Home > Katalog > Fagus sylvatica (syn.'Purpurea Mayor') 'RIVERSII'
141_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii fagus sylvatica Riversii

Fagus sylvatica (syn.'Purpurea Mayor') 'RIVERSII' buk lesn�, buk obecn�

vzr�st
vysok� strom
b�n� v��ka
15-18m
b�n� ���ka
5-10m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
v�nov�
kategorie kv�t
nev�razn� kv�ty / nekvete
n�roky na slunce
slunce a polost�n
n�roky na p�du
neutr�ln� a� z�sadit� (v�penit�)
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
4   (do -34�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Fagus

Buky jsou spolehliv� a otu�il� stromy typick� pro na�e podneb�. Cel� rod Fagus zahrnuje zhruba deset druh� opadav�ch strom� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule, p�edev��m v Evrop�, v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj�, �e buky pat�ily k v�znamn�m slo�k�m les� u� v t�etihor�ch, kdy panovalo teplej�� a vlh�� klima. Botanicky byl rod pops�n Carlem Linn�em v roce 1753 a od t� doby se stal jedn�m ze z�kladn�ch pil��� evropsk� dendrologie. Buky byly po stalet� cen�ny nejen pro sv� d�evo, ale i pro schopnost vytv��et stabiln�, dlouhov�k� porosty, kter� formovaly krajinu i lidskou kulturu.

Buk lesn� po stalet� formoval tv�� �esk� krajiny stejn� samoz�ejm� jako lidsk� os�dlen�; p�irozen� bu�iny pat�ily k nejroz���en�j��m lesn�m spole�enstv�m a dodnes je najdeme v chr�n�n�ch oblastech s t�m�� katedr�ln�m dojmem. Nap��klad park u z�mku Hlubok� nad Vltavou, kde rozs�hl� v�sadby a anglick� komponov�n� krajiny v 19. stolet� vytvo�ily monument�ln� skupiny solit�rn�ch buk�. Naproti tomu pralesn� j�dro Boub�nsk�ho pralesa, vyhl�en� jako rezervace u� v roce 1858, tvo�� jedinci odhadovan�ho v�ku 300�400 let. Rozlohou nejv�t�� ve st�edn�ch �ech�ch jsou Vod�radsk� bu�iny; byly vyhl�eny v roce 1955 jako p��rodn� rezervace o rozloze cca 650 ha a slou�� jako v�decko‑v�zkumn� a nau�n� objekt s bohatou faunou. Buk byl tradi�n� stromem st�nu, klidu a trv�n�: v jeho podrostu se p�sl dobytek, sb�raly se bukvice a d�evo slou�ilo k �emesln�m ��el�m. V lidov�ch pov�stech je buk spojov�n s moudrost� a pam�t�; takov� vypr�v�n� podtrhuj� jeho roli jako symbolu stability krajiny.

Popis rostliny

Riversii pat�� k nejklasi�t�j��m a nejspolehliv�j��m �ervenolist�m buk�m. Mlad� listy ra�� v�nov� �erven� s mahagonov�mi t�ny a postupn� tmavnou do hlubok�, syt� purpurov� barvy, kter� z d�lky m��e v l�t� p�sobit a� �ern�; pr�v� tato barevn� hloubka je hlavn�m pozn�vac�m znakem odr�dy. Listy jsou v�t�� ne� u z�kladn�ho druhu, obvykle 6�12 cm dlouh�, �iroce ov�ln� a� eliptick�, s n�padn�m a pravideln�m �ebrov�n�m dan�m v�razn�mi �ilkami; maj� pevnou, ko�ovitou strukturu, leskl� povrch a p�i okraj�ch jsou jemn� chm��it�. Podzimn� vybarven� nen� tak v�razn� jako u zelenolist�ch buk�, kter� se zbarvuj� do sv�tiv� jantarov�ch t�n�; zde barva p�ech�z� sp�e do tmav� bronzov�ch a� hn�dav�ch odst�n�. N�meck� dendrolog Kr�ssmann ji ozna�il za jednu z nejlep��ch velkolist�ch purpurov�ch odr�d, z�rove� v�ak upozor�oval, �e rozd�ly mezi jednotliv�mi klony prod�van�mi pod t�mto jm�nem jsou u mlad�ch strom� �asto tak mal�, �e je prakticky nelze spolehliv� rozli�it.

