Delosperma SUNTROPICS® 'COPPER' kosmatec
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Delosperma
Delosperma, kosmatec, je rod n�zk�ch, vytrval�ch sukulentn�ch rostlin z �eledi kosmatcovit�ch (Aizoaceae), poch�zej�c� p�ev�n� z horsk�ch a such�ch oblast� ji�n� a v�chodn� Afriky, od Lesotha a Jihoafrick� republiky a� po Etiopii, Eritreu, Tanzanii a Ke�u, s v�skytem tak� na Madagaskaru, R�unionu a dokonce v Jemenu. Rod byl form�ln� vymezen na po��tku 20. stolet� britsk�m botanikem Nicholasem Edwardem Brownem (1849�1934), kter� jej odd�lil od �iroce poj�man�ho Mesembryanthemum na z�klad� jedine�n� stavby tobolky. Pr�v� ta dala kosmatc�m jejich jm�no: delos znamen� z�eteln� a sperma semeno, co� odkazuje na to, �e semena nejsou kryt� membr�nou a po navlhnut� se v tobolce obna��. Listy jsou masit�, du�nat� a �asto pokryt� drobn�mi, sv�tlo odr�ej�c�mi bu�kami, kter� rostlin�m dod�vaj� charakteristick� t�pyt. V�t�ina druh� roste p��sn� p�i zemi a vytv��� hust�, n�zk� koberce, kter� se v dob� kv�tu prom�n� v z�plavu sedmikr�skovit�ch kv�t� otev�raj�c�ch se jen za pln�ho slunce. Tato kombinace extr�mn� odolnosti, �sporn� stavby a ne�ekan� barevnosti vysv�tluje, pro� kosmatce pat�� k nejobl�ben�j��m trvalk�m na such�ch, v�h�evn�ch stanovi�t�ch, kde jin� rostliny �asto selh�vaj�.
R�znorodost druh� kosmatc� u� dlouho l�k� ke �lecht�n� za ��elem z�sk�n� modern�ch mrazuvzdorn�ch k��enc�. Z�klad tvo�� n�kolik druh� poch�zej�c�ch z vysokohorsk�ch oblast� ji�n� Afriky, kde rostliny �el� prudk�mu slunci, extr�mn�m teplotn�m v�kyv�m a kamenit�, rychle vysychaj�c� p�d�. Nej�ast�ji se vyu��v� D. cooperi, kter� p�in�� z��iv� purpurov� kv�ty a schopnost rychle tvo�it hust� koberce. Dal�� stavebn� k�men p�edstavuje D. nubigenum, p�vodem z Lesotha a vysok�ch plo�in Jihoafrick� republiky, cen�n� pro mimo��dnou mrazuvzdornost a n�zk�, kompaktn� r�st. Do k��en� se zapojuje i D. sutherlandii, kter� p�id�v� v�t�� kv�ty a v�razn� papil�zn� listy, a tak� D. basuticum, zn�m� svou schopnost� p�e��t dlouh� obdob� sucha. D�le�itou roli hraje tak� D. congestum, druh z horsk�ch oblast� Lesotha, kter� p�isp�v� extr�mn� hust�m, n�zk�m habitem, vysokou odolnost� v��i zimn� vlhkosti a schopnost� vytv��et pevn�, dlouhov�k� trsy � vlastnosti, kter� stabilizuj� r�st a zvy�uj� spolehlivost k��enc� v m�rn�m klimatu. Ka�d� z t�chto druh� p�in�� jinou vlastnost � barvu, tvar kv�tu, odolnost, hustotu r�stu � a jejich kombinace vytv��� modern� kultivary, kter� dok�ou prosperovat i v m�rn�m klimatu. Zaj�mav� je, �e mnoh� z t�chto druh� byly p�vodn� sb�r�ny botaniky b�hem expedic do nep��stupn�ch horsk�ch oblast�, kde rostliny p�e��vaj� v puklin�ch skal. Pr�v� d�ky chytr� kombinaci nejvhodn�j��ch rodi�� dnes m�me k��ence, kter� nejen�e nesou ok�zal� kv�ty typick� pro choulostiv� druhy, ale z�rove� v m�rn�m klimatu spolehliv� zvl�daj� zimn� mrazy mezi �24 a� �30 �C (podle druhu), pokud nejsou vystaveny dlouhodob�mu p�emok�en�.
Copper je skvostn� odr�da kosmatce ze s�rie SUNTROPICS�, kterou p�edstavila spole�nost Volmary roku 2022. Nese velk�, syt� zlat� kv�ty s jantarov� oran�ov�mi a� m�d�n� �erven�mi konci. Tak tepl� odst�n a z�rove� velk� kv�ty jsme na kosmatci je�t� nezaznamenali. Nav�c m� prodlou�enou dobu kveten� � vykv�t� ji� od prvn�ch hork�ch dn� kv�tna a um� sporadicky nakv�tat a� do srpna, podle st��� rostliny a po�as�. Vykv�t� v�hradn� za slunn�ho po�as� a jakmile se zat�hne na del�� dobu, kv�ty se zav�ou. Listy jsou tu�n�, neopadav�, sv�e zelen� a m�sty s �erven�m n�dechem. Rostlina se spolehliv� rozr�st� do v�t��ch koberc� a lze jednou za p�r let sest��hat pro zahu�t�n�.
Posledn� revize 23-06-2023
Mrazuvzdorn� kosmatce pot�ebuj� p�edev��m pln� slunce a dokonale propustnou p�du, ide�ln� �t�rkovitou nebo p�s�itou, kde voda rychle odt�k�. V t잚�ch p�d�ch je nutn� dren�, jinak rostliny v zim� trp� p�emok�en�m, kter� je pro n� nebezpe�n�j�� ne� samotn� mr�z. Zal�vat je vhodn� jen p�i dlouh�m suchu, jinak si vysta�� s p�irozen�mi sr�kami. Hnojen� nen� nutn�, ale lehk� d�vka n�zodus�kat�ho hnojiva na ja�e podpo�� bohat�� r�st. St��h�n� nevy�aduj�, sta�� po zim� odstranit zaschl� ��sti, aby se rostlina rychleji obnovila. Av�ak u star��ch rostlin v m�n� kvalitn�ch p�d�ch se n�m osv�d�ilo radik�ln� zjara zakr�tit pro��dl� plaziv� v�hony a rostlina v�razn� zhoustla. V n�dob�ch je p�stov�n� mo�n� jen tehdy, pokud je zaji�t�na extr�mn� rychl� dren� a n�doba nep�emrz�, jinak jsou rostliny kr�tkov�k�. V�tr jim nevad�, naopak pom�h� udr�et povrch such�. Nejsou jedovat� ani jinak nebezpe�n�. Mrazuvzdornost se u hybrid� li�� podle pod�lu jednotliv�ch rodi��, ale p�i dodr�en� spr�vn�ch podm�nek vydr�� p�inejmen��m -24 �C, pokud nejsou vystaveny dlouhodob�mu p�emok�en�.
