Cryptomeria japonica 'ARAUCAROIDES' kryptom�rie japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cryptomeria
Cryptomeria je rod jehli�nan� z �eledi cyp�i�ovit�ch, kter� m� dnes jedin�ho �ij�c�ho z�stupce, ale jeho p��b�h sah� mnohem d�l ne� k sou�asn�m japonsk�m les�m. Fosilie ukazuj�, �e jej� d�vn� p��buzn� rostli u� ve spodn� k��d� a b�hem t�etihor pokr�vali velk� oblasti Eurasie i Severn� Ameriky, kde tvo�ili vlhk�, tepl� lesy s vysokou vzdu�nou vlhkost�. Rod jako takov� popsal skotsk� botanik David Don (1799�1841), kter� jej vy�lenil z tehdy �irok� skupiny taxodi� a dal mu podobu, v n� jej zn�me dodnes. Jeho jedin� druh, Cryptomeria japonica, poch�z� z Japonska, kde vytv��� horsk� lesy na ostrovech Hon��, �ikoku a Kj���. Botanick� druh dor�st� v p��rod� impozantn�ch rozm�r�, a� kolem �edes�ti metr� v��ky, a jeho �ervenohn�d� k�ra se odlupuje v dlouh�ch pruz�ch, co� mu vyslou�ilo srovn�n� se sekvojovci, i kdy� m� jemn�j�� jehlice a men�� �i�ky.
Kryptomerie japonsk� vstoupila do evropsk� v�dy d�ky �v�dsk�mu p��rodov�dci Carlu Peteru Thunbergovi (1743�1828), kter� ji popsal na konci 18. stolet� b�hem sv�ho pobytu v tehdy uzav�en�m Japonsku. Zat�mco Don stanovil hranice rodu, Thunberg zachytil samotn� druh tak, jak jej vid�l v japonsk� krajin� � lesy zahalen� mlhou, ze kter� probleskuj� jemn� odst�ny zelen�, jak se jejich v�tvemi prod�r� a l�me sv�tlo, tak�e cel� porosty p�sob� t�m�� posv�tn�. Nen� tedy divu, �e si kryptomerie, v Japonsku zn�m� jako sugi 杉, z�skala tak siln� m�sto v tamn� kultu�e: Japonci si ji cenili nejen pro d�evo, kter� je lehk�, trvanliv� a p��jemn� von�, ale i pro jej� klidnou, vzp��menou siluetu. Vysazovali ji kolem svatyn� jako ochranu p�ed v�trem a de�t�m a slavn� aleje, nap��klad u Nikk�, dodnes ukazuj�, jak hlubok� vztah k n� m�li. V b�n�m �ivot� slou�ila jako materi�l pro domy, l�zn� i lod�, ale z�rove� jako monument�ln� strom, kter� �lov�ku p�ipom�n�, �e stoj� u n��eho star��ho a trvalej��ho ne� on s�m.
Araucaroides je ��asn� a pom�rn� vz�cn� odr�da japonsk� krypotom�rie, jej�m� hlavn�m atributem jsou dlouh�, nerozv�tven� v�tvi�ky ve tvaru vzp��men�ch oc�sk�. Jsou v pr��ezu t�m�� dokonale kulat�, poset� drobou�k�mi, du�nat�mi, �pi�kou zakon�en�mi, �upinat�mi jehlicemi, kter� jsou p��jemn� na dotek. V ml�d� maj� �erstv� zelenou barvu, v l�t� tmavnou do temn� zelen� a na zimu se podle um�st�n� a typu p�dy mohou barvit do zlatav�, hn�d� a� bronzov� na�ervenal�. Jm�no bylo zvoleno p��hodn�, nebo� v ml�d� svou stavbou opravdu p�ipom�n� arauk�rii (blaho�et). Byla pops�na ji� v roce 1859.
Kryptom�rie japonsk� pat�� k d�evin�m, kter� vy�aduj� chr�n�n� stanovi�t� s dostatkem vl�hy v p�d� i vzduchu. Nejl�pe prosp�v� v lehce kysel�, hum�zn� zemin�, kter� nevysych�, ale z�rove� nez�st�v� dlouhodob� podm��en�. Mlad� rostliny ocen� z�v�t�� a polost�n, proto�e prudk� slunce m��e v prvn�ch letech pop�lit jemn� jehlice. Jakmile zako�en�, sn�ej� pln� sv�tlo i b�n� zimn� podm�nky, ale dlouh� obdob� sucha je oslabuje � hlavn� v zim�. Pro udr�en� hust�ho habitu je vhodn� ob�asn� hlub�� zalit� a mul� z jehli�� nebo k�ry, kter� stabilizuje vlhkost. �ez v�t�inou nen� pot�eba � kryptomerie si tvar vytv��� sama a z�sahy do star��ho d�eva �patn� sn��. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� chr�nit mlad� rostliny p�ed zimn�m v�trem, kter� m��e zp�sobit ztr�tu vlhkosti a n�sledn� hn�dnut� jehlic. Mrazuvzdornost je ov��en� do -25 �C a p�edpokl�d� se, �e zvl�dne a a� cca -27 �C v zimn�m st�nu.
Posledn� revize 30-01-2013; 21-03-2026
Kryptom�rie japonsk� pat�� k d�evin�m, kter� vy�aduj� chr�n�n� stanovi�t� s dostatkem vl�hy v p�d� i vzduchu. Nejl�pe prosp�v� v lehce kysel�, hum�zn� zemin�, kter� nevysych�, ale z�rove� nez�st�v� dlouhodob� podm��en�. Mlad� rostliny ocen� z�v�t�� a polost�n, proto�e prudk� slunce m��e v prvn�ch letech pop�lit jemn� jehlice. Jakmile zako�en�, sn�ej� pln� sv�tlo i b�n� zimn� podm�nky, ale dlouh� obdob� sucha je oslabuje � hlavn� v zim�. Pro udr�en� hust�ho habitu je vhodn� ob�asn� hlub�� zalit� a mul� z jehli�� nebo k�ry, kter� stabilizuje vlhkost. �ez v�t�inou nen� pot�eba � kryptomerie si tvar vytv��� sama a z�sahy do star��ho d�eva �patn� sn��. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� chr�nit mlad� rostliny p�ed zimn�m v�trem, kter� m��e zp�sobit ztr�tu vlhkosti a n�sledn� hn�dnut� jehlic. Mrazuvzdornost je ov��en� do -25 �C a p�edpokl�d� se, �e zvl�dne a a� cca -27 �C v zimn�m st�nu.
