Fagus sylvatica 'PENDULA' buk lesn�
Ectovit (ektomykorhizn�)Fagus
Buky jsou spolehliv� a otu�il� stromy typick� pro na�e podneb�. Cel� rod Fagus zahrnuje zhruba deset druh� opadav�ch strom� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule, p�edev��m v Evrop�, v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj�, �e buky pat�ily k v�znamn�m slo�k�m les� u� v t�etihor�ch, kdy panovalo teplej�� a vlh�� klima. Botanicky byl rod pops�n Carlem Linn�em v roce 1753 a od t� doby se stal jedn�m ze z�kladn�ch pil��� evropsk� dendrologie. Buky byly po stalet� cen�ny nejen pro sv� d�evo, ale i pro schopnost vytv��et stabiln�, dlouhov�k� porosty, kter� formovaly krajinu i lidskou kulturu.
Buk lesn� po stalet� formoval tv�� �esk� krajiny stejn� samoz�ejm� jako lidsk� os�dlen�; p�irozen� bu�iny pat�ily k nejroz���en�j��m lesn�m spole�enstv�m a dodnes je najdeme v chr�n�n�ch oblastech s t�m�� katedr�ln�m dojmem. Nap��klad park u z�mku Hlubok� nad Vltavou, kde rozs�hl� v�sadby a anglick� komponov�n� krajiny v 19. stolet� vytvo�ily monument�ln� skupiny solit�rn�ch buk�. Naproti tomu pralesn� j�dro Boub�nsk�ho pralesa, vyhl�en� jako rezervace u� v roce 1858, tvo�� jedinci odhadovan�ho v�ku 300�400 let. Rozlohou nejv�t�� ve st�edn�ch �ech�ch jsou Vod�radsk� bu�iny; byly vyhl�eny v roce 1955 jako p��rodn� rezervace o rozloze cca 650 ha a slou�� jako v�decko‑v�zkumn� a nau�n� objekt s bohatou faunou. Buk byl tradi�n� stromem st�nu, klidu a trv�n�: v jeho podrostu se p�sl dobytek, sb�raly se bukvice a d�evo slou�ilo k �emesln�m ��el�m. V lidov�ch pov�stech je buk spojov�n s moudrost� a pam�t�; takov� vypr�v�n� podtrhuj� jeho roli jako symbolu stability krajiny.
Pendula je anglick� odr�da buku lesn�ho, kterou poprv� p�edstavil George Loddiges roku 1836 ve sv� �kolce v Lond�n�. Jak u� n�zev napov�d�, jedn� se o strom s p�evisl�mi v�tvemi, ale na rozd�l od mnoha jin�ch p�evisl�ch strom� od tohoto buku zakrsl�ka ne�ekejte. Habitem je nadm�ru variabiln� a nenajdete dva stejn�. Tvo�� vystoupav� ramena v�tv�, jejich� konce malebn� p�evisaj�, zat�mco horn� ��st v�tve mohutn� a tvo�� postrann� v�tve, je� pomalu roz�i�uj� korunu do unik�tn� kask�dovit�ch, mnohdy a� bizarn�ch tvar�. Listy jsou opadav�, 6-10 cm dlouh�, �iroce a prot�hle elip�it�, v�razn� leskl�, p�i ra�en� sv�e zelen� a dozr�vaj� do tmav� zelen�, na podzim �lut�. Roste pomaleji, p�esto v dosp�losti m��ete o�ek�vat strom o v��ce kolem 10 metr� v zahrad� a v parc�ch s neomezen�m prostorem na ko�eny a� dvojn�sobek.
Posledn� revize 30-11-2021
Buk lesn� je velmi nen�ro�n�. Nejl�pe roste na hlubok�, �ivn� a propustn� p�d� na slunci a� v polost�nu; nesn�� dlouhodob� zamok�en�. Po v�sadb� zal�vejte pravideln�, prvn� 3�5 let zajist�te mul� a ochranu ko�enov�ho balu; pot� je buk relativn� odoln� i v su���ch obdob�ch. Nov� vysazovan� stromy je vhodn� ukotvit na 3�5 let pevnou zav�trovac� trojno�kou a udr�ovat okol� bez plevele a hust� tr�vy. Buk je citliv� na posypovou s�l, proto se nehod� do bezprost�edn� bl�zkosti �asto solen�ch komunikac�. Ko�enov� syst�m b�v� hlubok� a siln�; nen� extr�mn� invazivn�, ale p�i nedostatku prostoru se n�kter� ko�eny mohou rozr�st a zvedat povrch, co� m��e ohrozit dla�bu nebo m�lk� z�klady. �ez prov�d�jte st��dm�: odstra�ujte such� a po�kozen� v�tve v dob� vegeta�n�ho klidu a vyh�bejte se siln�m letn�m �ez�m, kter� zanech�vaj� velk� r�ny. Mrazuvzdorn� do cca −34 �C.
