Home > Katalog > Clematis 'PAMINA'
4443_1.jpeg
Ilustra�n� foto.

Clematis 'PAMINA' plam�nek

vzr�st
pop�nav�/li�na
b�n� v��ka
2-2,3m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
+ b�l� a purpurov�
doba kveten�
kv�ten-�erven
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
4   (do -34�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Clematis

Clematis, plam�nek, je bohat� rod ��taj�c� asi 370 a� 380 druh�, kter� se rozprost�r� nap��� m�rn�m p�smem severn� polokoule a m� ko�eny v krajin�ch, kde se st��d� chlad a vlhko � od v�chodoasijsk�ch hor p�es evropsk� lesn� okraje a� po severoamerick� pr�rie. Pr�v� tam se formovala jeho povaha: li�na, kter� se op�r� o v�e, co j� poskytne oporu, a odm��uje se kr�sn� kv�ty, je� v r�zn�ch kultur�ch z�skaly symboliku lehkosti, �istoty nebo duchovn�ho povznesen� � nap��klad v japonsk�ch zahrad�ch se pou��vaj� jako jemn� kontrapunkt k borovic�m a kamen�m. Od pozdn�ho jara do za��tku l�ta m��ete v hor�ch Japonska a ��ny v nadmo�sk�ch v��k�ch od 500 do 1500 metr� vid�t hust� porosty plam�nk� a fascinuj�c� masy kv�t� v podobn� s�le, jakou nab�z� extr�mn� bohat� rododendronov� kveten� ve v�chodn�m Him�laji p�ibli�n� ve stejn�m obdob�. V Evrop� se plam�nky u� od viktori�nsk� �ry staly symbolem romantick�ch pergol a venkovsk�ch zd�. V Brit�nii se pevn� usadily i v prost�ed� kr�lovsk�ch zahrad � v Hampton Court Palace, jedn�m z nejstar��ch a nejpresti�n�j��ch kr�lovsk�ch zahradn�ch komplex� v�bec, se p�stuj� u� od 18. stolet� a �ada kultivar� z�skala ocen�n� RHS, v�etn� odr�dy �Princess Diana�, pojmenovan� se souhlasem kr�lovsk� rodiny.

Jedn�m z center p�irozen�ho v�skytu je Japonsko, rostou zde p�vodn� druhy jako C. japonica, C. stans, i a hlavn� C. patens, kter� je nav�c pova�ov�n za jeden z kl��ov�ch rodi�ovsk�ch druh� modern�ch velkokv�t�ch hybrid�. V Japonsku se plam�nky p�stuj� nejm�n� od obdob� Edo (1603�1868), co� dokl�daj� historick� zahradn� z�znamy a ilustrace, kde se objevuj� v chr�mov�ch a dvorn�ch zahrad�ch. Modern� �lecht�n� po cel�m sv�t� pak zahrnuje dal�� druhy, kter� se osv�d�ily svou odolnost�, stabilitou i kr�sou: C. viticella p�in�� spolehlivost, dlouh� kveten� a odolnost v��i chorob�m, C. florida a C. patens d�vaj� velk�, ploch� kv�ty a �irokou paletu barev, C. texensis dod�v� zvonkovit� tvary a syt� odst�ny �erven�, zat�mco C. montana je zdrojem jarn�ho, masov�ho kveten� a rychl�ho r�stu.

Za posledn�ch sto let se vyprofilovaly r�zn� linie a �lechtitelsk� stanice podle klimatu i estetick�ch preferenc�. Nap��klad Raymond Evison z britsk�ho ostrova Guernsey se zam��il na kompaktn�, opakovan� kvetouc� odr�dy vhodn� pro mal� zahrady a n�doby � reagoval tak na trend urbanizace a nedostatku prostoru. Polsk� �kola (nap�. bratr Stefan Franczak, W�adys�aw Noll), dnes nejv�t�� evropsk� centrum �lecht�n� plam�nk�, se soust�ed� na mrazuvzdornost, spolehlivost a dlouh� kveten�, proto�e tamn� klima vy�aduje rostliny schopn� p�e��t siln� mrazy a p�itom nab�dnout velkolep� kv�ty. D�ky tomu dnes mnoho nejodoln�j��ch velkokv�t�ch kultivar� poch�z� pr�v� z Polska a stalo se standardem pro st�edoevropsk� podm�nky.

Popis rostliny

Plam�nek Pamina poch�z� z Anglie, kde jej roku 1993 vy�lechtili Colin a Pamela Terryovi, ale sv�ho uveden� na trh se do�kal a� po v�ce ne� 10 letech, roku 2004. Tvo�� velk�, dvoubarevn� kv�ty s okv�tn�mi pl�tky o d�lce 7-10 cm, tak�e cel� kv�t m��e m�t rozp�t� a� 20 cm. Okraje jsou b�l�, st�ed je purpurov� v�nov�. Poprv� kvete k kv�tnu a �ervnu a po letn� pauze kveten� opakuje od srpna do z���.

Pat�� do skupiny 2, tak�e �e�ete zjara sp�e lehce � bo�n� v�hony se��zn�te a� k p�ru viditeln�ch, siln�ch pupen�. Poslou�� jako konstrukce pro tvorbu �asn� letn�ch kv�t� v dal�� sez�n�. Z�rove� doporu�ujeme letn� �ez po prvn�m kveten� a to asi o t�etinu a� polovinu d�lky. Op�tovn� a bohat� nara�� nov�mi, zdrav�mi v�hony s mno�stv�m kv�t� a� do podzimu.

Posledn� revize 25-06-2020.

P�stebn� n�roky a p��e

Plam�nky pot�ebuj� stanovi�t�, kde maj� ko�eny v chladu a vlhku, ale nadzemn� ��st v pln�m sv�tle �i lehk�m polost�nu; ide�ln� je proto chladn�, mul�ovan� ko�enov� z�na a opora s prvky do pr�m�ru 1 cm, na kter� se mohou zachytit �ap�ky list�. Vyhovuje jim hlubok�, hum�zn�, dob�e propustn� a st�le m�rn� vlhk� p�da, t잚� zeminy je nutn� vyleh�it kompostem a p�skem. P�i v�sadb� je vhodn� rostlinu zasadit o 5 a� 10 cm hloub�ji, ne� rostla v kontejneru, co� podporuje tvorbu nov�ch pupen� a zvy�uje vitalitu. V obdob� r�stu vy�aduj� pravidelnou z�livku a p�ihnojov�n� od jara do poloviny l�ta hnojivem s vyv�en�m pom�rem �ivin nebo s m�rn� zv��en�m obsahem drasl�ku. Mlad� rostliny je vhodn� v prvn�ch zim�ch chr�nit chvoj�m, zejm�na v otev�en�ch poloh�ch; p�i stabiln� vlhkosti, vzdu�n� p�d� a pevn� opo�e se plam�nky odvd��� dlouh�m a bohat�m kveten�m. 

Tak� je lze �sp�n� p�stovat i v n�dob�ch, pokud maj� dostate�n� prostor pro ko�eny, stabiln� vlhkost a chr�n�nou ko�enovou z�nu; ide�ln� je n�doba o objemu alespo� 40 a� 50 litr�, hlubok� a dob�e odvodn�n�, proto�e pr�v� perfektn� dren� rozhoduje o tom, zda �ast� z�livka rostlin� prosp�je, nebo povede k hnilob�m. N�doba mus� m�t velk� dren�n� otvory, vrstvu keramzitu na dn� a lehk�, vzdu�n� substr�t, aby p�ebyte�n� voda mohla okam�it� odt�ct. Mus� b�t um�st�n� tak, aby se substr�t nep�eh��val, nap��klad v polost�nu nebo ve dvojit� n�dob�. Zem nad ko�eny chra�te kvalitn�m mul�em, co� zpomaluje vysych�n� a sni�uje pot�ebu z�livky. Nejl�pe se osv�d�uj� kompaktn� odr�dy do 1,5 a� 2 metr�, kter� netvo�� p��li� siln� ko�enov� syst�m a nevy�aduj� masivn� oporu; p�i spln�n� t�chto podm�nek mohou plam�nky v n�dob�ch r�st dlouhodob� a bohat� kv�st. Mrazuvzdornost p�ibli�n� do −30 �C (USDA z�na 5).

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku