Echinacea 'JULIA' t�apatkovka, hybridn� t�apatka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Echinacea
Rod Echinacea, t�apatkovka, zahrnuje dev�t uzn�van�ch druh� vytrval�ch rostlin pr�ri� a otev�en�ch stanovi�� Severn� Ameriky, kde se jejich p�edkov� vyv�jeli po miliony let. Fosiln� pyl p��buzn�ch hv�zdnicovit�ch rostlin se na�el v usazenin�ch star�ch des�tky milion� let, co� ukazuje, �e linie, z n� se t�apatkovky vyvinuly, byla na americk�m kontinentu doma d�vno p�ed p��chodem �lov�ka. Jm�no rodu poch�z� z �eck�ho echinos � je�ek, a odkazuje na pichlav� ku�el kv�tn�ho �boru, kter� je pro v�echny druhy typick�. Botanicky rod popsal n�meck� botanik Konrad M�nch (1744�1805) na z�klad� herb��ov�ho materi�lu, kter� do Evropy doputoval d�ky mision���m a p��rodov�dc�m z americk�ch v�prav koncem 18. stolet�. U� tehdy si botanici v�imli, �e jednotliv� druhy se li�� nejen barvou kv�t�, ale i tvarem jazykovit�ch kv�tk�, v��kou a ekologick�mi n�roky, co� pozd�ji vedlo k taxonomick�m debat�m o hranic�ch mezi E. pallida, E. angustifolia a E. purpurea. Rod se stal zn�m�m nejen d�ky sv� kr�se, ale i d�ky tradi�n�mu vyu�it� p�vodn�mi obyvateli Ameriky, kte�� t�apatkovku pou��vali p�i bolestech, z�n�tech, po had�m u�tknut� i proti vzteklin�. Do Evropy se dostala na p�elomu 18. a 19. stolet�, ale dlouho z�st�vala sp�e botanickou kuriozitou ne� zahradn� hv�zdou.
Echinacea purpurea, t�apatkovka nachov�, je nejroz���en�j�� druh rodu, p�vodem z vlh��ch pr�ri� a sv�tl�ch lesn�ch okraj� od Oklahomy po Tennessee, kde roste v hlub��ch, �ivinami bohat�ch p�d�ch. Popis druhu poch�z� z Linn�ho �ry, ale skute�n� z�jem o n�j vzrostl a� ve chv�li, kdy se stal sou��st� tradi�n� medic�ny severoamerick�ch kmen�, zejm�na Sioux� a Komanch�, kte�� jej pou��vali jako univerz�ln� l��ivku. Do evropsk�ch zahrad pronikl jako exotick� trvalka s neobvykl�m tvarem kv�tu, ale jeho modern� sl�va za�ala a� v 90. letech 20. stolet�, kdy se botanici v Chicagu pustili do k��en� E. purpurea s jasn� �lutou E. paradoxa. Roku 1995 vznikla prvn� oran�ov� odr�da Art�s Pride, kter� odstartovala �ru hybridn�ch t�apatkovek v odst�nech od meru�kov� po malinovou. Hybridy se rychle roz���ily d�ky sv� robustnosti, dlouh�mu kveten� a schopnosti p�in�st do zahrad barvy, kter� d��ve u t�apatkovek neexistovaly. Z p�vodn� l��iv� pr�rijn� rostliny se tak stala jedna z nejd�le�it�j��ch trvalek sou�asn�ho zahradn�ho designu, kter� spojuje kulturn� historii, botanickou zaj�mavost i modern� �lechtitelsk� nad�en�.
Julia je dal�� t�apatka, kter� p�in�� nov� tolik obdivovanou oran�ovou barvu. Zde je odst�n tmav� oran�ov� a� rud�, n�co mezi terakotou a slupkou krvav�ho pomeran�e. Kv�ty jsou velk�, 10-12 cm �irok�, jednoduch� a t�m�� ploch�, tvarovan� jako kopretina, st�edn� vo�av� a zdoben� men��m, hn�do�erven�m, vypoukl�m st�edem. St�edov� ty�inky schov�vaj� nektar tolik vyhled�van� mot�ly a �mel�ky. Otrh�v�n� odkvetl�ch kv�t� prodlou�� kveten�. Listy jsou kopinat�, m�rn� leskl�, tmav� zelen� a vyr�staj� pod�l stonk� vzh�ru. Rostlina tvo�� men��, kompaktn� rostliny se stonky o v��ce kolem 50-60 cm a kv�ty od konce �ervna a� do konce srpna a pokud j� dop�ejete �ivnou zem, nebo ob�as v l�t� p�ihnoj�te, nab�dne kv�ty a� do z���. Byla patentov�na v roce 2014 pod �. PP24629.
Posledn� revize 25-11-2019
T�apatkovky jsou nen�ro�n� trvalky, kter� nejl�pe prosp�vaj� na pln�m slunci v propustn�, �ivn� p�d� bez dlouhodob�ho podm��en�. Nesn�ej� kysel� p�dy, zat�mco neutr�ln� a� m�rn� z�sadit� jim vyhovuj�. Pravideln� odstra�ov�n� odkvetl�ch kv�t� prodlou�� kveten�, ale nen� nezbytn�, proto�e v�t�ina modern�ch hybrid� kvete spolehliv� i bez deadheadingu. Hnojen� sta�� st��dm� � tekut� hnojivo jednou za 2�3 t�dny b�hem sez�ny. Proto�e poch�zej� z americk�ch pr�ri�, kde v l�t� pr�� �ast�ji ne� ve st�edoevropsk�ch such�ch obdob�ch, hybridn� kultivary ocen� z�livku nav�c v dlouh�m suchu; jinak mohou omezit nasazov�n� kv�t�. Stonky jsou pevn� a dob�e odol�vaj� v�tru i prudk�m letn�m bou�k�m. Zjara je nutn� hl�dat slim�ky, kte�� dok�ou po�kodit nov� ra�en�; pom�haj� bari�ry, mechanick� ochrana i klasick� pivn� pasti. Rostliny jsou dlouhov�k�, dob�e p�ezimuj� a nevy�aduj� ��dn� zimn� kryt. Mrazuvzdornost b�n�ch kultivar� sah� minim�ln� do �29 �C.
