Clematis 'KIRI TE KANAWA' plam�nek
Clematis
Clematis, plam�nek, je bohat� rod ��taj�c� asi 370 a� 380 druh�, kter� se rozprost�r� nap��� m�rn�m p�smem severn� polokoule a m� ko�eny v krajin�ch, kde se st��d� chlad a vlhko � od v�chodoasijsk�ch hor p�es evropsk� lesn� okraje a� po severoamerick� pr�rie. Pr�v� tam se formovala jeho povaha: li�na, kter� se op�r� o v�e, co j� poskytne oporu, a odm��uje se kr�sn� kv�ty, je� v r�zn�ch kultur�ch z�skaly symboliku lehkosti, �istoty nebo duchovn�ho povznesen� � nap��klad v japonsk�ch zahrad�ch se pou��vaj� jako jemn� kontrapunkt k borovic�m a kamen�m. Od pozdn�ho jara do za��tku l�ta m��ete v hor�ch Japonska a ��ny v nadmo�sk�ch v��k�ch od 500 do 1500 metr� vid�t hust� porosty plam�nk� a fascinuj�c� masy kv�t� v podobn� s�le, jakou nab�z� extr�mn� bohat� rododendronov� kveten� ve v�chodn�m Him�laji p�ibli�n� ve stejn�m obdob�. V Evrop� se plam�nky u� od viktori�nsk� �ry staly symbolem romantick�ch pergol a venkovsk�ch zd�. V Brit�nii se pevn� usadily i v prost�ed� kr�lovsk�ch zahrad � v Hampton Court Palace, jedn�m z nejstar��ch a nejpresti�n�j��ch kr�lovsk�ch zahradn�ch komplex� v�bec, se p�stuj� u� od 18. stolet� a �ada kultivar� z�skala ocen�n� RHS, v�etn� odr�dy �Princess Diana�, pojmenovan� se souhlasem kr�lovsk� rodiny.
Jedn�m z center p�irozen�ho v�skytu je Japonsko, rostou zde p�vodn� druhy jako C. japonica, C. stans, i a hlavn� C. patens, kter� je nav�c pova�ov�n za jeden z kl��ov�ch rodi�ovsk�ch druh� modern�ch velkokv�t�ch hybrid�. V Japonsku se plam�nky p�stuj� nejm�n� od obdob� Edo (1603�1868), co� dokl�daj� historick� zahradn� z�znamy a ilustrace, kde se objevuj� v chr�mov�ch a dvorn�ch zahrad�ch. Modern� �lecht�n� po cel�m sv�t� pak zahrnuje dal�� druhy, kter� se osv�d�ily svou odolnost�, stabilitou i kr�sou: C. viticella p�in�� spolehlivost, dlouh� kveten� a odolnost v��i chorob�m, C. florida a C. patens d�vaj� velk�, ploch� kv�ty a �irokou paletu barev, C. texensis dod�v� zvonkovit� tvary a syt� odst�ny �erven�, zat�mco C. montana je zdrojem jarn�ho, masov�ho kveten� a rychl�ho r�stu.
Za posledn�ch sto let se vyprofilovaly r�zn� linie a �lechtitelsk� stanice podle klimatu i estetick�ch preferenc�. Nap��klad Raymond Evison z britsk�ho ostrova Guernsey se zam��il na kompaktn�, opakovan� kvetouc� odr�dy vhodn� pro mal� zahrady a n�doby � reagoval tak na trend urbanizace a nedostatku prostoru. Polsk� �kola (nap�. bratr Stefan Franczak, W�adys�aw Noll), dnes nejv�t�� evropsk� centrum �lecht�n� plam�nk�, se soust�ed� na mrazuvzdornost, spolehlivost a dlouh� kveten�, proto�e tamn� klima vy�aduje rostliny schopn� p�e��t siln� mrazy a p�itom nab�dnout velkolep� kv�ty. D�ky tomu dnes mnoho nejodoln�j��ch velkokv�t�ch kultivar� poch�z� pr�v� z Polska a stalo se standardem pro st�edoevropsk� podm�nky.
