Chamaecyparis nootkatensis 'GLORIA POLONICA' cyp�i�ek nutkajsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Tento druh cyp�i�ku je mil��kem mezi jehli�nany. Poch�z� se ze Severn� Ameriky (Alja�ka, Britsk� Kolumbie) a �esky se jmenuje nutka nebo nutkajsk�. Sv�m nenapodobiteln�m tvarem p�ipom�n� strom se zelen�m z�vojem na prohnut�ch v�tv�ch. Jeho genetick� za�azen� je st�le pon�kud rozporupln�, proto�e klu�ina je trochu do v�tru a velmi ochotn� se k��� se v��m, co jde kolem. Nen� tud� divu, �e jeho historie za�ila doby se jm�nem prav�ho cyp�i�e cupressus, pozd�ji se mu ��kalo xanthocyparis, nyn� chamaecyparis, ale dost botanik� se domn�v�, �e by to m�l b�t callitropsis, tak�e se v budoucnu je�t� m�me na co t�it.
Gloria Polonica je velmi kr�sn� dvoubarevn� odr�da cyp�i�ku nutkajsk�ho. Jist�, takov�ch tu u� p�r bylo, ale tahle je v�jime�n�. Jeho prov�zkovit� v�tvi�ky jsou poset� �upinat�mi jehlicemi bu� st�edn� zelen� barvy nebo kr�mov� na�loutl� barvy a to pom�rn� hust� a z�rove� elegantn�. Vylo�en� dvoubarevn� - mel�rovan� v�tvi�ky sp�e nenajdete. Jeho v�tve jsou malebn� prohnut� a nov� p��r�stky sv�en� stejn� jako termin�l, kter� se nap��m� a� s v�kem, tak�e k mlad�m d�evin�m doporu�ujeme st�edovou oporu. Roste v�razn� pomaleji ne� jeho zelenolist� p�edch�dce Pendula a v deseti letech m�v� asi 2-2,5m v��ku a polovi�n� ���ku.
Svou barevnost�, kter� se st�v� syt�j�� s p��chodem chladn�ho po�as� na podzim, dod� tmav��m zahradn�m kompozic�m sv�est a originalitu. To ocenila i porota nizozemsk�ho veletrhu novinek Plantarium, kdy� jej roku 2008 ocenila bronzovou medail�. Odr�du selektoval Micha� Ka�uzi�ski v polsk� �kolce Dendrofarma roku 1997 a patent byl vyd�n o deset let pozd�ji.
Posledn� revize 08-09-2019.
P�esto�e roste pomalu, v dosp�losti je t�eba po��tat s v��kou kolem 6 a� 10 metr�, nebo jej m��ete st��hat - na pravideln� jarn� z�st�ih dob�e reaguje v�t�� hustotou. V parc�ch a arboretech, kde m� neomezen� prostor na ko�eny, m��e jeho velikost b�t a� dvojn�sobn�. Je tolerantn� v��i v�em typ�m p�d, ale nejl�pe mu vyhovuj� vlh��, m�rn� kysel�, hum�zn� p�dy. Nesn�� zne�i�t�n� ovzdu�� uprost�ed m�st. Pln� mrazuvzdorn� do -34�C.
