Elaeagnus × ebbingei (E. × submacrophylla) 'GILT EDGE' hlo�ina Ebbingeova
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Elaeagnus
Rod Elaeagnus, hlo�ina, pat�� do �eledi hlo�inovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� devades�t druh� roz���en�ch od jihov�chodn� Evropy a� po Japonsko. Jde o starobylou skupinu d�evin, co� dokl�daj� i t�etihorn� fosilie, kter� ukazuj�, �e hlo�iny byly kdysi b�n� i v oblastech, kde dnes nerostou. Pro cel� rod jsou typick� drobn� �upinky na listech a mlad�ch v�honech, kter� rostlin�m dod�vaj� st��b�it� nebo rezav� n�dech a z�rove� je chr�n� p�ed sluncem a vysych�n�m. Hlo�iny nav�c pat�� mezi d�eviny, kter� si um�j� samy obstarat ��st dus�ku pot�ebn�ho k r�stu: na jejich ko�enech �ij� symbiotick� bakterie rodu Frankia, kter� dok�ou p�em�nit vzdu�n� dus�k na vyu�itelnou formu. Proto hlo�ina dob�e prosp�v� i v chud�ch, p�s�it�ch nebo v�trn�ch p�d�ch, kde by jin� ke�e str�daly. Cel� rod vymezil poprv� v roce 1700 Joseph Pitton de Tournefort (1656�1708), jeden z nejv�znamn�j��ch systematik� p�edlinn� �ry, profesor botaniky v pa��sk�m Jardin du Roi a autor prvn�ho skute�n� funk�n�ho syst�mu rostlin zalo�en�ho na jasn� definovan�ch rodech. Ve sv�m z�sadn�m d�le �l�ments de botanique odd�lil hlo�iny od p��buzn�ch rod� a dal jim jm�no, kter� pozd�ji p�evzal a form�ln� zavedl Carl Linn�.
V r�mci rodu se n�kter� druhy daj� k��it a nej�ivotaschopn�j�� se uk�zalo spojen� E. macrophylla a E. pungens. Hybrid si od prvn�ho rodi�e nese velk�, ko�ovit�, st�lezelen� listy a od druh�ho v�raznou odolnost, hou�evnatost a schopnost rychle regenerovat po �ezu. Botanicky jde o stabiln�, opakovan� vznikaj�c� k��enec, kter� se v p��rod� objevuje tam, kde se oba rodi�ovsk� druhy p�ekr�vaj�, a v kultu�e se stal jedn�m z nejp�stovan�j��ch st�lezelen�ch ke�� m�rn�ho p�sma.
Jeho historie je zaj�mav� spletit� a dob�e ukazuje, jak rozd�ln� se m��e vyv�jet botanick� a zahradnick� n�zvoslov�. �v�carsk� botani�ka Camille Servettaz (1870�1947) popsala v roce 1909 rostlinu s n�padn� velk�mi listy pod jm�nem Elaeagnus � submacrophylla, ani� by tehdy tu�ila, �e jde o hybrid. Popsala ji jako neprob�dan� taxon, proto�e nesed�l ani k E. macrophylla, ani k E. pungens, ale z�rove� nesl znaky obou. Teprve pozd�j�� revize uk�zaly, �e jej� popis p�esn� odpov�d� tomu, co dnes zn�me jako k��ence t�chto dvou druh�. Zahradnick� sv�t v�ak mezit�m �el jinou cestou. V�znamn� nizozemsk� botanik a �lechtitel Simon Doorenbos (1891�1980) vys�val v roce 1929 semena hlo�in, kter� rostly pohromad� v haagsk� m�stsk� �kolce, a mezi semen��ky objevil rostlinu, kter� se od ostatn�ch v�razn� li�ila. Uv�domil si jej� hybridn� p�vod a pojmenoval ji Elaeagnus � ebbingei na po�est sv�ho kolegy J. W. E. Ebbinge. Jm�no se rychle ujalo, proto�e Doorenbosovy rostliny se za�aly ���it po evropsk�ch �kolk�ch a staly se z�kladem modern�ch �iv�ch plot� v pob�e�n�ch i m�stsk�ch oblastech. A� modern� studie uk�zaly, �e Doorenbosovo jm�no nem� botanickou prioritu, proto�e jm�no Elaeagnus � submacrophylla existovalo ji� d��ve a je tud� pova�ov�no za spr�vn�j��. P�esto�e odborn� datab�ze a botanick� zahrady dnes pou��vaj� jm�no od C. Servettaz, mohutn� zahradnick� trh d�l pracuje s tradi�n�m n�zvem hlo�ina Ebbingeova a je ve hv�zd�ch, zda a kdy se p�iklon� k E. � submacrophylla.
Gilt Edge je velice kr�sn�, pestrolist� odr�da hlo�iny Ebbingeovy. Jej� listy jsou a� 10 cm dlouh�, vej�it�ho tvaru, tenk� a p�esto velmi pevn�, tmav� zelen� uprost�ed a syt� �lut� na okraj�ch. Nov� v�hony jsou a� do �pln�ho rozev�en� list� b�ov� olivov�.
Kv�ty se objevuj� na podzim. Jsou velmi drobn� a vyr�staj� sp�e uprost�ed ke�e, tak�e jsou m�lo vid�t. Zato von� do d�lky, hlavn� nave�er. V�n� je velmi p��jemn� a sladk�, n�co mezi �e��kem a karafi�ty. Pokud je b�n� zima, plody dozr�vaj� zjara � duben a� kv�ten. Jsou to syt� �erven�, cca 1,5 cm dlouh� ov�lky s peckou. Chu� p�ipom�n� sladk� vi�n�. Nejlep�� jsou, kdy� za�nou samy opad�vat.
Posledn� revize 19-02-2010.
Hlo�ina Ebbingeova pat�� k nejodoln�j��m st�lezelen�m ke��m a prosp�v� t�m�� v jak�koli dob�e odvodn�n� p�d� � od p�s�it�ch p�es hlinit� a� po kamenit�, ide�ln� s neutr�ln�m a� m�rn� z�sadit�m pH. Nejl�pe roste na slunci, ale velmi dob�e sn�� i polost�n a roste i v hlub��m st�nu, jen m�rn� ��dne. Po v�sadb� pot�ebuje pravidelnou z�livku jen po n�kolik m�s�c�, aby dob�e zako�enila a pot� se kropen� �pln� vyhn�te � je v�razn� tolerantn� k suchu i v�tru. T�kou, neprovzdu�n�nou a trvale mokrou p�du nesn�� � v takov�ch podm�nk�ch trp� na nemoci a r�st je slab�. �ez sn�� v�born� a nejl�pe se prov�d� zjara p�ed ra�en�m a b�hem sez�ny lze bez obav zkracovat i p�er�staj�c� v�hony. Mul�ov�n� vrstvou 5�7 cm pom�h� udr�et vl�hu, zlep�uje strukturu p�dy, podporuje hustotu ke�e a v zim� br�n� proti rychl�m teplotn�m v�kyv�m. Mrazuvzdorn� je do cca -24 �C a kr�tkodob� zvl�d� i o n�kolik stup�� n�e i s rizikem, �e konce v�tv� mohou namrznout, ale zjara v�born� regeneruje.
