Deschampsia cespitosa 'GOLDTAU' metlice trsnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Deschampsia
Metlice je rod trav z �eledi lipnicovit�ch, kter� ��t� na p�inejmen��m 40 r�zn�ch druh�, je� se objevuj� snad ve v�ech ��stech sv�ta v�etn� Antarktidy (deschampsia anctartica). U n�s se ve voln� p��rod� vyskytuje jen jeden, zato velmi kr�sn� a odoln� druh metlice trsnat� – deschampsia cespitosa, kterou poprv� podrobn� popsal �v�dsk� botanik Carl Linnaeus a dal j� jm�no Aira cespitosa. Av�ak roku 1812 ji Palisot de Beauvois, kter� se zaslou�il o pops�n� cel�ho rodu, p�ejmenoval na deschampsia cespitosa na po�est sv�ho sou�asn�ka, francouzsk�ho l�ka�e a p��rodov�dce jm�nem Louis Auguste Deschamps (1765-1842). Mezi �lechtiteli i komer�n�mi p�stiteli je p�irozen� nejobl�ben�j�� a existuje n�kolik odr�d, kter� se mezi sebou li�� vzr�stem, barvou kv�tu a trochu i listem. Dokonce m�me i svou dom�c� odr�du pojmenovanou P�lava.
Goldtau je kompaktn� odr�da metlice trsnat�, kter� je obl�ben� pro men�� vzr�st trsu, je� v listu dosahuje jen kolem 45 cm a je velice hust�. Listy jsou sv�e zelen�, m�kk�, st�edn� vzp��men�, bo�n� pol�hav� a vydr�� p�kn� a nepo�kozen� mrazem do p�ibli�n� -18 �C, ale cel� rostlina je samoz�ejm� mnohem odoln�j��. Po siln�j��ch zim�ch se trs zjara ost��h� kousek nad zem� a nechaj� se nara�it listy nov�.
Metlice je v dob� kv�tu bez p�eh�n�n� skvostn�. Hlavn� v plo�n�ch v�sadb�ch um� navodit ten spr�vn� wow efekt a spadlou �elist v dob� kv�tu, kdy� vypad� jako zlat� obl��ek. Od �ervna toti� tvo�� a� 70 cm vysok�, tenk� stonky s bohat�mi, vzdu�n�mi latami slo�en�mi ze sv�tle b�ov�ch kv�t�, kter� koncem l�ta dozr�vaj� do jako klasy zral� p�enice z��iv� zlat� a nejen svou barvou, ale i pohybem ve v�tru zdob� trs a� do z���. Pou�ijte ji do lu�n�ch kompozic prom�chanou s jin�mi vlhkomiln�mi trvalkami (kyprej, z�plev�k, rozrazil apod.) nebo ve v�t��ch hn�zdech po min. 3 rostlin�ch – nerozr�st� se moc rychle.
Posledn� revize: 28-08-2024
Metlice je vlhkomiln� druh a metlice trsnat� je dokonce schopn� zvl�dnout i m�rn� podm��en�, co� se v�t�in� okrasn�ch trav nel�b�. Preferuje hlub�� a �ivn� p�dy kysel� a� neutr�ln� reakce a jakmile zako�en�, je tolerantn� v��i letn�mu suchu, ale mohou j� prosychat st�bla, co� nevypad� dob�e. M� r�da pln� slunce �i jen m�rn� polost�n. Zjara p�ed ra�en�m ale po v�ech mrazech zast�ihn�te 5-10 cm nad zem�. Roste trsovit�, neplevel� se. Mrazuvzdorn� do min. -34 �C.
