Gaillardia 'ORANGES AND LEMONS'® kokarda
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Gaillardia
Rod Gaillardia pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� tucet druh� roz���en�ch od Kanady po severn� Mexiko, tedy v krajin�ch, kde se st��d� spaluj�c� l�to s chladn�mi nocemi a kde se rostliny musely nau�it p�e��t v�tr, sucho i po��ry. Prvn� botanick� popisy poch�zej� z 18. stolet� a rod nese jm�no po francouzsk�m mecen�i botaniky Antoineu Ren� Gaillardovi de Charentonneau (1720�1799), kter� podporoval pa��sk� p��rodov�dce v dob�, kdy se Severn� Amerika st�vala nov�m botanick�m Eldor�dem. Kokardy se rychle dostaly do evropsk�ch zahrad d�ky sv� ne�navn� ochot� kv�st a d�ky barv�m, kter� v dob� viktori�nsk� posedlosti exotikou p�sobily jako mal� slunce p�enesen� z pr�rijn�ch oh��. Zaj�mav� je, �e n�kter� fosiln� n�lezy z pozdn�ho pleistoc�nu nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch kokard rostli i v chladn�j��ch oblastech, co� vysv�tluje jejich p�ekvapivou odolnost v��i mrazu navzdory teplomiln�mu vzhledu. V r�mci rodu panuje drobn� nomenklatorick� zmatek mezi druhy G. aristata a G. pulchella, proto�e se snadno k��� a v p��rod� vytv��ej� p�echodn� populace, kter� botanici dlouho r�zn� p�ejmenov�vali. Pr�v� tato prom�nlivost ale stoj� za bohatstv�m dne�n�ch kultivar�, kter� se li�� barvou, v��kou i d�lkou kveten�.
Hybridy rodu Gaillardia vznikaj� nej�ast�ji k��en�m G. aristata a G. pulchella, p�i�em� prvn� p�in�� odolnost, pevn� stonky a chladnomiln� rysy, zat�mco druh� dod�v� �iv� barvy, dlouh� kveten� a leh��, otev�en�j�� habitus. D�ky t�to kombinaci vznikla �irok� skupina zahradn�ch forem ozna�ovan�ch jako Gaillardia � grandiflora, kter� se li�� barvou, v��kou i tempem r�stu. Hybridy obvykle dor�staj� 30 a� 60 cm a vyzna�uj� se p�irozenou variabilitou, proto�e se snadno vracej� k rys�m obou rodi��. M�rn� heter�za zp�sobuje, �e v prvn�m roce po v�sadb� b�vaj� mimo��dn� vit�ln� a bohat� kvetou, zat�mco v dal��ch sez�n�ch se jejich r�st p�irozen� ust�l�. Historie hybrid� sah� do 19. stolet�, kdy se v Evrop� objevily prvn� zahradn� formy, a modern� �lecht�n� pokra�uje dodnes v USA i Evrop�, zejm�na v programech zam��en�ch na kompaktn� habitus, ran� kveten� a v�razn� dvoubarevn� kombinace. Tato p�irozen� prom�nlivost a bohat� �lechtitelsk� tradice stoj� za dne�n� pestrost� hybridn�ch kokard, kter� pat�� k nejvd��n�j��m letn�m trvalk�m pro slunn� zahrady.
Oranges and Lemons jsou �pomeran�e a citr�ny�, co� zevrubn� popisuje barevnost t�to kr�sn� kokardy. Jej� kopretinov� kv�ty jsou od st�edu oran�ov� a p�i kraj�ch okv�tn�ch pl�tk� �ist� �lut�. St�edy jsou mandar�nkov� na�ervenal� a� zlat�. Stonky dosahuj� mezi 30 a 40 cm a jsou vzp��men�. Orange and Lemons je steriln� odr�da, kter� kolem sebe nerozs�v� pleveln� ml��ata. Pro bohat� a dlouhodob� kveten� doporu�ujeme otrh�vat odkvetl� kv�ty
Posledn� revize 14-07-2012
Hybridn� kokardy miluj� pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du, kde jejich ko�eny nez�st�vaj� dlouhodob� mokr�. Pro kompaktn� vzhled je vhodn� odst�ih�vat odkvetl� stonky, aby rychleji nasazovaly nov� kv�ty, ale nen� to nezbytn� � hybridy kvetou bohat� i bez pravideln�ho ob�r�n�, jen jim o n�co d�le trv�, ne� vytvo�� dal�� vlnu poupat. V t�k�ch, vodu zadr�uj�c�ch p�d�ch sice v sez�n� porostou, ale v zim� �asto uhnij� d��ve, ne� by je po�kodil mr�z, proto�e jejich ko�enov� syst�m je citliv�j�� na vlhkost ne� u �ist� G. aristata. Mrazuvzdornost hybrid� b�v� st�edn�, obvykle kolem �20 a� �29 �C, p�i�em� hlavn�m limitem je zimn� mokro, nikoli samotn� chlad. �ivotnost hybrid� je p�irozen� krat�� a obvykle dvou a� t��let�, s del�� v�dr�� u lini� s vy���m pod�lem G. aristata. Vyseme�uj� se pom�rn� ochotn�, ale potomstvo neb�v� jednotn�, proto�e se vrac� k rys�m obou rodi��. Hybridn� kokardy jsou tak nej��astn�j�� tam, kde je p�da chud�, slunce ostr� a p��e st��dm� � a kde nevad�, �e se po n�kolika letech nahrad� mlad��mi rostlinami.
