Chamaecyparis obtusa 'DRAHT' cyp�i�ek tupolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Dal��m drahokamem mezi tupolist�mi cyp�i�ky je tato odr�da, kter� poch�z� z n�meck� �kolky G.J.Draht ze �edes�t�ch let minul�ho stolet�. Pojmenovan� byla po zakladateli �kolky Draht, co� je trefn� jm�no, kter� v �e�tin� znamen� tot� = dr�t.
Cyp�i�ek Draht se zdob� m�kk�m jehli��m na jakoby dr�tkovit� prot��en�ch v�tvi�k�ch. Maj� syt� smaragdov� zelenou barvu, v zim� o n�co sv�tlej�� s lehce bronzov�m n�dechem. Jsou p��jemn� na dotek a l�kaj� k pohlazen� v�dy, kdy� jdete kolem. Roste velice pomalu, p�esto v �pln� dosp�losti dok�e ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch dos�hnout v��ky mezi 2 a 3m v �pln� dosp�losti (20-25 let).
Posledn� revize 23-02-2012
Cyp�i�ky d�vaj� p�ednost st�edn� �ivn�, vlhk� ale dob�e odvodn�n� zemi, p�ednostn� kyselej��, ale neutr�ln� je naprosto dosta�uj�c�. Tvarovac� st�ih je mo�n� prov�d�t zjara po mrazech. P�stujte je na pln�m slunci nebo jen v m�rn�m polost�nu, aby neztratily tvar a nevyholovaly spodn� v�tve. Mul�ov�n� nen� d�le�it� pro zaji�t�n� ochrany na zimu, ale je pro udr�en� rovnom�rn� vlhkosti p�dy. Pln� mrazuvzdorn� do -29�C, z�ejm� je�t� o n�kolik stup�� v�ce.
