Comptonia peregrina postop��k ciz�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Postop��k ciz� je unik�tn� rostlina jak vzez�en�m, tak i fakticky – jedn� se o jedin� druh sv�ho rodu. Poprv� jej popsal Carl Linnaeus v roce 1753 a nazval jej liquidambar peregrina a za�adil do �eledi v�esnovit�ch. Poch�z� ze Severn� Ameriky a p�irozen� se vyskytuje na such�ch p�d�ch nej�ast�ji ve spole�nosti borovic a v�es�.
Postop��k je n�zk�, listnat� a vz�cn�, opadav� ke�, kter� vypad� jako nad�chan� shluk tenkolist�ch kapradin. Jeho sv�e zelen� listy jsou asi centimetr �zk� a a� 6 cm dlouh�, p�i okraj�ch n�padn� pravideln� a hust� lalo�nat� a� pilovit�. Maj� nasl�dlou v�ni, obzvl�t� p�i rozemnut�, co� rostlin� dalo jej� anglick� jm�no ‚sladk� kapradina‘. Kv�ty nejsou n�padn�. Um� dor�st a� metrov� v��ky, ale v�t�inou b�v� tak polovi�n�. Vypad� kr�sn� mezi kameny ve v�t��ch skalk�ch, jako dopln�k horsk� krajiny mezi zakrsl�mi borovicemi, nebo dopln�n� jemn�mi tr�vami, v�esy a dal��mi v�esovi�tn�mi rostlinami.
Rostlina se �ad� mezi jedl� druhy a d��ve se listy vyu��valy m�sto �aje. N�poj sice nem�l nikterak skv�lou chu�, byl naho�kl�, ale u �aje se to o�ek�valo. Z list� se rovn� d�l� ko�en�, chutn� po medu, eukalyptu a borovici a pou��v� se hlavn� k vep�ov�mu a ku�ec�mu masu. �dajn� je vynikaj�c� k olejnat�m ryb�m typu losos nebo makrela. Pou��v� se do marin�d, kombinuje s jin�mi bylinkami a dokonce se marinuje v alkoholu (rum, vodka nebo �itn�).
Posledn� revize 02-03-2020.
Roste pomalu a obt�n� se p�esazuje. Tvo�� oddenky, kter� hledaj� vhodn� m�sto pro vytvo�en� nov�ho trsu a na vhodn�ch lokalit�ch v p��rod� �asem vytv��� hust� kolonie. Miluje slunn� m�sta s velmi propustnou a� p�s�itou, sp�e chudou p�dou p�ednostn� kysel� reakce, ale zvykne si i v odli�n� zemi. Zjara p�ed ra�en�m lze jakkoli st��hat. Zvl�d� ostr� v�r, siln� mr�z a jakmile zako�en�, dokonce si porad� i s do�asn�m podm��en�m. Je pln� mrazuvzdorn� do cca -45�C.
