Delosperma 'ICE CREAM'™ series kosmatec

Delosperma

Delosperma, kosmatec, je rod n�zk�ch, vytrval�ch sukulentn�ch rostlin z �eledi kosmatcovit�ch (Aizoaceae), poch�zej�c� p�ev�n� z horsk�ch a such�ch oblast� ji�n� a v�chodn� Afriky, od Lesotha a Jihoafrick� republiky a� po Etiopii, Eritreu, Tanzanii a Ke�u, s v�skytem tak� na Madagaskaru, R�unionu a dokonce v Jemenu. Rod byl form�ln� vymezen na po��tku 20. stolet� britsk�m botanikem Nicholasem Edwardem Brownem (1849�1934), kter� jej odd�lil od �iroce poj�man�ho Mesembryanthemum na z�klad� jedine�n� stavby tobolky. Pr�v� ta dala kosmatc�m jejich jm�no: delos znamen� z�eteln� a sperma semeno, co� odkazuje na to, �e semena nejsou kryt� membr�nou a po navlhnut� se v tobolce obna��. Listy jsou masit�, du�nat� a �asto pokryt� drobn�mi, sv�tlo odr�ej�c�mi bu�kami, kter� rostlin�m dod�vaj� charakteristick� t�pyt. V�t�ina druh� roste p��sn� p�i zemi a vytv��� hust�, n�zk� koberce, kter� se v dob� kv�tu prom�n� v z�plavu sedmikr�skovit�ch kv�t� otev�raj�c�ch se jen za pln�ho slunce. Tato kombinace extr�mn� odolnosti, �sporn� stavby a ne�ekan� barevnosti vysv�tluje, pro� kosmatce pat�� k nejobl�ben�j��m trvalk�m na such�ch, v�h�evn�ch stanovi�t�ch, kde jin� rostliny �asto selh�vaj�.

R�znorodost druh� kosmatc� u� dlouho l�k� ke �lecht�n� za ��elem z�sk�n� modern�ch mrazuvzdorn�ch k��enc�. Z�klad tvo�� n�kolik druh� poch�zej�c�ch z vysokohorsk�ch oblast� ji�n� Afriky, kde rostliny �el� prudk�mu slunci, extr�mn�m teplotn�m v�kyv�m a kamenit�, rychle vysychaj�c� p�d�. Nej�ast�ji se vyu��v� D. cooperi, kter� p�in�� z��iv� purpurov� kv�ty a schopnost rychle tvo�it hust� koberce. Dal�� stavebn� k�men p�edstavuje D. nubigenum, p�vodem z Lesotha a vysok�ch plo�in Jihoafrick� republiky, cen�n� pro mimo��dnou mrazuvzdornost a n�zk�, kompaktn� r�st. Do k��en� se zapojuje i D. sutherlandii, kter� p�id�v� v�t�� kv�ty a v�razn� papil�zn� listy, a tak� D. basuticum, zn�m� svou schopnost� p�e��t dlouh� obdob� sucha. D�le�itou roli hraje tak� D. congestum, druh z horsk�ch oblast� Lesotha, kter� p�isp�v� extr�mn� hust�m, n�zk�m habitem, vysokou odolnost� v��i zimn� vlhkosti a schopnost� vytv��et pevn�, dlouhov�k� trsy � vlastnosti, kter� stabilizuj� r�st a zvy�uj� spolehlivost k��enc� v m�rn�m klimatu. Ka�d� z t�chto druh� p�in�� jinou vlastnost � barvu, tvar kv�tu, odolnost, hustotu r�stu � a jejich kombinace vytv��� modern� kultivary, kter� dok�ou prosperovat i v m�rn�m klimatu. Zaj�mav� je, �e mnoh� z t�chto druh� byly p�vodn� sb�r�ny botaniky b�hem expedic do nep��stupn�ch horsk�ch oblast�, kde rostliny p�e��vaj� v puklin�ch skal. Pr�v� d�ky chytr� kombinaci nejvhodn�j��ch rodi�� dnes m�me k��ence, kter� nejen�e nesou ok�zal� kv�ty typick� pro choulostiv� druhy, ale z�rove� v m�rn�m klimatu spolehliv� zvl�daj� zimn� mrazy mezi �24 a� �30 �C (podle druhu), pokud nejsou vystaveny dlouhodob�mu p�emok�en�.