Chamaecyparis pisifera 'FILIP'S HAPPY DAY' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
Filip�s Happy Day je n�hodn� semen��ek odr�dy Plumosa Compressa cyp�i�e hrachonosn�ho z roku 2000, kter� se vyvinul pon�kud jinak ne� jeho rodi�. Vyzna�uje se plo���mi, jemn� vrstven�mi v�tvi�kami syt� zelen� barvy, p��jemn� m�kk�mi na dotek. Na ja�e ra�� sv�e sv�tle zelen�, p�i�em� mlad� p��r�stky �asto nesou kr�mov� b�l� �pi�ky, kter� ke�i dod�vaj� jemn�, sv�� akcent. Roste pomalu a vzhledem k relativn� mlad�mu st��� kultivaru zat�m nebyla stanovena jeho kone�n� v��ka; v sou�asnosti se odhaduje p�ibli�n� kolem jednoho metru. Tvar ke�e je kulovit� vystoupav�, kompaktn� a p�irozen� vyv�en�.
Jedn� se o kr�sn� st�lezelen� ke� vhodn� do skalek, mal�ch zahrad a kompozic s men��mi rostlinami, jako jsou zakrsl� jehli�nany, drobnolist� st�lezelen� listn��e nebo pestrobarevn� skalni�ky a p�dopokryvn� trvalky. D�ky sv� syt� smaragdov� barv� p�sob� efektn� jak v k�rov�m mul�i, tak ve sv�tl�ch kam�nc�ch, kde jeho zele� je�t� v�ce vynikne. Filip�s Happy Day funguje jako klidn�, kompaktn� prvek, kter� dod�v� v�sadb� strukturu a sv�est po cel� rok, ani� by vy�adoval tvarovac� z�sahy.
Posledn� revize 31-01-2012; 25-02-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −34 �C.