Koruna je v ml�d� pravideln� ku�elovit� a� �zce vej�it�, s v�kem se postupn� roz�i�uje do mohutn�, �iroce klenut� a hluboce v�tven� struktury typick� pro star� buky. R�st je pomal� a� st�edn� rychl�, vyrovnan� a dlouhodob� stabiln�; strom nep�sob� usp�chan�, ale v pr�b�hu desetilet� dosahuje impozantn�ch rozm�r� a pat�� k nejv�t��m �ervenolist�m buk�m v�bec. V dosp�losti dor�st� obvykle 25�35 m v��ky a vytv��� korunu �irokou 20�30 m; ve v�jime�n� p��zniv�ch podm�nk�ch a ve velmi vysok�m v�ku m��e dos�hnout i 40 m v��ky a podobn� ���ky v m�stech s neomezen�m ko�enov�m syst�mem (parky, arboreta). V�tven� je hust�, jemn� strukturovan� a rovnom�rn�, co� korun� dod�v� plnost a kompaktn� vzhled u� v relativn� mlad�m v�ku, zat�mco ve st��� vytv��� monument�ln�, stinn� solit�r s v�raznou architektonickou siluetou. Zaj�mavost� je, �e i kdy� se �asto mno�� roubov�n�m, pro zachov�n� barvy to nen� nezbytn� � i semen��e b�vaj� v�t�inou �ervenolist�. Naopak u b�n�ho zelenolist�ho buku se purpurov� zbarven� objev� p�ibli�n� u jednoho semen��e z tis�ce.

Jde o v�b�rov� klon buku lesn�ho, kter� se objevil v sortimentu �kolky Rivers v Anglii v 70. letech 19. stolet�. Samotn� �kolka jej p�vodn� nijak nepojmenovala, ale d�ky mimo��dn� syt�mu a stabiln�mu zbarven� se v zahradnick� praxi rychle v�il n�zev Riversii, pod n�m� je tato odr�da zn�ma dodnes. V pr�b�hu �asu se objevila �ada synonym, zejm�na �Purpurea Major�, �Atropurpurea Macrophylla� a �Purpurea Latifolia�, kter� odkazuj� p�edev��m na v�t�� listy oproti z�kladn�mu druhu. Do Severn� Ameriky se �prav� Riversii dostala nejpozd�ji kolem roku 1907 a dodnes zde z�st�v� nejroz���en�j��m purpurov�m bukem. Jej� dlouhodobou zahradn� hodnotu potvrzuje i ocen�n� RHS Award of Garden Merit, ud�len� v roce 2002 a znovu potvrzen� v roce 2012.

Posledn� revize 20-02-2010; 11-10-2022; 30-01-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Buk lesn� je velmi nen�ro�n�. Nejl�pe roste na hlubok�, �ivn� a propustn� p�d� na slunci a� v polost�nu; nesn�� dlouhodob� zamok�en�. Po v�sadb� zal�vejte pravideln�, prvn� 3�5 let zajist�te mul� a ochranu ko�enov�ho balu; pot� je buk relativn� odoln� i v su���ch obdob�ch. Nov� vysazovan� stromy je vhodn� ukotvit na 3�5 let pevnou zav�trovac� trojno�kou a udr�ovat okol� bez plevele a hust� tr�vy. Buk je citliv� na posypovou s�l, proto se nehod� do bezprost�edn� bl�zkosti �asto solen�ch komunikac�. Ko�enov� syst�m b�v� hlubok� a siln�; nen� extr�mn� invazivn�, ale p�i nedostatku prostoru se n�kter� ko�eny mohou rozr�st a zvedat povrch, co� m��e ohrozit dla�bu nebo m�lk� z�klady. �ez prov�d�jte st��dm�: odstra�ujte such� a po�kozen� v�tve v dob� vegeta�n�ho klidu a vyh�bejte se siln�m letn�m �ez�m, kter� zanech�vaj� velk� r�ny. Mrazuvzdorn� do cca −34 �C.

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku