.jpg)
Eryngium planum m��ka plocholist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Eryngium
Rod Eryngium zahrnuje p�ibli�n� 230 druh� roz���en�ch od evropsk�ch a st�edomo�sk�ch step� p�es jihoamerick� pampy a� po such� oblasti Asie, co� z n�j �in� jeden z nejrozmanit�j��ch rod� �eledi mi��kovit�ch. P�esto�e se na prvn� pohled podob� bodl�k�m, jde o prav� mi��kovit�, co� botanici zd�raz�uj� u� od 18. stolet�. Rod popsal Carl Linn� v roce 1753 ve Species Plantarum, ale jeho jm�no se objevuje u� ve spisech antick�ch autor�, kte�� m��ku zmi�ovali jako l��ivou rostlinu s povzbuzuj�c�mi ��inky. Zaj�mav� je, �e n�kter� druhy rodu jsou zn�m� z fosiln�ch n�lez� v Evrop�, co� dokl�d� jejich dlouhou evolu�n� historii v such�ch a slunn�ch biotopech. V r�mci botaniky se objevuj� drobn� spory o p�esn� vymezen� n�kter�ch jihoamerick�ch druh�, proto�e jejich morfologie se p�ekr�v� s rody Azorella a Bolax, ale modern� molekul�rn� studie v�t�inou potvrzuj� Linn�ho p�vodn� pojet�.
Eryngium planum, m��ka plocholist�, pat�� k t�m druh�m, kter� se v evropsk� krajin� objevuj� tak dlouho, a� se staly t�m�� samoz�ejmou sou��st� such�ch pol� a mez�. Poch�z� z oblast� od Balk�nu p�es Podunaj� a� po Pobalt� a Ukrajinu, kde krom� step� a kamenit�ch str�n� roste i na �horech, star�ch cest�ch a vinic�ch, a sn�� horko, v�tr i chud� p�dy. V evropsk� lidov� medic�n� se jej� na� a ko�en pou��valy jako diuretikum, povzbuzuj�c� prost�edek a �otev�ra� chuti�, co� odpov�d� tomu, �e obsahuje �adu bioaktivn�ch l�tek � fenolick� kyseliny, flavonoidy, saponiny a silice. V n�kter�ch oblastech, nap��klad v Transylv�nii, byla m��ka plocholist� tradi�n� sou��st� sm�s� proti � nikoli up�r�m � ale �ern�mu ka�li, co� z n� d�l� zaj�mav� p��klad region�ln� l��ivky, kter� nikdy nepronikla do farmacie (a d�ky kter� pak neka�lali ani up��i). Carl Linn� ji v roce 1753 popsal a za�adil mezi z�kladn� druhy rodu, jeho� jm�no p�evzal z antick� tradice � eryngion se objevuje u� u Theofrasta a Dioskorida pro ostnit� mi��kovit� rostliny s povzbuzuj�c�mi ��inky. V modern� dob� se zkoum� i jako zdroj sekund�rn�ch metabolit�, kter� by mohly m�t vyu�it� v dermatologii a fytoterapii.
M��ka plocholist� je vytrval� rostlina s pevn�mi, p��m�mi stonky vysok�mi obvykle 40 a� 80 cm, kter� maj� dole zelenou a naho�e a� ocelov� modrou barvu, jemn� lesk a jsou m�lce r�hovan�. V horn� ��sti se bohat� v�tv� do mno�stv� drobn�ch, ku�elovit�ch kv�tenstv�. Ta jsou tvo�ena drobn�mi, hust� nahlou�en�mi kv�tky obklopen�mi �zk�mi, ost�e zakon�en�mi listeny, kter� dod�vaj� cel� rostlin� charakteristick� pichlav� vzhled. Barva kv�t� se pohybuje od �edomodr� po ocelov� modrou, p�i�em� intenzita odst�nu se zvy�uje na pln�m slunci a v chud�ch p�d�ch. Rostlina kvete od �ervence do srpna a d�ky tuh�m, pevn� vzp��men�m stonk�m dob�e dr�� tvar i v horku a v�tru. Listy v p��zemn� r��ici jsou velk�, �asto a� 15 cm �irok�, celokrajn� a p�sob� plo�e � odtud i jm�no druhu plocholist�, p�esto�e ve skute�nosti b�vaj� n�padn� zvln�n�. Jsou �iroce eliptick� a� obvej�it� �i t�m�� okrouhl�, na okraj�ch jemn� pilovit�, zat�mco listy na lodyze jsou u���, tuh� a �asto s modrav�m n�dechem. Ko�enov� syst�m je hlubok�, k�lov�, co� vysv�tluje jej� v�bornou odolnost v��i suchu a z�rove� �patnou sn�enlivost p�esazov�n�. Celkov� habitus p�sob� lehce architektonicky � m��ka plocholist� vytv��� vzp��men�, strukturovan� trsy, kter� si udr�uj� kompaktn� tvar po celou sez�nu a sv�mi velk�mi listy p�i zemi si chyt�e chr�n� ko�enov� syst�m proti prom��en�.
Posledn� revize 24-06-2018; 05-07-2026
M��ky jsou trvalky, kter� vy�aduj� p�edev��m pln� slunce a velmi propustnou, chudou a� kamenitou p�du; v �ivn�ch nebo t�k�ch p�d�ch rychle ztr�cej� kompaktn� tvar a mohou zahn�vat. Vlhko nesn�ej�, proto je d�le�it� dren� a st��dm� z�livka � zal�vat jen p�i dlouhodob�m suchu, jinak si vysta�� s p�irozen�mi sr�kami. Hnojen� nen� pot�eba, naopak vy��� obsah dus�ku vede k m�kk�mu r�stu a poleh�v�n�. M��ky se nest��haj� b�hem sez�ny, pouze se po odkv�tu mohou odstranit odkvetl� �bory, pokud nechcete, aby se samovoln� vysemenily; jinak je vhodn� ponechat kv�tenstv� p�es zimu, proto�e dob�e dr�� tvar a poskytuj� strukturu z�honu. Pouze vy��� druhy a odr�dy mohou b�t po odkv�tu unaven� a nevzhledn�, proto je dobr� je od�ezat t�sn� nad zem�, aby nara�ily nov� listy, kter� budou p�kn� a� do zimy. V n�dob�ch se p�stuj� jen obt�n�, proto�e vy�aduj� hlubok� ko�enov� syst�m a rychle trp� p�emok�en�m. Jsou odoln� v��i v�tru i horku, ale mlad� rostliny mohou b�t citliv� na p�emok�en� v zim�, proto je vhodn� stanovi�t�, kter� v zim� nez�st�v� dlouho mokr�. M��ky jsou nejedl� a mohou zp�sobit m�rn� podr�d�n� poko�ky p�i manipulaci. Mrazuvzdornost se u v�t�iny druh� pohybuje kolem �25 �C a� �30 �C, co� z nich �in� spolehliv� trvalky pro st�edoevropsk� klima.
