Choisya 'Limo' GOLDFINGERS cho�sie, mexick� pomeran�ovn�k
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Choisya
Prvn� zm�nky o rodu Choisya se v�ou k Mexiku a jihoz�padu USA, odkud byly tyto st�lezelen� ke�e s aromatick�mi listy a kv�ty p�ipom�naj�c�mi pomeran�ovn�k p�ivezeny do Evropy v 19. stolet�. Rodov� jm�no z�skaly na po�est �v�carsk�ho botanika Jacquese Denise Choisyho (1799�1859), kter� se v�noval studiu rostlin z �eledi routovit�ch. V �e�tin� zat�m nem� uznan� botanick� jm�no, ale pou��v� se trefn� p�eklad z angli�tiny mexick� pomeran�ovn�k. Nejzn�m�j��m druhem se stala choisya ternata, obl�ben� pro sv� bohat� kveten� a citrusovou v�ni, hojn� p�stovan� zejm�na v Anglii a na jihu Evropy, kde m�rn� zimy umo��uj� jej� spolehliv� p�ezimov�n�. Kv�t i listy obsahuj� silice s vysok�m pod�lem linaloolu, limonenu a dal��ch terpen�, kter� j� dod�vaj� charakteristickou citrusovou v�ni podobnou pomeran�ovn�ku. D�ky tomu se v Mexiku tradi�n� vysazovala pobl� obydl� jako vo�av� ke� a v modern� dob� se jej� extrakty uplat�uj� i v parfumerii jako jemn� citrusov�‑kv�tinov� nota.
S velk�m nad�en�m a nutno p�iznat, �e i s jist�m p�ekvapen�m se ve st�edn� Evrop� za�alo mluvit o hybridn� cho�sii a� na p�elomu tis�cilet�, p�esto�e samotn� k��enec vznikl u� o deset let d��ve. Spojil �irokolistou, ale choulostivou choisya ternata s �zkolistou a neoby�ejn� hou�evnatou choisya dumosa var. arizonica, rostouc� v Arizon� a Texasu a� do nadmo�sk� v��ky 1200 metr�. V�sledkem je k��enec, jen� dostal jm�no choisya � dewitteana, a kter� v sob� kombinuje eleganci a v�ni mexick�ho druhu s odolnost� americk�ho partnera. K��en� provedl anglick� �lechtitel Peter Moore a u� v roce 1989 p�edstavil prvn� odr�du Aztec Pearl. Do na�ich zahrad se v�ak dostala a� o pozn�n� pozd�ji. Nejprve se ���ila z britsk�ch �kolek do Z�padn� Evropy a my jsme ji podrobili z�t�ov�mu testu mrazuvzdornosti v chladn�j��ch podm�nk�ch st�edn� Evropy po roce 2010. P�ekvapiv� pro�la bez jedin� ztr�ty a stala se tak ne�ekan�m pr�lomem, ��m� otev�ela cestu cel� nov� vln� odr�d s t�mto �arizonsk�m genem�, kter� znamen� jedin�: spolehlivou mrazuvzdornost i pro st�edn� Evropu.
GOLDFINGERS je �lutolist� odr�da mexick�ho pomeran�ovn�ku od p�vodn�ho �lechtitele hybridn�ch cho�si� Petera Moora z Anglie a pou�il k tomu odr�du Sundance a pyl cho�sie arizonsk�. Stalo se tak t�m�� o 15 let d��ve, ne� podobn� po�in zopakovala anglick� �kolka Hillier s odr�dou Aztec Gold. Evropsk� patent je platn� od roku 1999.
Nese neopadav�, st�edn� tuh�, leskl� listy, velikost� srovnateln� s jedn�m z rodi�� � odr�dou Aztec Pearl. Jsou dlanit� tvarovan� a rozd�len� do 3-7 podlouhl�ch l�stk�, kter� p�i rozemnut� maj� v�razn�, ko�en�n� aroma, ale do va�en� je nepou��vejte. Jejich barva je v�razn� zlato�lut� na pl�ti ke�e a sv�tle zelen� a� �lutozelen� na listech uvnit� ke�e. Od konce dubna do za��tku �ervna vykv�t� mno�stv� pomeran�ovn�ku podobn�ch p�ti�etn�ch kv�t� ve tvaru hv�zdy. Maj� �lut� st�ed a pom�rn� siln� a sladce von�. V�n� i stavbou p�ipom�naj� kv�ty pomeran�ovn�k�, proto se rostlin� v angli�tin� ��k� Mexick� pomeran�ovn�k. GOLDFINGERS roste hust� do zplo�t�le kulovit�ho, kompaktn�ho, nevelk�ho ke�e a svou barvou, kter� odol�v� pop�len� od p��m�ho slunce rozjasn� jak�koli tmav� zelen� aran�m�.
O siln� odolnosti evropsk�m zim�m hybridn�ch cho�si� z�ejm� nev�d�l ani samotn� �lechtitel a p�i�li na to a� holand�t� p�stitel� po n�kolika nezvykle siln�ch zim�ch po roce 2010, kdy b�n� st�lezelen� rostliny typu bobkovi�n� a bl�skavek, je� se p�stuj� i u n�s, zaznamenaly siln� po�kozen�, tyto z�staly naprosto netknut� mrazy a� do -23�C. Sami jsme vyzkou�eli, �e jsou skv�le odoln� i zimn�mu slunci, kter� jim nesp�l� listy a ty tak z�st�vaj� kr�sn� a sv�e zelen� po cel� rok. Star� listy odpad�vaj� a� po v�ce letech, tak�e ke� je neust�le p�kn� hust� a nepr�hledn�, �eho� se za�alo vyu��vat p�i v�sadb� nadm�ru atraktivn� a nezvykle olist�n�ch, n�zk�ch, st�lezelen�ch �iv�ch plot�.
Cho�sie se nejl�pe p�stuje stejn�m zp�sobem jako slunce miluj�c� rododendron. M� m�lk� ko�eny a miluje kyselou, dob�e odvodn�nou, na �iviny bohatou p�du. V t�k�m j�lu a vododr�n� zemi nep�e�ije. V�ele doporu�ujeme vysadit ji s pou�it�m mykorrhizy, co� zajist� dobr� zako�en�n� a v��ivu zejm�na v prvn�ch m�s�c�ch po v�sadb�, kter� b�vaj� nejkriti�t�j��. Jakmile po prvn�m roce dob�e zako�en�, nemus�te se o ni t�m�� starat. Proto�e kvete od poloviny jara, jak�koli �ez prov�d�jte t�sn� po odkv�tu.
Posledn� revize 06-08-2020
