Coreopsis grandiflora 'PRESTO' kr�snoo�ko velkokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Coreopsis
Rod Coreopsis, kr�snoo�ko, popsan� Carlem Linn�m v roce 1753, zahrnuje t�m�� �ty�i des�tky p�ev�n� severoamerick�ch druh�, kter� se vyvinuly v otev�en�ch pr�ri�ch, na such�ch svaz�ch i ve vlhk�ch okraj�ch mok�ad�, a pr�v� tato ekologick� rozkro�enost vysv�tluje jejich dne�n� zahradn� spolehlivost. Linn� zvolil jm�no odvozen� z �eck�ho koris a opsis, tedy �pohled na plo�tici�, proto�e such� na�ky p�ipom�naj� drobn� hmyz, co� je drobn� doklad jeho pozorovatelsk�ho humoru. Taxonomie rodu nebyla v�dy ust�len� a v 18. a 19. stolet� se objevovala synonyma jako Calliopsis �i Acispermum, ne� ji sjednotily modern� revize, zejm�na pr�ce Ernesta E. Sherffa (1882�1966). Coreopsis m� v americk� kultu�e p�ekvapiv� siln� postaven�: Coreopsis tinctoria slou�ila domorod�m obyvatel�m k barven� textilu a n�kolik st�t� USA si r�zn� druhy zvolilo jako sv� ofici�ln� kv�tiny � Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Coreopsis grandiflora, kr�snoo�ko velkokv�t�, se stal symbolem severoamerick�ch pr�ri�. Poch�z� z centr�ln�ch a ji�n�ch oblast� USA, kde roste na slunn�ch, lehk�ch p�d�ch a p�irozen� se objevuje v mozaice travnat�ch porost�, kamenit�ch str�n� a okraj� cest. P�esto�e se jedn� o v�znamn� druh, ve voln� p��rod� nen� nejroz���en�j��. Av�ak v zahrad�ch je tomu naopak � pat�� k nejobl�ben�j��m a z�rove� je nejpou��van�j��m druhem pro k��en� s jin�mi druhy. Popsal jej Thomas Nuttall (1786�1859), britsk� botanik a cestovatel, kter� str�vil velkou ��st �ivota putov�n�m po americk�m vnitrozem�. Jeho den�ky ukazuj�, �e ho zaujala nejen velikost kv�t�, ale i schopnost rychle obsazovat naru�en� m�sta, co� bylo v dob� osidlov�n� Z�padu b�n�m jevem � rostlina se objevovala tam, kde se krajina m�nila pod lidsk�ma rukama. Pr�v� tato bl�zkost �lov�ku vysv�tluje, pro� se druh tak brzy dostal do zahrad: byl snadno dostupn�, spolehliv� a p�sobil jako kousek pr�rie p�enesen� do civilizovan�ho prostoru.
Kr�snoo�ko Presto nab�z� z��iv� zlato�lut� kv�ty na kr�tk�ch stonc�ch o d�lce kolem 15 a� 20 cm a v �hledn�ch, t�m�� dokonale kulat�ch trsech o ���ce 20-30 cm (1 rostlina). Kv�ty jsou jednoduch� a� polopln� - m�vaj� 2 �ady okv�tn�ch pl�tk�. Vykv�t� ji� v p�lce �ervna a v zahrad� d�l� par�du neuv��iteln� dlouho a to a� 5 m�s�c� - do posledn�ch tepl�ch dn� podzimu. Pravideln� otrh�v�n� kv�t� (odst��h�v�n� stonk�) pom�h� tvorb� nov�ch poupat. Syt� zelen�, �zce kopinat� listy p�sob� jako p�kn� dekorace je�t� p�edt�m, ne� trs vykvete. Pouze je nutn� d�vat pozor na letn� padl�. B�hem jedn� sez�ny dok�e rostlina zdvoj- a� ztrojn�sobit sv�j objem.
Odr�da Presto pat�� k t�m nemnoha, je� se mohou py�nit kveten�m v t�m�e roce po v�sevu a nen� tud� divu, �e v roce 2007 z�skala zlatou medaili Fleuroselect. Ji� p�ibli�n� 100 dn� od v�sevu nasazuje prvn� kv�ty a do podzimu se rozroste v p�kn� a bohat� trs.
Posledn� revize 09-11-2017.
Kr�snoo�ko velkokv�t� je spolehliv� trvalka, pokud respektujeme jeho p�vod: slunn� a vzdu�n� lokality. Vy�aduje pln� slunce a propustnou p�du, kter� nesm� b�t trvale mokr�, jinak ztr�c� vitalitu a v zim� snadno vyhn�v�. Zal�v�n� je pot�eba jen v obdob� extr�mn�ho sucha, proto�e druh je p�irozen� p�izp�soben� st��d�n� vlhk�ch a such�ch obdob�. Hnojen� nevy�aduje, p��padn� pouze m�rn� ve form� kompostu na ja�e, proto�e p��li� bohat� p�da a pou��v�n� um�l�ch hnojiv vede k bujn�mu, ale m�n� stabiln�mu r�stu a vys�len� rostliny. Odkv�taj�c� kv�ty je vhodn� pr�b�n� odstra�ovat i se stonky, ��m� se prodlou�� kveten� a podpo�� esteticky �ist� vzhled trsu. Celou rostlinu sest�ihn�te cca 3-5 cm nad zem� a� zjara po odezn�n� v�ech mraz�. V n�dob�ch nen� dlouhodob� spolehliv�. Nevad� mu v�tr, ani exponovan� stanovi�t�. Mrazuvzdornost se mezi odr�dami m��e li�it, ale v�t�inou se pohybuje kolem -29 �C, tak�e v b�n�ch podm�nk�ch st�edn� Evropy zimuje bez probl�m� a nevy�aduje ��dnou zvl�tn� ochranu.
