kter� se objevuj� velmi brzy na ja�e, �asto je�t� p�ed olist�n�m. Rod popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), kter� jej odd�lil od rodu Cydonia na z�klad� rozd�l� v kv�tech i plodech. Plody chaenomeles p�ipom�naj� mal�, tvrd� kdoule s vysok�m obsahem pektinu a v�raznou v�n�, co� je jeden z d�vod�, pro� se rod v p��rod� i zahrad�ch snadno rozpozn�v�.
V ��n� maj� kdoulovce dlouhou tradici p�stov�n� a objevuj� se v klasick�ch zahrad�ch jako symbol vytrvalosti a jarn� obnovy. Jejich plody se vyu��vaj� k v�rob� sirup�, �aj� a l��iv�ch odvar� a rostliny se �asto vysazuj� v kompozic�ch se �vestkami a borovicemi. V Japonsku je jejich kulturn� v�znam je�t� v�razn�j��: pat�� k nejobl�ben�j��m jarn�m d�evin�m a jejich ran� kveten� se stalo sou��st� tradi�n�ho v�tvarn�ho jazyka. Objevuj� se na malb�ch, keramice, textilu i b�n�ch dom�c�ch p�edm�tech a pat�� k nej�ast�j��m bonsajov�m d�evin�m d�ky schopnosti bohat� kv�st i na star�m d�ev� a proto�e jejich n�padn� kv�ty maj� ide�ln� velikost p�i miniaturizaci. V Evrop� se kdoulovce staly obl�ben�mi d�ky sv� odolnosti, schopnosti kv�st v dob�, kdy je zahrada je�t� v zimn�m sp�nku, a tak� d�ky tomu, �e dob�e tvo�� hust�, neproniknuteln� �iv� ploty.
Chaenomeles � superba je zahradn� hybrid vznikl� k��en�m druh� C. japonica a C. speciosa. Prvn� spont�nn� k��enci se objevili kr�tce po uveden� C. japonica do evropsk�ch zahrad v roce 1869, ale jejich sm�en� p�vod nebyl zpo��tku rozpozn�n a prod�valy se jako formy Cydonia maulei � p�vodn� jm�no pro kdoulovec japonsk�. Teprve pozd�ji byla jedna z t�chto forem pops�na jako var. superba a Rehder ji ur�il jako typ cel� hybridn� skupiny C. � superba. Dnes sem pat�� v�t�ina n�zk�ch kdoulovc� p�stovan�ch v zahrad�ch. Hybridn� rostliny jsou obvykle n�zk�, �iroce rozkladit� ke�e vysok� kolem 1,2�1,5 m. V olist�n� stoj� mezi ob�ma rodi�i: listy jsou v�t�� ne� u C. japonica, ale men�� a m�n� jemn� pilovit� ne� u C. speciosa. Charakter mlad�ch v�hon� se p�ikl�n� k japonsk�mu druhu � v prvn�m roce b�vaj� drsn� a jemn� plstnat�, ve druh�m bradavi�nat� � zat�mco C. speciosa m� letorosty hladk�. Kv�ty hybridu vykazuj� mimo��dnou variabilitu barev, od b�l� a r��ov� p�es oran�ov� t�ny a� po syt� �ervenou, a objevuj� se velmi brzy na ja�e, �asto je�t� p�ed olist�n�m.
Cameo pat�� mezi nejp�sobiv�j�� kultivary hybridn�ho kdoulovce n�dhern�ho. Vyzna�uje se kompaktn�m, �iroce rozkladit�m habitem a obvykle dor�st� 0,8�1,3 m v��ky a 1�1,5 m ���ky, co� z n�j �in� ide�ln� ke� pro men�� zahrady i p�edzahr�dky. Kv�ty jsou polopln� a� pln�, n�padn� velk�, o pr�m�ru 3,5�5 cm, a hraj� jemn�mi t�ny oran�ov� lososov� a� meru�kov� r��ov�. Otev�raj� se velmi brzy na ja�e, �asto u� v b�eznu p�i tepl�m konci zimy, b�n� v�ak od poloviny dubna. Kveten� je dlouh� a bohat� � ke�e b�vaj� v pln�m kv�tu je�t� v kv�tnu. Nejmalebn�j�� je ran� stadium, kdy se na hol�ch v�tv�ch objevuj� kulat� poupata, kter� postupn� nab�vaj� na objemu, ne� se rozev�ou do n�n�ch kv�t� se st�edem pln�m v�razn�ch ty�inek. Po odkv�tu n�sleduj� jedl� plody nepravideln�ch tvar�, �asto p�ipom�naj�c� drobn� hru�ky; jsou tvrd�, aromatick� a vhodn� k dal��mu zpracov�n�. Listy jsou podlouhle eliptick�, syt� zelen� a v�razn� leskl�, co� podtrhuje elegantn� vzhled ke�e b�hem vegetace. Cameo je nav�c beztrnn� kultivar, tak�e se s n�m dob�e manipuluje a hod� se i do v�sadeb v bl�zkosti cest �i m�st s �ast�m pohybem lid�. Odr�dov� jm�no odkazuje na anglick� v�raz pro kamej � jemn� reli�fn� �perk vy�ez�van� do dvou vrstev kamene, lastury nebo skla, jeho� m�kk�, plastick� vzhled p�ipom�naj� i kv�ty t�to odr�dy.
Posledn� revize 26-04-2015; 27-10-2018; 23-04-2026
Kdoulovce rostou spolehliv� t�m�� v jak�koli zahradn� p�d�, pokud nen� siln� v�penit�. V z�sadit� zemin� trp� chlor�zami a jejich r�st se zpomaluje, proto je nejlep�� lehk�, hum�zn� p�da s neutr�ln� a� m�rn� kyselou reakc�. Po v�sadb� pot�ebuj� rovnom�rnou vl�hu, ale jakmile zako�en�, jsou p�ekvapiv� odoln� v��i suchu a obejdou se bez pravideln�ho zal�v�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na pln�m slunci, kde bohat� kvetou a dob�e vyzr�vaj� jejich letorosty. Pro udr�en� p�kn�ho, kompaktn�ho ke�e je z�sadn� ka�doro�n� �ez. Prov�d� se po odkv�tu, kdy lze jednolet� v�hony zkr�tit o 30 a� 80 procent, aby se podpo�ilo v�tven� a tvorba kv�t� na p��t� rok. Dlouh�, nepevn� nebo nevhodn� rostouc� v�tve je mo�n� odstranit cel� a� u zem�, ��m� se ke� provzdu�n� a zv�razn� se jeho pevn� kostra. Kdoulovce dob�e sn�ej� i hlub�� zmlazen�, pokud je prov�d�no postupn�. D�ky sv� odolnosti je lze p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch, kde v�ak pot�ebuj� pravideln�j�� z�livku a chr�n�n� stanovi�t�. Mrazuvzdornost druhu je velmi vysok�, spolehliv� sn�� teploty kolem -29 �C.
