Euonymus japonicus 'MICROPHYLLUS' zakrsl� brslen japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Euonymus
Rod Euonymus, �esky brslen, je botanicky rozmanit� skupina d�evin, kter� zahrnuje jak opadav�, tak st�lezelen� ke�e i men�� stromky. V p��rod� se vyskytuje p�edev��m v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Evropy p�es Kavkaz a� po v�chodn� Asii. N�kter� druhy byly zavle�eny i do subtropick�ch oblast� jihov�chodn� Asie a Austr�lie. V zahrad�ch se nej�ast�ji setk�me s n�kolika z�stupci: evropsk� Euonymus europaeus s n�padn�mi r��ov�mi plody, st�lezelen� Euonymus fortunei, kter� se plaz� i �plh� po zdech, nebo st�lezelen� Euonymus japonicus, kter� tvo�� kompaktn� ke�e s leskl�mi listy. Rod je zn�m� svou schopnost� p�izp�sobit se r�zn�m podm�nk�m, co� z n�j �in� obl�ben� materi�l pro m�stskou zele�, �iv� ploty i sb�rkov� v�sadby. D�evo n�kter�ch druh�, zejm�na t�ch s tvrd�� strukturou, se v Asii tradi�n� vyu��valo k v�rob� jemn�ch �t�tc� pro kaligrafii � cen�no bylo pro svou pevnost a jemnou vl�knitou texturu.
Brslen japonsk�, Euonymus japonicus, je p�vodn� d�evinou Japonska, odkud byl na po��tku 19. stolet� zaveden do Evropy; do britsk�ch zahrad se dostal roku 1804. Druh popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), �v�dsk� botanik a p��m� ��k Carla von Linn�, kter� b�hem sv�ho pobytu v Japonsku v 70. letech 18. stolet� studoval m�stn� fl�ru v dob�, kdy byla zem� pro Evropany t�m�� zcela uzav�en�. V Japonsku se Euonymus japonicus vyskytuje p�irozen� jako ke� nebo men�� strom v pob�e�n�ch oblastech, na okraj�ch les� a v n�in�ch, ale z�rove� byl po stalet� b�n� p�stov�n v bezprost�edn�m okol� lidsk�ch s�del. Ne�lo o rostlinu s n�bo�ensk�m �i symbolick�m v�znamem, n�br� o praktickou, v�dyzelenou d�evinu vyu��vanou jako st��han� �iv� plot, v�trolam a ochrana soukrom� kolem dom�, cest a zahradn�ch zd�. Pro Japonce p�edstavoval spolehliv�, snadno udr�ovateln� materi�l, kter� sn�� opakovan� �ez, z�st�v� zelen� po cel� rok a dob�e funguje v m�stsk�m prost�ed�. Pr�v� tato kombinace p�irozen�ho v�skytu, dlouhodob�ho p�stov�n� a ka�dodenn� u�itnosti vysv�tluje, pro� byl brslen japonsk� vn�m�n jako b�n� d�evina a pro� se po sv�m zaveden� do Evropy rychle ujal v zahrad�ch, parc�ch i uli�n�ch v�sadb�ch, kde se stal z�kladem pro �lecht�n� cel� �ady kultivar�.
Microphyllus je zakrsl�, zelenolist� odr�da japonsk�ho brslenu, kter� vynik� drobn�mi, pevn�mi listy o velikosti p�ibli�n� 2 � 0,5 cm. Listy jsou leskl�, syt� zelen�, st�lezelen� a tvo�� hust�, kompaktn� ke� s pravideln�m habitusem. V�tvi�ky rostou vzp��men� a t�sn� vedle sebe, co� vytv��� dojem pe�liv� sestaven� struktury. R�st je velmi pomal� � kolem 10 cm za rok � a d�ky tomu p�sob� ke� jako miniaturn� buxus, ale s jemn�j�� texturou. Kv�ty jsou nen�padn�, objevuj� se v l�t�, ale nejsou dekorativn� v�znamn�. Jako z�ejm� historicky prvn� malolistou formu ji v Evrop� p�edstavil n�meck� l�ka� a botanik Philipp Franz von Siebold (1796�1866), kter� p�sobil v Japonsku v prvn� polovin� 19. stolet�. Jeho sb�ry a botanick� popisy p�isp�ly k roz���en� t�to kompaktn�, zelenolist� varianty, ze kter� pozd�ji vze�ly i pestrolist� kultivary.
D�ky pravideln�mu tvaru, drobnolist� textu�e a pomal�mu r�stu se Microphyllus stal obl�benou volbou pro form�ln� v�sadby i sb�rkov� zahrady. Hod� se na n�zk� �iv� ploty, lemov�n� z�hon� nebo v�sadba do n�dob. Vynikne v kombinaci s rostlinami s v�t��mi listy � nap��klad s Leucothoe, Pieris nebo drobnolist�mi kultivary Hebe. V modern�ch zahrad�ch p�sob� jako decentn� zelen� prvek, kter� lze tvarovat do pravideln�ch koul� nebo jin�ch geometrick�ch forem. V japonsky lad�n�ch kompozic�ch se hod� jako pozad� pro kameny, kapradiny nebo bonsaje, kde jeho jednoduchost podtrhuje harmonii celku. D�ky sv� neutr�ln� barv� se snadno kombinuje s kvetouc�mi trvalkami kompaktn�ch tvar�, ani� by ru�il jejich barevnost.
Posledn� revize 19-01-2009; 06-10-2025
Zakrsl� brsleny pat�� k nejodoln�j��m odr�d�m japonsk�ho brslenu, a to nejen v��i mrazu, ale i proti �t�tence brslenov�. Nejl�pe se jim da�� na slunci a� v polost�nu, ve st�nu rostou pomalu a slab�. Letn� slunce sn�� bez probl�m�, zato v zim� a na ja�e je vhodn� vybrat pestrolist�m odr�d�m m�sto, kde nebudou vystaveny p��m�mu slune�n�mu svitu po cel� den � zejm�na pokud je p�da such� a vzduch v�trn�. V takov�ch podm�nk�ch mohou listy ztr�cet barvu nebo se sp�lit, ale rostlina spolehliv� obr�� znovu. P�da mu vyhovuje t�m�� jak�koliv, pokud je dob�e propustn� a m�rn� vlhk� � i v zim�. Jakmile zako�en�, snese i del�� obdob� sucha. Pokud jej p�stujete v n�dob�, p�eneste ji na zimu do chladn�, sv�tl� m�stnosti � ide�ln� s teplotou kolem 5 �C a b�hem sez�ny ob�as p�ihnojte, aby nevyholoval spodn� partie. D�ky pomal�mu a hust�mu r�stu nevy�aduje �ez, ale m��ete jej tvarovat �i kr�tit kdykoli od jara do p�lky l�ta. Mrazuvzdorn� do -24�C.
