Fagus sylvatica (syn.'Purpurea Mayor') 'RIVERSII' buk lesn�, buk obecn�
Fagus
Buky jsou spolehliv� a otu�il� stromy typick� pro na�e podneb�. Cel� rod Fagus zahrnuje zhruba deset druh� opadav�ch strom� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule, p�edev��m v Evrop�, v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj�, �e buky pat�ily k v�znamn�m slo�k�m les� u� v t�etihor�ch, kdy panovalo teplej�� a vlh�� klima. Botanicky byl rod pops�n Carlem Linn�em v roce 1753 a od t� doby se stal jedn�m ze z�kladn�ch pil��� evropsk� dendrologie. Buky byly po stalet� cen�ny nejen pro sv� d�evo, ale i pro schopnost vytv��et stabiln�, dlouhov�k� porosty, kter� formovaly krajinu i lidskou kulturu.
Buk lesn� po stalet� formoval tv�� �esk� krajiny stejn� samoz�ejm� jako lidsk� os�dlen�; p�irozen� bu�iny pat�ily k nejroz���en�j��m lesn�m spole�enstv�m a dodnes je najdeme v chr�n�n�ch oblastech s t�m�� katedr�ln�m dojmem. Nap��klad park u z�mku Hlubok� nad Vltavou, kde rozs�hl� v�sadby a anglick� komponov�n� krajiny v 19. stolet� vytvo�ily monument�ln� skupiny solit�rn�ch buk�. Naproti tomu pralesn� j�dro Boub�nsk�ho pralesa, vyhl�en� jako rezervace u� v roce 1858, tvo�� jedinci odhadovan�ho v�ku 300�400 let. Rozlohou nejv�t�� ve st�edn�ch �ech�ch jsou Vod�radsk� bu�iny; byly vyhl�eny v roce 1955 jako p��rodn� rezervace o rozloze cca 650 ha a slou�� jako v�decko‑v�zkumn� a nau�n� objekt s bohatou faunou. Buk byl tradi�n� stromem st�nu, klidu a trv�n�: v jeho podrostu se p�sl dobytek, sb�raly se bukvice a d�evo slou�ilo k �emesln�m ��el�m. V lidov�ch pov�stech je buk spojov�n s moudrost� a pam�t�; takov� vypr�v�n� podtrhuj� jeho roli jako symbolu stability krajiny.
Riversii pat�� k nejklasi�t�j��m a nejspolehliv�j��m �ervenolist�m buk�m. Mlad� listy ra�� v�nov� �erven� s mahagonov�mi t�ny a postupn� tmavnou do hlubok�, syt� purpurov� barvy, kter� z d�lky m��e v l�t� p�sobit a� �ern�; pr�v� tato barevn� hloubka je hlavn�m pozn�vac�m znakem odr�dy. Listy jsou v�t�� ne� u z�kladn�ho druhu, obvykle 6�12 cm dlouh�, �iroce ov�ln� a� eliptick�, s n�padn�m a pravideln�m �ebrov�n�m dan�m v�razn�mi �ilkami; maj� pevnou, ko�ovitou strukturu, leskl� povrch a p�i okraj�ch jsou jemn� chm��it�. Podzimn� vybarven� nen� tak v�razn� jako u zelenolist�ch buk�, kter� se zbarvuj� do sv�tiv� jantarov�ch t�n�; zde barva p�ech�z� sp�e do tmav� bronzov�ch a� hn�dav�ch odst�n�. N�meck� dendrolog Kr�ssmann ji ozna�il za jednu z nejlep��ch velkolist�ch purpurov�ch odr�d, z�rove� v�ak upozor�oval, �e rozd�ly mezi jednotliv�mi klony prod�van�mi pod t�mto jm�nem jsou u mlad�ch strom� �asto tak mal�, �e je prakticky nelze spolehliv� rozli�it.
Koruna je v ml�d� pravideln� ku�elovit� a� �zce vej�it�, s v�kem se postupn� roz�i�uje do mohutn�, �iroce klenut� a hluboce v�tven� struktury typick� pro star� buky. R�st je pomal� a� st�edn� rychl�, vyrovnan� a dlouhodob� stabiln�; strom nep�sob� usp�chan�, ale v pr�b�hu desetilet� dosahuje impozantn�ch rozm�r� a pat�� k nejv�t��m �ervenolist�m buk�m v�bec. V dosp�losti dor�st� obvykle 25�35 m v��ky a vytv��� korunu �irokou 20�30 m; ve v�jime�n� p��zniv�ch podm�nk�ch a ve velmi vysok�m v�ku m��e dos�hnout i 40 m v��ky a podobn� ���ky v m�stech s neomezen�m ko�enov�m syst�mem (parky, arboreta). V�tven� je hust�, jemn� strukturovan� a rovnom�rn�, co� korun� dod�v� plnost a kompaktn� vzhled u� v relativn� mlad�m v�ku, zat�mco ve st��� vytv��� monument�ln�, stinn� solit�r s v�raznou architektonickou siluetou. Zaj�mavost� je, �e i kdy� se �asto mno�� roubov�n�m, pro zachov�n� barvy to nen� nezbytn� � i semen��e b�vaj� v�t�inou �ervenolist�. Naopak u b�n�ho zelenolist�ho buku se purpurov� zbarven� objev� p�ibli�n� u jednoho semen��e z tis�ce.
Jde o v�b�rov� klon buku lesn�ho, kter� se objevil v sortimentu �kolky Rivers v Anglii v 70. letech 19. stolet�. Samotn� �kolka jej p�vodn� nijak nepojmenovala, ale d�ky mimo��dn� syt�mu a stabiln�mu zbarven� se v zahradnick� praxi rychle v�il n�zev Riversii, pod n�m� je tato odr�da zn�ma dodnes. V pr�b�hu �asu se objevila �ada synonym, zejm�na �Purpurea Major�, �Atropurpurea Macrophylla� a �Purpurea Latifolia�, kter� odkazuj� p�edev��m na v�t�� listy oproti z�kladn�mu druhu. Do Severn� Ameriky se �prav� Riversii dostala nejpozd�ji kolem roku 1907 a dodnes zde z�st�v� nejroz���en�j��m purpurov�m bukem. Jej� dlouhodobou zahradn� hodnotu potvrzuje i ocen�n� RHS Award of Garden Merit, ud�len� v roce 2002 a znovu potvrzen� v roce 2012.
Posledn� revize 20-02-2010; 11-10-2022; 30-01-2026
Buk lesn� je velmi nen�ro�n�. Nejl�pe roste na hlubok�, �ivn� a propustn� p�d� na slunci a� v polost�nu; nesn�� dlouhodob� zamok�en�. Po v�sadb� zal�vejte pravideln�, prvn� 3�5 let zajist�te mul� a ochranu ko�enov�ho balu; pot� je buk relativn� odoln� i v su���ch obdob�ch. Nov� vysazovan� stromy je vhodn� ukotvit na 3�5 let pevnou zav�trovac� trojno�kou a udr�ovat okol� bez plevele a hust� tr�vy. Buk je citliv� na posypovou s�l, proto se nehod� do bezprost�edn� bl�zkosti �asto solen�ch komunikac�. Ko�enov� syst�m b�v� hlubok� a siln�; nen� extr�mn� invazivn�, ale p�i nedostatku prostoru se n�kter� ko�eny mohou rozr�st a zvedat povrch, co� m��e ohrozit dla�bu nebo m�lk� z�klady. �ez prov�d�jte st��dm�: odstra�ujte such� a po�kozen� v�tve v dob� vegeta�n�ho klidu a vyh�bejte se siln�m letn�m �ez�m, kter� zanech�vaj� velk� r�ny. Mrazuvzdorn� do cca −34 �C.











































Ectovit (ektomykorhizn�)


