
Cupressus (Hesperocyparis) arizonica 'SULPHUREA' cyp�i� arizonsk�
Cupressus
Prav� cyp�i�, rod Cupressus, je jako star� poutn�k mezi jehli�nany � tich�, vzne�en�, s histori� sahaj�c� hluboko do starov�ku. Dost mo�n� by to mohlo b�t i opa�n� � b�val spole�n�kem mnoha poutn�k�, kte�� kdysi putovali od m�sta k m�stu a za hork�ch dn� spo��vali v jeho st�nu von�c�m prysky�ic�, aby nasb�rali s�lu k dal�� cest�. Jeho domovinou jsou slunn� svahy Severn� Ameriky, St�edomo�� i Asie, kde se stal sou��st� kulturn� krajiny i n�bo�ensk�ch ritu�l� a zvyk�. Jeho americk� verze � cyp�i� arizonsk� � poch�z� z jihoz�padu USA a severn�ho Mexika, kde roste v nadmo�sk�ch v��k�ch a� 2000 metr�. Mezi sv�mi p��buzn�mi je to tak trochu rebel, proto�e odm�t� typicky zelenou barvu, m�sto kter� nab�z� modrozelen� a� st��b�it� modr� kab�t, kter� v zimn�m slunci z��� jako mraziv� �perk a v l�t� p�sob� jako chladiv� z�voj. Poprv� byl pops�n v roce 1880 americk�m botanikem Georgem Engelmannem (1809�1884), kter� se zaslou�il o pops�n� fl�ry z�padu USA. A o v�ce ne� 100 let pozd�ji, v roce 2009 byl na z�klad� genetick�ch studi� odd�luj�c�ch americk� druhy od starosv�tsk�ch form�ln� p�e�azen do nov�ho rodu Hesperocyparis, co� odr�� jeho z�padoamerick� p�vod a odli�nosti v DNA i morfologii.
Ve st�edov�k� Evrop� se cyp�i� stal obl�ben�m stromem kl�tern�ch zahrad, kde jeho tich� st�n a vzp��men� r�st vyb�zely k rozj�m�n� i odpo�inku. V isl�msk� kultu�e je cyp�i� symbolem pokory a v��nosti � v persk�ch zahrad�ch a miniatur�ch �asto najdete jeho �t�hlou siluetu, kter� se nikdy nel�me, jen se jemn� klan� v�tru. V Mexiku, odkud poch�z� i Cupressus arizonica, se cyp�i�e vysazuj� u kostel� a na n�m�st�ch jako zelen� str�ci, kte�� d�vaj� prostoru slavnostn� i klidn� r�z. A i kdy� v antick�m �ecku a ��m� byl cyp�i� spojov�n s v��nost� a ochranou, jeho st�le zelen� v�tve a elegantn� tvar dnes v mnoha zem�ch symbolizuj� sp� �ivotn� s�lu a spojen� mezi zem� a nebem. V n�kter�ch oblastech USA se dokonce pou��v� jako v�no�n� stromek � jeho pravideln� tvar a jemn� v�n� p�ipom�naj� klasick� smrky, ale s v�t�� eleganc� a �petkou exotiky nav�c.
Odr�da Sulphurea arizonsk�ho cyp�i�e byla vy�lecht�na ve Francii v roce 1963 a je jako slune�n� paprsek mezi jehli�nany � jeho mlad� v�hony z��� jasn� �lutou barvou, kter� se s v�kem m�n� do teple �lutav� zelen� a� pist�ciov�, ale nikdy zcela nezmiz�. Roste vzp��men�, s voln�j��m v�tven�m ne� �Fastigiata�, a tvo�� pravideln� ku�elovitou korunu. Jehlice jsou jemn�, m�kk�, s typickou prysky�i�nou v�n�, kter� se uvol�uje p�i doteku nebo za tepl�ch dn�. K�ra je hn�do�erven�, odlupuj�c� se v tenk�ch pl�tech. Tento kultivar je obl�ben� pro svou barvu, d�ky n� rozz��it tmav�� kouty zahrady nebo dodat kontrast k b�n� zelen�m d�evin�m. Dor�st� v��ky kolem 3-6 metr�, podle stanovi�t�, a ro�n� p��r�stky se pohybuj� kolem 30 cm.
Sulphurea je ide�ln� volbou pro ty, kdo cht�j� do zahrady vn�st sv�tlo a teplo i v zimn�ch m�s�c�ch. Jeho �lutav� t�ny kr�sn� vyniknou na pozad� tmav�ch jehli�nan�, mezi �ervenolist�mi ke�i a v�born� funguje i vedle b�le pana�ovan�ch listn���. Skv�le se kombinuje s travinami, vy���mi �alv�jemi, levandulemi nebo s mod�e kvetouc�mi trvalkami, kter� jeho barvu je�t� zv�razn�. V modern�ch v�sadb�ch m��e slou�it jako solit�r, ale i jako sou��st barevn� lad�n�ho �iv�ho plotu. D�ky sv� barv� p�sob� v zahrad� jako p�irozen� reflektor � p�itahuje pozornost, ale nep�sob� k�iklav�. Vhodn� je i pro tvarov�n�, a�koliv jeho p�irozen� habitus je natolik elegantn�, �e �asto nen� t�eba zasahovat. Cyp�i� se st��h� poprv� ke konci jara a pot� a� do poloviny podzimu libovoln�, pouze se vyhn�te �ez�m do star��ho d�eva � nejen�e z neolist�n�ch v�tv� u� neobraz�, ale tak� ron� mno�stv� sm�ly, kter� z�st�v� dlouho m�kk� a snadno u�pin� oble�en�.
Posledn� revize 25-01-2013; 23-09-2025
Na p��i nen� n�ro�n�, ale m� sv� preference. Miluje slunce � ��m v�ce, t�m l�pe. P�da by m�la b�t dob�e propustn�, ide�ln� lehk�, p�s�it�, s neutr�ln�m a� m�rn� z�sadit�m pH, ale zvl�dne i kyselou zem. Nesn�� p�emok�en�, tak�e v t�k�ch j�lovit�ch p�d�ch je nutn� dren�. Z�livku vy�aduje jen v obdob� del��ho sucha � jinak si vysta�� s t�m, co mu nab�dne obloha. Jeho ov��en� mrazuvzdornost je �27 �C a podle nad�en�ch p�stitel� v chladn�j��ch oblastech bez probl�m� p�est�l i n�kolikadenn� mr�z �30 �C. V n�dob�ch roste dob�e, pokud jsou dostate�n� velk�, aby m�l prostor pro ko�eny, pravidelnou z�livku a �ast� hnojen�.

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


