Cryptomeria japonica 'ELEGANS VIRIDIS' kryptom�rie japonsk�
Cryptomeria
Cryptomeria je rod jehli�nan� z �eledi cyp�i�ovit�ch, kter� m� dnes jedin�ho �ij�c�ho z�stupce, ale jeho p��b�h sah� mnohem d�l ne� k sou�asn�m japonsk�m les�m. Fosilie ukazuj�, �e jej� d�vn� p��buzn� rostli u� ve spodn� k��d� a b�hem t�etihor pokr�vali velk� oblasti Eurasie i Severn� Ameriky, kde tvo�ili vlhk�, tepl� lesy s vysokou vzdu�nou vlhkost�. Rod jako takov� popsal skotsk� botanik David Don (1799�1841), kter� jej vy�lenil z tehdy �irok� skupiny taxodi� a dal mu podobu, v n� jej zn�me dodnes. Jeho jedin� druh, Cryptomeria japonica, poch�z� z Japonska, kde vytv��� horsk� lesy na ostrovech Hon��, �ikoku a Kj���. Botanick� druh dor�st� v p��rod� impozantn�ch rozm�r�, a� kolem �edes�ti metr� v��ky, a jeho �ervenohn�d� k�ra se odlupuje v dlouh�ch pruz�ch, co� mu vyslou�ilo srovn�n� se sekvojovci, i kdy� m� jemn�j�� jehlice a men�� �i�ky.
Kryptomerie japonsk� vstoupila do evropsk� v�dy d�ky �v�dsk�mu p��rodov�dci Carlu Peteru Thunbergovi (1743�1828), kter� ji popsal na konci 18. stolet� b�hem sv�ho pobytu v tehdy uzav�en�m Japonsku. Zat�mco Don stanovil hranice rodu, Thunberg zachytil samotn� druh tak, jak jej vid�l v japonsk� krajin� � lesy zahalen� mlhou, ze kter� probleskuj� jemn� odst�ny zelen�, jak se jejich v�tvemi prod�r� a l�me sv�tlo, tak�e cel� porosty p�sob� t�m�� posv�tn�. Nen� tedy divu, �e si kryptomerie, v Japonsku zn�m� jako sugi 杉, z�skala tak siln� m�sto v tamn� kultu�e: Japonci si ji cenili nejen pro d�evo, kter� je lehk�, trvanliv� a p��jemn� von�, ale i pro jej� klidnou, vzp��menou siluetu. Vysazovali ji kolem svatyn� jako ochranu p�ed v�trem a de�t�m a slavn� aleje, nap��klad u Nikk�, dodnes ukazuj�, jak hlubok� vztah k n� m�li. V b�n�m �ivot� slou�ila jako materi�l pro domy, l�zn� i lod�, ale z�rove� jako monument�ln� strom, kter� �lov�ku p�ipom�n�, �e stoj� u n��eho star��ho a trvalej��ho ne� on s�m.
Elegans Viridis pat�� k t�m kultivar�m kryptom�rie, kter� si �lov�k zapamatuje na prvn� pohled � u� jako mlad� rostlina p�sob�, jako by byla obalen� jemn�m, m�kk�m pe��m, kter� se s ka�d�m z�vanem v�tru lehce zavln�. Jehlice jsou m�kk�, nitkovit� a dr�� se na v�tv�ch v hust�ch chom���ch, tak�e cel� ke� p�sob� nad�chan� a t�m�� obloukovit�, jako by se cht�l rozplynout do okoln�ho prostoru. Barva jehlic je st�l�, sv�e zelen�, a na rozd�l od p��buzn�ho kultivaru �Elegans� si ji udr�uje i v zim�, kdy v�t�ina kryptomeri� p�ech�z� do bronzov�ch t�n� � pr�v� tato v�rnost zelen� barv� mu dala jm�no Viridis. Roste pomalu, ale vzp��men�, p�i�em� konce mlad�ch v�tv� se jemn� skl�n�j�, tak�e habitus nep�sob� tuze ani patrovit�, ale sp�e uvoln�n� a p�irozen�. Od botanick�ho druhu se li�� p�edev��m jemnost� jehlic, men��m vzr�stem a celkov� m�k��m, obl�m v�razem, kter� nem� nic spole�n�ho s monument�ln� siluetou dosp�l�ch strom� v japonsk�ch hor�ch. Kultivar vznikl v 19. stolet� v Evrop� jako v�b�r z p�vodn�ho �Elegans�.
�Elegans Viridis� se hod� v�ude tam, kde �lov�k nechce tvrd� linie ani p��snou architekturu. D�ky pomal�mu, vzp��men�mu r�stu a m�kk�mu habitu se uplatn� i v men��ch zahrad�ch, kde vytv��� klidn�, svisl� a hust� akcent bez zahlcen� prostoru. Nejl�pe vynikne jako solit�ra na m�st�, kde na n�j dopad� rann� nebo podve�ern� sv�tlo � tehdy se jeho nitkovit� jehlice rozz��� a jemn� se pohupuj�, tak�e rostlina p�sob� t�m�� �iv�. Dob�e funguje i v kombinaci s japonsk�mi ke�i, jako jsou azalky a p�ni�n�ky, s n�padn�mi kapradinami �i uk�zn�n�mi travami, kter� podpo�� jeho charakter. Skvostn� vypad� v bl�zkosti kamen�, vodn�ch prvk� i prvk� karesansui 枯山水 (z�m�rn� such� vodn� koryta), kde jeho st�l� zelen� barva vytv��� pocit klidu a st�losti. V zim�, kdy v�t�ina kryptomeri� p�ech�z� do bronzov�ch t�n�, z�st�v� �Elegans Viridis� sv�e zelen�, tak�e dok�e prosv�tlit i jinak �ed� obdob� roku. Je to ke� �i men�� strom, kter� p�sob� n�padn�, ale nikoli p�ehnan� ok�zale � p�irozen�, nenucen� a s jakousi tichou d�stojnost�. A mo�n� pr�v� d�ky sv�mu pomal�mu r�stu v lidech, kte�� si jej vysadili, �asto vzbuzuje pocit vd��nosti a �cty.
Posledn� revize 05-02-2010; 27-02-2026
Kryptom�rie japonsk� pat�� k d�evin�m, kter� vy�aduj� chr�n�n� stanovi�t� s dostatkem vl�hy v p�d� i vzduchu. Nejl�pe prosp�v� v lehce kysel�, hum�zn� zemin�, kter� nevysych�, ale z�rove� nez�st�v� dlouhodob� podm��en�. Mlad� rostliny ocen� z�v�t�� a polost�n, proto�e prudk� slunce m��e v prvn�ch letech pop�lit jemn� jehlice. Jakmile zako�en�, sn�ej� pln� sv�tlo i b�n� zimn� podm�nky, ale dlouh� obdob� sucha je oslabuje � hlavn� v zim�. Pro udr�en� hust�ho habitu je vhodn� ob�asn� hlub�� zalit� a mul� z jehli�� nebo k�ry, kter� stabilizuje vlhkost. �ez v�t�inou nen� pot�eba � kryptomerie si tvar vytv��� sama a z�sahy do star��ho d�eva �patn� sn��. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� chr�nit mlad� rostliny p�ed zimn�m v�trem, kter� m��e zp�sobit ztr�tu vlhkosti a n�sledn� hn�dnut� jehlic. Mrazuvzdornost je ov��en� do -25 �C a p�edpokl�d� se, �e zvl�dne a a� cca -27 �C v zimn�m st�nu.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)
