Cornus kousa 'SATOMI' sv�da japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cornus
Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem.
Sv�da japonsk� (Cornus kousa) poch�z� z v�chodn� Asie � p�irozen� roste v Japonsku, Koreji a v ��stech ��ny. V�decky byla pops�na v 19. stolet� na z�klad� materi�lu z Asie, kter� zpracoval Henry Fletcher Hance (1827�1886) pod jm�nem Cornus kousa. Do sb�rkov�ch evropsk�ch a severoamerick�ch zahrad a pozd�ji i do �kolek se dostala v souvislosti s vlnou botanick�ho sb�ru a v�m�ny rostlinn�ho materi�lu na p�elomu 19. a 20. stolet�. Oce�ov�na byla p�edev��m pro v�raznou sez�nn� prom�nlivost � atraktivitu od jara do podzimu � a pro jedl� plody. Japon�t� a ��n�t� botanici se v�novali studiu jej� variability ve voln� p��rod� a v minulosti popsali m�stn� formy, z nich� byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zat�mco n�kte�� auto�i pova�ovali ssp. chinensis za v�razn�j��, voln�ji kvetouc� formu s v�t��mi kv�tenstv�mi, v modern� taxonomii se dnes preferuje pouze druhov� ozna�en� Cornus kousa bez dal��ho rozli�en�.
�Satomi� je jedn�m z nejvyhled�van�j��ch japonsk�ch d��n�. Jeho kv�ty jsou syt� r��ov�, p�i�em� barva nen� jednolit�, ale je nepravideln� rozprost�en�. Abychom byli �pln� p�esn�, nejedn� se o kv�ty, ale barevn� listeny, kter� vyr�staj� v po�tu �ty� kolem st�edu s drobou�k�mi, nev�razn�mi kv�ty. Jsou a� 10 cm �irok� a velmi n�padn�, nebo� na rozd�l od d��n� kv�tnat�ch se objevuj� a� na za��tku l�ta (v �ervnu), kdy� je ji� ke� pln� olist�n�. �erstv� p�esazen� rostliny mohou prvn� a druh� rok po v�sadb� n�st b�l� kv�ty pouze s r��ov�mi skvrnami, ale po dobr�m zako�en�n� budou r��ov� cel�.
Listy jsou tmav� zelen�, podlouhle vej�it� a p�i�pi�at�l�, nepravideln� zvln�n� s n�padn�m, na�ervenal�m �ilkov�n�m a �erven�mi okraji. V�t�inou jsou m�rn� sv�en�. Na podzim nab�zej� spolehlivou show ok�zal�ch barev, kdy� se zbarv� do ohniv� a� karm�nov� �erven� a syt� v�nov�. Velmi atraktivn� jsou rovn� plody, kter� se tvo�� z opylen�ch kv�t�. Maj� syt� r��ovou barvu a vypadaj� jako mal� litchi na dlouh� stopce. Jsou jedl�, ale chu� nen� nijak z�vratn�.
Roste velmi pomalu a v ml�d� b�v� subtiln�j��ho tvaru. Teprve vy��� patra v�tv� se rozr�staj� m�rn� do stran, p�esto se d� ��ci, �e na rozd�l od d��n� kv�tnat�ch se jedn� o kompaktn�j�� ke�. B�n� v��ka u n�s nep�es�hne 3m, vy��� rostliny jsou velmi letit� a jsou k vid�n� pouze v arboretech, kde maj� prostor na rozs�hl� ko�enov� syst�m.
Posledn� revize 21-12-2007.
Sv�dy maj� r�dy velmi kyselou, �ivnou, lehkou zem, kter� nebude vysychat. Neosv�d�ilo se s�zet je do polost�nu, kde by �dajn� m�ly b�t chr�n�ny p�ed vysych�n�m v hork�m l�t�. Rad�ji je ��dn� zamul�ujte a v p��pad� velk�ho sucha nezapome�te zal�t, ale rozhodn� je vysazujte na pln� slunce. Pokvetou bohat�ji a budou hust�� a zdrav�j��. Pokud hnoj�te, pak pou��vejte v�hradn� hnojiva na tvorbu kv�t� a zele� list�. Nikoli na podporu rychlosti r�stu. St��h�n� se nedoporu�uje, aby se nepo�kodil p�irozen� tvar, ale je mo�n� okam�it� po odkv�tu. Pln� mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
.jpg)
