Cornus kousa 'Schmred' HEART THROB® sv�da japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cornus
Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem.
Sv�da japonsk� (Cornus kousa) poch�z� z v�chodn� Asie � p�irozen� roste v Japonsku, Koreji a v ��stech ��ny. V�decky byla pops�na v 19. stolet� na z�klad� materi�lu z Asie, kter� zpracoval Henry Fletcher Hance (1827�1886) pod jm�nem Cornus kousa. Do sb�rkov�ch evropsk�ch a severoamerick�ch zahrad a pozd�ji i do �kolek se dostala v souvislosti s vlnou botanick�ho sb�ru a v�m�ny rostlinn�ho materi�lu na p�elomu 19. a 20. stolet�. Oce�ov�na byla p�edev��m pro v�raznou sez�nn� prom�nlivost � atraktivitu od jara do podzimu � a pro jedl� plody. Japon�t� a ��n�t� botanici se v�novali studiu jej� variability ve voln� p��rod� a v minulosti popsali m�stn� formy, z nich� byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zat�mco n�kte�� auto�i pova�ovali ssp. chinensis za v�razn�j��, voln�ji kvetouc� formu s v�t��mi kv�tenstv�mi, v modern� taxonomii se dnes preferuje pouze druhov� ozna�en� Cornus kousa bez dal��ho rozli�en�.
HEART THROB� je nov�j�� odr�dou japonsk�ho d��nu, patentovan�ho v roce 1995 Jamesem Schmidtem z Oregonu v USA. Jeho hlavn� atrakc� jsou barevn� listeny, kter� se pln� rozvinou ke konci jara a maj� (podle v�ku a stanovi�t�) nar��ov�lou a� syt� r��ov� �ervenou barvu. Jsou 4 a mohou m�t a� 10 cm v pr�m�ru a proto�e se jedn� o barevn� listy a nikoli okv�tn� pl�tky, doba �kveten� je velmi dlouh� � a� 8 t�dn�. Opravdov� kv�ty jsou uprost�ed, jsou drobou�k�, nev�razn� a shrom�d�n� do kuli�ky. Po opylen� se z nich na konci l�ta a za��tku podzimu tvo�� atraktivn�, jedl�, i kdy� nep��li� chutn� plody.
Pro barevn� japonsk� d��ny je b�n�, �e �erstv� p�esazen� rostliny mohou prvn� a druh� rok po v�sadb� n�st velice sv�tl� kv�ty (listeny) a je pouze ot�zkou �asu a dobr�ho zako�en�n�, ne� se za�nou vybarvovat do syt�j��ch odst�n�.
Listy jsou tmav� zelen�, podlouhle vej�it� a p�i�pi�at�l�, nepravideln� zvln�n�. V�t�inou jsou m�rn� sv�en� jako nap��klad listy na hru�n�ch. Na podzim nab�zej� spolehlivou show ok�zal�ch barev, kdy� se zbarv� do ohniv� a� karm�nov� �erven� a syt� v�nov�.
Posledn� revize 29-09-2009.
Sv�dy maj� r�dy velmi kyselou, �ivnou, lehkou zem, kter� nebude vysychat. Neosv�d�ilo se s�zet je do polost�nu, kde by �dajn� m�ly b�t chr�n�ny p�ed vysych�n�m v hork�m l�t�. Rad�ji je ��dn� zamul�ujte a v p��pad� velk�ho sucha nezapome�te zal�t, ale rozhodn� je vysazujte na pln� slunce. Pokvetou bohat�ji a budou hust�� a zdrav�j��. Pokud hnoj�te, pak pou��vejte v�hradn� hnojiva na tvorbu kv�t� a zele� list�. Nikoli na podporu rychlosti r�stu. St��h�n� se nedoporu�uje, aby se nepo�kodil p�irozen� tvar, ale je mo�n� okam�it� po odkv�tu. Pln� mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
