Coreopsis UPTICK� RED 'Baluptred' kr�snoo�ko
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Coreopsis
Rod Coreopsis, popsan� Carlem Linn�m v roce 1753, zahrnuje t�m�� �ty�i des�tky p�ev�n� severoamerick�ch druh�, kter� se vyvinuly v otev�en�ch pr�ri�ch, na such�ch svaz�ch i ve vlhk�ch okraj�ch mok�ad�, a pr�v� tato ekologick� rozkro�enost vysv�tluje jejich dne�n� zahradn� spolehlivost. Linn� zvolil jm�no odvozen� z �eck�ho koris a opsis, tedy �pohled na plo�tici�, proto�e such� na�ky p�ipom�naj� drobn� hmyz, co� je drobn� doklad jeho pozorovatelsk�ho humoru. Taxonomie rodu nebyla v�dy ust�len� a v 18. a 19. stolet� se objevovala synonyma jako Calliopsis �i Acispermum, ne� ji sjednotily modern� revize, zejm�na pr�ce Ernesta E. Sherffa (1882�1966). Coreopsis m� v americk� kultu�e p�ekvapiv� siln� postaven�: Coreopsis tinctoria slou�ila domorod�m obyvatel�m k barven� textilu a n�kolik st�t� USA si r�zn� druhy zvolilo jako sv� ofici�ln� kv�tiny � Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Hybridn� kr�snoo�ka p�edstavuj� rozs�hlou skupinu k��enc�, kter� vznikaj� kombinac� n�kolika severoamerick�ch druh�, z nich� ka�d� p�in�� do v�sledn� linie konkr�tn� vlastnosti: C. grandiflora zv�t�uje pr�m�r kv�t� a zaji��uje rychl� n�stup kveten�, C. lanceolata p�id�v� pevnost stonk�, odolnost v��i suchu a schopnost r�st v chud�ch p�d�ch, C. tinctoria poskytuje genetickou variabilitu a �irokou �k�lu barev, C. rosea pastelov� odst�ny a jemn�j�� texturu a C. verticillata vl�knit� ko�enov� syst�m, kter� zlep�uje zimn� p�e��v�n� a sni�uje riziko hniloby. �lecht�n� a selekce prob�h� v podm�nk�ch vysok� vlhkosti, letn�ho sucha i teplotn�ch v�kyv�, aby bylo mo�n� eliminovat linie n�chyln� k hnilob�m, rozkles�v�n� a p�ed�asn�mu ukon�en� kveten�. V�t�ina modern�ch hybrid� je ��ste�n� nebo pln� steriln�, co� prodlu�uje dobu kveten� a zaji��uje kompaktn�j�� r�st bez samov�sevu. V�sledkem jsou rostliny stabiln�j�� ne� p�vodn� druhy, s dlouhou sez�nou kveten� a dobrou adaptac� na prom�nliv� evropsk� klima, kde se st��daj� zimn� vlhkost, letn� horka a nepravideln� sr�ky.
Kr�snoo�ko UPTICK� RED nese v�razn� tmav� �erven� kv�ty, kter� b�hem sez�ny m�n� podobu� prvn� vlna je t�m�� jednolit� rud�, zat�mco dal�� kv�ty maj� zlatav� �lut� �pi�ky okv�tn�ch pl�tk�. Kv�ty maj� tvar velk� sedmikr�sky, jednotliv� pl�tky jsou celistv� a m�rn� zaoblen�, a rostlina kvete od za��tku l�ta a� do prvn�ch mraz�. Stonky jsou vzp��men�, 30�35 cm vysok�, a tvo�� kompaktn�, hust� trsy. Listy jsou �zk�, st�edn� zelen�, t��lalo�n�, a rostlina je vysoce odoln� v��i padl� a b�n�m chorob�m. D�ky syt� barv� a extr�mn� dlouh�mu obdob� kv�tu spolehliv� nahrad� letni�ky, kter� po jedn� sez�n� kon��.
S�rii trvalkov�ch kr�snoo�ek UPTICK� poch�z� od americk� spole�nosti Ball Horticultural v Santa Paula v Kalifornii, kde je �lecht� Blair Winner. Ve sv�t� okrasn�ch rostlin se pohybuje p�es �ty�icet let a pod�lel se na v�voji des�tek popul�rn�ch kultivar� � od pelargoni� a gaz�ni� a� po kr�snoo�ka � pro renomovan� spole�nosti jako Bodger Seed, PanAmerican Seed �i Ball Horticultural. Krom� okrasn�ho �lecht�n� se v�noval i projekt�m s p�esahem do v��ivy, nap��klad v�voji m�s��k� s vysok�m obsahem zeaxanthinu pro dopl�ky stravy na podporu zdrav� o��. Jeho pr�ce ovlivnila modern� zahradnictv� nap��� kontinenty a s�rii UPTICK� �lechtil s c�lem nal�zt kompaktn�, bohat� kvetouc� a odoln� odr�dy s atraktivn� barevnost� kv�t�. Odr�da je chr�n�na patentem �. PP33866, ud�len�m v roce 2022.
Posledn� revize 18-07-2025
Kr�snoo�ko velkokv�t� a jeho hybridy jsou spolehliv� trvalky, pokud respektujeme jejich p�vod: slunn� a vzdu�n� lokality. Vy�aduj� pln� slunce a propustnou p�du, kter� nesm� b�t trvale mokr�, jinak ztr�c� vitalitu a v zim� snadno vyhn�v�. Zal�v�n� je pot�eba jen v obdob� extr�mn�ho sucha, proto�e jsou p�irozen� p�izp�soben� st��d�n� vlhk�ch a such�ch obdob�. Hnojen� nevy�aduj�, p��padn� pouze m�rn� ve form� kompostu na ja�e, proto�e p��li� bohat� p�da a pou��v�n� um�l�ch hnojiv vede k bujn�mu, ale m�n� stabiln�mu r�stu a vys�len� rostliny. Odkv�taj�c� kv�ty je vhodn� pr�b�n� odstra�ovat i se stonky, ��m� se prodlou�� kveten� a podpo�� esteticky �ist� vzhled trsu. Celou rostlinu sest�ihn�te cca 3-5 cm nad zem� a� zjara po odezn�n� v�ech mraz�. V n�dob�ch nen� dlouhodob� spolehliv�. Nevad� jim v�tr, ani exponovan� stanovi�t�. Mrazuvzdornost se mezi odr�dami m��e li�it, ale v�t�inou se pohybuje kolem -29 �C, tak�e v b�n�ch podm�nk�ch st�edn� Evropy zimuj� bez probl�m� a nevy�aduje ��dnou zvl�tn� ochranu.
