.jpg)
Euphorbia amygdaloides 'PURPUREA' pry�ec mandlo�ovit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Euphorbia
Rod pry�ec (Euphorbia) pat�� do �eledi pry�covit� (Euphorbiaceae) a zahrnuje v�ce ne� 2100 druh� bylin, ke�� i strom�, ��m� se �ad� mezi nejpo�etn�j�� rody krytosemenn�ch rostlin na sv�t�. Jednotliv� druhy se mezi sebou mohou tak odli�ovat, �e jim ani nep�isoud�te stejnou rodinu. Vyskytuj� na v�ech kontinentech s v�jimkou Antarktidy, nejv�t�� druhov� rozmanitost je v tropick� a subtropick� Africe, na Madagaskaru a v Americe, ale �ada druh� zasahuje i do m�rn�ho p�sma Evropy a Asie. Rod byl v�decky pops�n Carlem Linn�m v roce 1753 v jeho d�le Species Plantarum, p�i�em� jm�no zvolil na po�est �eck�ho l�ka�e Euphorba, osobn�ho l�ka�e numidsk�ho kr�le Juby II (52 p�. n. l.�23 n. l.), kter� pou��val n�kter� pry�ce v l�ka�stv�. Typick�m znakem v�ech pry�c� je zvl�tn� kv�tenstv� zvan� cyathium � miniaturn� soubor sam��ch a sami��ch kv�t� obklopen� n�padn�mi listeny, kter� na prvn� pohled p�sob� jako jedin� kv�t.
Mimochodem, v�d�li jste, �e i v�no�n� hv�zda (Euphorbia pulcherrima) je pry�ec? V Mexiku ji znali u� Azt�kov� pod jm�nem Cuetlaxochitl a pou��vali jej� �erven� listeny k barven� l�tek i l��b� hore�ek � dnes je symbolem V�noc po cel�m sv�t�. N�kter� pry�ce si dokonce hraj� na kaktusy. T�eba Euphorbia trigona, zn�m� jako �africk� ml��n� palma�, m� vysok�, hranat�, trnit� stonky, kter� by laik bez v�h�n� za�adil mezi kaktusy, a v Africe se vysazovala kolem obydl� jako �iv� plot chr�n�c� p�ed zl�mi duchy i zlod�ji. Rozd�l je ale z�sadn�: kaktusy poch�zej� v�hradn� z Ameriky a jejich trny jsou p�em�n�n� listy, zat�mco pry�ce ron� ml��nou ���vu a jejich trny vznikly z p�em�n�n�ch v�tvi�ek. Dal�� kuri�zn� fe��k je Euphorbia milii, p�vodem z Madagaskaru. Na prvn� pohled vypad� jako cokoli, jen ne pry�ec, ale v k�es�ansk� tradici se stal symbolem Kristovy trnov� koruny, proto�e �asem vytv��� hust� trnit� a pokroucen� stonky. A zm�nit mus�m i na�i v�rnou a bez�dr�bovou pokojovku, pry�ec b�lo�iln� (Euphorbia leuconeura), kter� se spolehliv� plevel� vyst�elov�n�m zral�ch semen do prostoru � a kde naraz� na zeminu, tam hned stvo�� potomka.
Odr�da Purpurea vznikla jako zahradn� selekce pry�ce mandlo�ovit�ho, p�vodn�ho druhu evropsk�ch listnat�ch les�. Jej� p�esn� p�vodce nen� zn�m, ale pravd�podobn� byla vybr�na v Anglii u� v 19. stolet� a od t� doby se stala jednou z nejroz���en�j��ch tmavolist�ch forem. Cen�na je p�edev��m pro sv� purpurov� listy, kter� kontrastuj� s b�n� zelen�mi typy.
�Purpurea� je st�lezelen�, polod�evnat� trvalka (tzv. poloke�) s kompaktn�m, n�zce rozkladit�m habitem. Dor�st� do v��ky 40�60 cm a o n�co v�t�� ���ky. Listy maj� tmav� v�novou barvu, kter� je nejintenzivn�j�� od podzimu do jara a v mezidob� jsou tmav� olivov� zelen� pouze s v�nov�m n�dechem. Ov�em kv�tenstv� celou rostlinu dokonale rozsv�t� � od dubna do �ervna se objevuj� typicky br��lov� �lutozelen� cyathia, kter� na tmav�m pozad� list� p�sob� obzvl ok�zale. Po odkv�tu je vhodn� cel� kvetouc� stonky odst�ihnout, aby rostlina z�stala kompaktn� a nasadila nov� v�hony. Doporu�ujeme pracovat v rukavic�ch, proto�e pry�ce ron� ml�ko, kter� m��e b�t dr�div� pro poko�ku i o�i.
V zahradn� kompozici se �Purpurea� uplatn� jako kontrastn� prvek � tmav� listy kr�sn� zv�razn� sv�tlolist� trvalky, nap��klad dlu�ichy se zlatav�mi t�ny, zlatolist� cho�sie �i pta�� zoby a sv�tlolist� nebesk� bambusy. Zkuste p�ed n�j nebo kolem vysadit narcisy nebo �lut� tulip�ny, to bude jaro jako vymalovan�! Dob�e se kombinuje i s kapradinami, kter� sv�mi v�j��i dodaj� z�honu kontrast, texturu a dramati�nost. V modern�ch v�sadb�ch se �asto pou��v� jako barevn� prvek obsypan� sv�tl�mi kam�nky a kombinovan� s �hledn�mi tr�vami jemn�ch textur jako dochan, kavyl �i kost�ava.
Posledn� revize 13-05-2019; 02-10-2025
Pry�ec mandlo�ovit� a jeho hybridy jsou d�evnat� trvalky typick� pro teplej��, ale nikoli vyprahl� oblasti Kavkazu a Turecka, tud� sn�ej� vysok� teploty, ale z�rove� vy�aduj� v�ce vlhkosti ne� suchovzdorn� vegetace jihoevropsk�ch skal a pl�n�. Tomu odpov�d� i jejich velk� obliba ve Velk� Brit�nii, kde d�ky trvale vysok� vzdu�n� vlhkosti rostou doslova jako z vody. U n�s bude tento pry�ec vd��n� za st�edn� vlhkou, ale v�born� odvodn�nou p�du jak�koli reakce (pH). Dren� je nutn� � v podm��en�ch stanovi�t�ch toti� trp� na p�dn� houbov� choroby, zejm�na fusarium. Mlad� a �erstv� vysazen� rostliny udr�ujte n�kolik m�s�c� lehce vlhk�, ale �ast�j�� z�livku, ne� jakou poskytne b�n� d隝, vy�adovat nebudou � zejm�na pokud je zamul�ujete. Hnojen� p�ed za��tkem kveten� a na konci l�ta je u�ite�n�, nikoli v�ak nezbytn�. Purpurea je spolehliv� ov��en� do min. �25 �C a nevy�aduje zimn� kryt. Nen� vhodn� do venkovn�ch n�dob, proto�e nesn�� prudk� teplotn� a vlhkostn� v�kyvy.
