Fagus sylvatica 'PURPUREA NANA' zakrsl� buk
Ectovit (ektomykorhizn�)Fagus
Buky jsou spolehliv� a otu�il� stromy typick� pro na�e podneb�. Cel� rod Fagus zahrnuje zhruba deset druh� opadav�ch strom� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule, p�edev��m v Evrop�, v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj�, �e buky pat�ily k v�znamn�m slo�k�m les� u� v t�etihor�ch, kdy panovalo teplej�� a vlh�� klima. Botanicky byl rod pops�n Carlem Linn�em v roce 1753 a od t� doby se stal jedn�m ze z�kladn�ch pil��� evropsk� dendrologie. Buky byly po stalet� cen�ny nejen pro sv� d�evo, ale i pro schopnost vytv��et stabiln�, dlouhov�k� porosty, kter� formovaly krajinu i lidskou kulturu.
Buk lesn� po stalet� formoval tv�� �esk� krajiny stejn� samoz�ejm� jako lidsk� os�dlen�; p�irozen� bu�iny pat�ily k nejroz���en�j��m lesn�m spole�enstv�m a dodnes je najdeme v chr�n�n�ch oblastech s t�m�� katedr�ln�m dojmem. Nap��klad park u z�mku Hlubok� nad Vltavou, kde rozs�hl� v�sadby a anglick� komponov�n� krajiny v 19. stolet� vytvo�ily monument�ln� skupiny solit�rn�ch buk�. Naproti tomu pralesn� j�dro Boub�nsk�ho pralesa, vyhl�en� jako rezervace u� v roce 1858, tvo�� jedinci odhadovan�ho v�ku 300�400 let. Rozlohou nejv�t�� ve st�edn�ch �ech�ch jsou Vod�radsk� bu�iny; byly vyhl�eny v roce 1955 jako p��rodn� rezervace o rozloze cca 650 ha a slou�� jako v�decko‑v�zkumn� a nau�n� objekt s bohatou faunou. Buk byl tradi�n� stromem st�nu, klidu a trv�n�: v jeho podrostu se p�sl dobytek, sb�raly se bukvice a d�evo slou�ilo k �emesln�m ��el�m. V lidov�ch pov�stech je buk spojov�n s moudrost� a pam�t�; takov� vypr�v�n� podtrhuj� jeho roli jako symbolu stability krajiny.
Tento zakrsl� buk je jednou z nich a kone�n� si m��ete i vy u��t �ervenolistou odr�du stromu, je� ve sv� lesn� podob� p�esahuje �ctyhodn�ch 20m. T�eba�e m�te malou zahr�dku, odr�dy Purpurea Nana se v�bec b�t nemus�te - ta v�m p�es hlavu moc nep�eroste. Zat�m nejvy��� z�znam o sv� v��ce poch�z� z Arboreta Trompenburg v Rotterdamu, kde za 40 let dorostla do necel�ch 3m. To tedy ��dn� Goli� nen�.
Listy jsou temn� v�nov� a� �erveno�ern�, vyr�staj� v hust�ch svazc�ch pod�l v�tvi�ek, kter� jsou rovn� �erveno�ern�. D�ky velmi pomal�mu a hust�mu r�stu se vyu��v� pro bonsaje. Ji� mal� strome�ek je velmi p�kn� olist�n� a bude dob�e vypadat nap��klad jako n�padn� zbarven� klenot mezi zakrsl�mi jehli�nany, kde jej lze po n�kolika letech tvarovat st�ihem. Vynikne i jako samostatn� stoj�c� solit�r a v�dycky ud�l�te dob�e, kdy� za n�m nebo pobl� budou rostliny zbarven� sv�tle nebo syt� zelenou barvou. Teprve kontrast barev dod� rostlin�m ten spr�vn� punc. St��h�n� nen� nutn� a pokud budete tvarovat, je dobr� to prov�st je�t� p�ed vystoup�n�m m�zy � ke konci zimy.
Posledn� revize 23-12-2007.
Buk lesn� je velmi nen�ro�n�. Nejl�pe roste na hlubok�, �ivn� a propustn� p�d� na slunci a� v polost�nu; nesn�� dlouhodob� zamok�en�. Po v�sadb� zal�vejte pravideln�, prvn� 3�5 let zajist�te mul� a ochranu ko�enov�ho balu; pot� je buk relativn� odoln� i v su���ch obdob�ch. Nov� vysazovan� stromy je vhodn� ukotvit na 3�5 let pevnou zav�trovac� trojno�kou a udr�ovat okol� bez plevele a hust� tr�vy. Buk je citliv� na posypovou s�l, proto se nehod� do bezprost�edn� bl�zkosti �asto solen�ch komunikac�. Ko�enov� syst�m b�v� hlubok� a siln�; nen� extr�mn� invazivn�, ale p�i nedostatku prostoru se n�kter� ko�eny mohou rozr�st a zvedat povrch, co� m��e ohrozit dla�bu nebo m�lk� z�klady. �ez prov�d�jte st��dm�: odstra�ujte such� a po�kozen� v�tve v dob� vegeta�n�ho klidu a vyh�bejte se siln�m letn�m �ez�m, kter� zanech�vaj� velk� r�ny. Mrazuvzdorn� do cca −34 �C.
