Dicentra spectabilis f. alba srdcovka n�dhern�
Dicentra
Dicentra je rod vytrval�ch bylin z �eledi makovit�ch, kter� zahrnuje asi dvacet druh� roz���en�ch ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Poprv� jej vymezil Michel F�lix Dunal (1789�1856) v roce 1817, kdy� odd�lil tyto jemn�, dvoustrann� soum�rn� kv�ty od p��buzn�ch rod� na z�klad� jejich charakteristick�ho tvaru a stavby plodu. V�t�ina dicenter roste v hum�zn�ch, dob�e odvodn�n�ch lesn�ch p�d�ch, kde vytv��� kolonie z du�nat�ch, k�ehk�ch oddenk�. Botanick� historie rodu je zaj�mav� i t�m, �e jeho hranice nebyly nikdy �pln� stabiln�: v roce 1997 byl druh Dicentra spectabilis na z�klad� molekul�rn�ch studi� p�esunut do samostatn�ho rodu Lamprocapnos, p�esto se jeho p�vodn� jm�no v zahradnick� praxi pou��v� dodnes. Ostatn� druhy, nap��klad severoamerick� Dicentra formosa a Dicentra eximia, z�st�vaj� v rodu Dicentra a tvo�� jeho j�dro. Srdcovky ob�vaj� �irok� spektrum stanovi��, od vlhk�ch les� v�chodn� Asie a� po such�, kamenit� svahy z�padn� Severn� Ameriky, ale spojuje je jemn� textura list�, elegantn� habitus a kv�ty p�ipom�naj�c� kapky nebo stylizovan� srd��ka. Do Evropy se dostaly v 19. stolet� d�ky botanick�m expedic�m, zejm�na sb�r�m Williama Lobba (1809�1864) a pozd�ji Ernesta Henryho Wilsona (1876�1930), kte�� p�ivezli severoamerick� i asijsk� druhy do botanick�ch zahrad a �kolek. Od t� doby se dicentry staly pevnou sou��st� sortimentu trvalek, cen�n�ch pro svou spolehlivost, romantick� vzhled a schopnost vytvo�it jarn� efekt, kter� v zahrad� nem� mnoho konkurent�.
Dicentra spectabilis je druh, kter� si z�skal pov�st jedn� z nejp�sobiv�j��ch jarn�ch trvalek. Do Evropy ji p�ivezl v roce 1847 skotsk� sb�ratel Robert Fortune (1812�1880), kter� ji objevil v severn� ��n� a poslal do Anglie jako jednu z tehdej��ch zahradnick�ch senzac�. Form�ln� v�deck� popis doplnil n�meck� botanik Ernst Rudolf von Trautvetter (1809�1889). Srdcovka se rychle objevila v kataloz�ch anglick�ch a francouzsk�ch �kolek a b�hem n�kolika let se stala st�lic� romantick�ch zahrad 19. stolet�. Jej� r��ov� srd��ka si z�skala m�sto v zahradnick�m folkloru i b�n� kultu�e: v angli�tin� nese jm�no bleeding heart (krv�cej�c� srdce) a hrav� ozna�en� lady in the bath (d�ma ve van�), kter� odkazuje na siluetu ukrytou v kv�tu obr�cen�m vzh�ru nohama. V Asii byla p�stov�na dlouho p�ed sv�m evropsk�m debutem, zejm�na v korejsk�ch a japonsk�ch chr�mov�ch zahrad�ch, kde dopl�ovala jarn� v�sadby kapradin a host. V Evrop� se zabydlela v polostinn�ch koutech venkovsk�ch zahrad, kde i u n�s pat�� k tradi�n�m trvalk�m.
Alba je botanick� forma srdcovky n�dhern� s �ist� b�l�mi kv�ty, kter� si zachov�v� v�echny z�kladn� znaky druhu, ale p�sob� jemn�ji a �teri�t�ji. Stejn� jako r��ov� forma vyr�st� z du�nat�ch, k�ehk�ch oddenk�, kter� se v zemi rozv�tvuj� do kr�tk�ch, masit�ch v�tv� a umo��uj� rostlin� p�e��t zimy i letn� klid. Na ja�e z nich vyr�staj� dut�, lehce p�epadav� lodyhy, kter� se pod vlastn� vahou elegantn� skl�n�j� a nesou jednostrann� hrozny kv�t�. U formy alba jsou vn�j�� pl�tky �ist� b�l�, bez r��ov�ho n�dechu, a vnit�n� dvojice pl�tk� vytv��� jemn�, t�m�� perle�ov� st�ed. Kv�ty jsou dvoustrann� soum�rn�, lehce vonn� a v na�ich podm�nk�ch se objevuj� od kv�tna do �ervna. Po odkv�tu se tvo�� �zk�, podlouhl� tobolky se semeny, ale stejn� jako z�kladn� druh se i forma alba mno�� v zahrad�ch sp�e d�len�m oddenk�.
Listy jsou matn�, sv�tle a� st�edn� zelen�, hluboce d�len� do troj�etn�ch �krojk�, kter� tvarem p�ipom�naj� listy d�evit�ch pivon�k. Na ja�e p�sob� sv�e a lehce, ale s p��chodem l�ta za��naj� �loutnout a postupn� miz�, proto�e rostlina p�ech�z� do p�irozen�ho vegeta�n�ho klidu. Celkov� habitus je v dob� kv�tu t�m�� ke�ovit�, bohat� a m�kk�, zat�mco po zata�en� za��tkem hork�ho l�ta z�st�v� nad zem� jen nen�padn� jizva po lodyze. Pr�v� tato sez�nn� prom�na je pro druh typick� a vysv�tluje, pro� srdcovka nejl�pe vynikne mezi trvalkami, kter� z�st�vaj� dekorativn� i po jej�m �stupu.
Posledn� revize 16-01-2014; 23-04-2026
Srdcovka n�dhern� nejl�pe prosp�v� v polost�nu, kde m� b�hem jara dostatek sv�tla, ale v l�t� je chr�n�n� p�ed prudk�m sluncem. Vlh�� mikroklima j� vyhovuje, ale nesn�� trvale podm��enou p�du � du�nat� oddenky v n� snadno uhn�vaj�. Nejhez�� je v �ivn�, hum�zn� zemin� neutr�ln� a� m�rn� z�sadit� reakce, kter� dr�� vl�hu, ale z�rove� dob�e odvod�uje. V obdob� r�stu ocen� pravidelnou z�livku a lehk� p�ihnojen�, kter� podpo�� bohat� kveten�. Po zata�en� lze lodyhy se��znout t�sn� nad zem�; je to p�irozen� sou��st jej�ho cyklu a nen� t�eba se j� ob�vat. V n�dob�ch se p�stuje obt�n�, proto�e vy�aduje stabiln� vlhkost a chladn�j�� ko�enov� prostor. Rostlina je m�rn� jedovat�, proto je vhodn� ji s�zet mimo dosah mal�ch d�t� a dom�c�ch zv��at. Mrazuvzdornost je velmi vysok�, spolehliv� sn�� teploty kolem minus 34 �C a �dajn� snese a� -40 �C (nevyzkou�eno).
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

