Chamaecyparis lawsoniana 'DROOPING SOLO' cyp�i�ek Lawson�v
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek Lawson�v m� svou domovinu v severoz�padn� Americe, od Oregonu a� po sever Kalifornie. Byl poprv� objeven evropsk�mi Ameri�any pobl� Port Orfordu ve st�t� Oregon a prod�vat se za�al od roku 1854. Popsal jej skotsk� botanik Andrew Murray (1812-1878) a pojmenoval na po�est jin�ho skotsk�ho botanika a obchodn�ka Charlesu Lawsonovi (1795-1873), kter� se proslavil dovozem nov�ch rostlinn�ch druh� z Ameriky do Brit�nie. Jedn�m z jeho objev� byl i tento cyp�i�ek. Jedn� se o otu�il�, neopadav� jehli�nan s m�kk�mi, �upinat�mi jehlicemi. Snad po cel�m sv�te v oblastech m�rn�ho klimatu se hojn� vysazuje v okrasn�ch zahrad�ch a je obl�ben� pro jeho variabilitu tvar� a barev. Milovn�ci jehli�nan� si vyb�raj� barevn� odr�dy, kter� rozsv�t� kompozice tmav� zelen�ch ke�� a strom� a vyj�maj� se i v ozdobn�ch venkovn�ch n�dob�ch.
Odr�du Drooping Solo cyp�i�ku Lawsonova objevil nizozemsk� sb�ratel a p�stitel jehli�nan� Wiel Linssen z m�sta Baexem. Jednalo se o semen��kovou mutaci podobn� odr�dy Imbricata Pendula, kter� m� mnohem vy��� a u��� vzr�st. Drooping Solo tvo�� hust� ke�e �iroce pyramid�ln�ho tvaru malebn� p�epadav�mi, jemn�mi v�tvi�kami. Dosp�l� velikost zat�m nebyla stanovena a p�edpokl�d� se kolem 3 metr� v��ka a 2 metr� ���ky. Jehli�� je �upinat�, hr�kov� zelen�, m�kk� na dotek a p��jemn� na hlazen�. Roste st�edn� rychle, cca 30 cm za rok a p�kn� zahu��uje i bez st��h�n�. Nevyholuje. Lze st��hat dv�ma zp�soby � jarn� st�ih je na podporu v�tven� a letn� pro tvarov�n�.
Posledn� revize 05-11-2023
Cyp�i�ky nevy�aduj� ��dnou p��i. Lze je st��hat zjara nebo m�rn� tvarovat b�hem l�ta. Jsou tolerantn� v��i �irok� �k�le p�dn�ch typ�, ale nejl�pe jim vyhovuj� vlh��, m�rn� kysel� p�dy. Zem nesm� b�t podm��en�. Cyp�i�ek Lawson�v je pln� mrazuvzdorn� do min. -29 �C a lze p�stovat i ve venkovn�m kv�tin��i na terase nebo na balk�n� bez podmisky, kde bude vy�adovat ob�asn� hnojen�, a� spot�ebuje v�echny �iviny z p�vodn�ho balu.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