Kiri Te Kanawa je velkokv�t�, plnokv�t� plam�nek s mimo��dn� bohat�m, vrstven�m kv�tem, kter� pat�� k nejefektn�j��m modrofialov�m odr�d�m skupiny Early Large-flowered. Kvete dvakr�t do roka � od konce kv�tna do �ervna a znovu v srpnu � proto�e nasazuje kv�ty na lo�sk�ch i leto�n�ch v�honech. Kv�ty maj� pr�m�r 12�15 cm a jsou tvo�eny n�kolika �adami okv�tn�ch l�stk�, kter� se sm�rem ke st�edu zahu��uj� a vytv��ej� t�m�� pivo�kovit� efekt. Barva je syt� modrofialov�, v polost�nu hlub�� a sametov�, na pln�m slunci jasn�j�� a chladn� modr�. Vnit�n� l�stky b�vaj� sv�tlej��, co� dod�v� kv�tu hloubku. Pra�n�ky jsou kr�mov� a� sv�tle �lut� a tvo�� jemn� kontrast k tmav�mu kv�tu. R�st je kompaktn�, dob�e v�tven�, v�hony dor�staj� obvykle 2�2,5 m, tak�e se hod� i do men��ch zahrad, na pergoly, trel�e nebo do v�t��ch n�dob. Odr�da dob�e sn�� polost�n, kde jej� barvy p�sob� nejplasti�t�ji. Kultivar vy�lechtil Barry Fretwell ve Velk� Brit�nii v 70. letech 20. stolet� a pojmenoval jej po slavn� novoz�landsk� sopranistce Kiri Te Kanawa. Jm�no odkazuje na jej� elegantn�, kultivovan� projev � p�esn� ten typ noblesy, kter� kv�t t�to odr�dy vyza�uje.
Pat�� do skupiny 2, kter� kvete na lo�sk�m i nov�m d�ev�: prvn� vlna se tvo�� na bo�n�ch v�honech lo�sk�ch stonk�, druh� na vrcholech nov�ch letorost�. Na ja�e odstra�te v�echny such�, slab� a po�kozen� v�hony a siln� lo�sk� v�hony zkra�te k prvn�mu p�ru dob�e vyvinut�ch pupen�, aby vytvo�ily pevnou kostru pro �asn� letn� kveten�; po prvn� vln� lze lehce zkr�tit odkvetl� ��sti a podpo�it tak tvorbu nov� hmoty pro pozdn� letn� kveten�.
Posledn� revize 17-05-2026.
Plam�nky pot�ebuj� stanovi�t�, kde maj� ko�eny v chladu a vlhku, ale nadzemn� ��st v pln�m sv�tle �i lehk�m polost�nu; ide�ln� je proto chladn�, mul�ovan� ko�enov� z�na a opora s prvky do pr�m�ru 1 cm, na kter� se mohou zachytit �ap�ky list�. Vyhovuje jim hlubok�, hum�zn�, dob�e propustn� a st�le m�rn� vlhk� p�da, t잚� zeminy je nutn� vyleh�it kompostem a p�skem. P�i v�sadb� je vhodn� rostlinu zasadit o 5 a� 10 cm hloub�ji, ne� rostla v kontejneru, co� podporuje tvorbu nov�ch pupen� a zvy�uje vitalitu. V obdob� r�stu vy�aduj� pravidelnou z�livku a p�ihnojov�n� od jara do poloviny l�ta hnojivem s vyv�en�m pom�rem �ivin nebo s m�rn� zv��en�m obsahem drasl�ku. Mlad� rostliny je vhodn� v prvn�ch zim�ch chr�nit chvoj�m, zejm�na v otev�en�ch poloh�ch; p�i stabiln� vlhkosti, vzdu�n� p�d� a pevn� opo�e se plam�nky odvd��� dlouh�m a bohat�m kveten�m.
Tak� je lze �sp�n� p�stovat i v n�dob�ch, pokud maj� dostate�n� prostor pro ko�eny, stabiln� vlhkost a chr�n�nou ko�enovou z�nu; ide�ln� je n�doba o objemu alespo� 40 a� 50 litr�, hlubok� a dob�e odvodn�n�, proto�e pr�v� perfektn� dren� rozhoduje o tom, zda �ast� z�livka rostlin� prosp�je, nebo povede k hnilob�m. N�doba mus� m�t velk� dren�n� otvory, vrstvu keramzitu na dn� a lehk�, vzdu�n� substr�t, aby p�ebyte�n� voda mohla okam�it� odt�ct. Mus� b�t um�st�n� tak, aby se substr�t nep�eh��val, nap��klad v polost�nu nebo ve dvojit� n�dob�. Zem nad ko�eny chra�te kvalitn�m mul�em, co� zpomaluje vysych�n� a sni�uje pot�ebu z�livky. Nejl�pe se osv�d�uj� kompaktn� odr�dy do 1,5 a� 2 metr�, kter� netvo�� p��li� siln� ko�enov� syst�m a nevy�aduj� masivn� oporu; p�i spln�n� t�chto podm�nek mohou plam�nky v n�dob�ch r�st dlouhodob� a bohat� kv�st. Mrazuvzdornost p�ibli�n� do −30 �C (USDA z�na 5).




































.jpg)

Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

