Geum coccineum 'BORISII' kukl�k �arlatov�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Geum
Rod Geum, kukl�k, tvo�� p�ibli�n� pades�t a� �edes�t druh� vytrval�ch bylin z �eledi r��ovit�ch, roz���en�ch v m�rn�m p�su Evropy, Asie, Severn� i Ji�n� Ameriky a na Nov�m Z�landu. Typick�m znakem je p��zemn� r��ice list� a z n� vyr�staj�c� tenk� stvoly s miskovit�mi kv�ty v barv�ch od b�l� p�es �lutou a� po �ervenooran�ovou. Rod popsal Carl Linnaeus (1707�1778) a od t� doby jeho taxonomie proch�zela �adou �prav a synonymizac�, co� vysv�tluje rozd�ln� n�zvy v historick� literatu�e. Geum je cytologicky i geneticky pestr� rod � r�zn� po�ty chromozom�, �ast� polyploidn� skupiny a vysok� schopnost mezidruhov�ho k��en� d�vaj� �lechtitel�m �irok� mo�nosti kombinovat barvu, tvar kv�tu i odolnost. Kukl�ky p�itahovaly pozornost v�znamn�ch evropsk�ch p�stitel� a sb�ratel�: Georg Arends (1863�1952) i Alan Bloom (1906�2005) je ve sv�ch zahrad�ch nejen p�stovali, ale tak� aktivn� ���ili a jejich pr�ce ovlivnila, jak� formy se v zahrad�ch ujaly a kter� se staly z�kladem modern�ch hybrid�.
Rodina kukl�k� jsou v�t�inou velmi odoln� a spolehliv� trvalky, tak�e nen� divu, �e se staly obl�ben�m materi�lem modern�ho �lecht�n�. Dnes se pracuje s divok�mi populacemi a sb�rkami podle toho, jak� vlastnosti m� v�sledn� hybrid n�st: horsk� a alpinn� populace (G. coccineum, G. montanum, G. reptans) dod�vaj� kompaktn� r�st, pevnou r��ici list� a odolnost suchu i chladu; populace z vlh��ch stanovi�� (G. rivale) p�in�ej� toleranci k p�emok�en�, t잚�m p�d�m a �asto i del�� dobu kveten�; jihoamerick� druhy (G. chiloense) jsou zdrojem syt�ch oran�ov�ch a �erven�ch t�n� a velk�ch kv�t�; a n�kter� asijsk� populace (nap�. G. japonicum) p�id�vaj� ran� kveten�, jemn�j�� odst�ny a schopnost r�st v polost�nu.
Mezi sou�asn� akt�ry, kte�� rod obohacuj�, sb�raj� a popularizuj�, pat�� nap��klad rozs�hl� sb�rka Armanda Kremera z n�meck� �kolky Green‑Globe, kter� ��t� kolem 140�160 taxon� a variet. Kremerova pr�ce je cenn� nejen svou rozs�hlost�, ale i t�m, �e udr�uje �iv� genofond, ze kter�ho mohou vznikat nov� selekce. Spolupracuje tak� se Sue Martin, dr�itelkou britsk� N�rodn� sb�rky rodu Geum v Brickwall Cottages (Frittenden, Kent), kter� pe�liv� eviduje p�es sto kultivar� a ka�doro�n� sleduje jejich kondici, fenologii i chov�n� v r�zn�ch ��stech zahrady. Jej� sb�rka je evidov�na u Plant Heritage a pat�� k nejl�pe dokumentovan�m kolekc�m rodu v Evrop�. Vedle t�chto dvou velk�ch jmen stoj� i men�� sb�ratel�, �lechtitel� a nad�en� trvalk��i, jako nap��klad Tim Crowther (Walberton Nursery), autor kultivar� jako �Totally Tangerine�, Roger Proud (East of Eden Nursery), kter� p�inesl selekce jako �Tales of Hex�, nebo nizozemsk� p�stitel Coen Jansen, jeho� odr�da �Mai Tai� u� oblet�la cel� sv�t a stala se jedn�m z nej�sp�n�j��ch modern�ch hybrid�.
Borisii je efektn� a dlouho kvetouc� odr�da kukl�ku �arlatov�ho. Nese syt� pomeran�ov� oran�ov� kv�ty, je� se objevuj� na 20-30 cm vysok�ch stonc�ch od prvn� poloviny kv�tna a� do za��tku l�ta, pot� si rostlina chv�li odpo�ine a od konce pr�zdnin vykv�t� znovu, tentokr�t ji� na krat��ch stonc�ch. Kv�ty jsou jednoduch� a maj� pr�m�r kolem 2 cm. Listy jsou �iroce ledvinit�, m�lce vykrajovan�, plstnat�, maj� sv�e zelenou barvu a trochu p�ipom�naj� listy pelargoni�. Tvo�� tak hust� trs, �e i mimo dobu kveten� je rostlina velmi atraktivn� a b�hem m�rn�ch zim jsou st�lezelen�.
Posledn� revize 23-09-2018.
Hybridn� kukl�ky nejsou n�ro�n� na p�du; zvl�dnou jakoukoli b�nou, p�im��en� propustnou zem bez ohledu na pH �i kvalitu. Vy��� vlhkost v�taj�, ale hybridy kukl�ku �ilsk�ho nesm� st�t v trvale zamok�en� p�d�, proto�e v n� rychle odch�zej�. Naopak k��enci s pod�lem kukl�ku poto�n�ho snesou ob�asn�, n�kdy i trval� podm��en�, co� je �in� vhodn�mi i do vlh��ch parti� zahrady. Na dostatek �ivin reaguj� kukl�ky bohat��m olist�n�m a syt�j�� barvou list�, p�i�em� kv�ty tvo�� spolehliv� i v chud��ch p�d�ch, pokud maj� dostatek slunce. P�esto se potvrzuje, �e pravideln� organick� hnojen� ka�d� 2-4 t�dny formou z�livky v�razn� prodlu�uje dobu kveten� a zvy�uje jeho intenzitu ve srovn�n� s nehnojen�mi rostlinami. Kukl�ky jsou otu�il� minim�ln� do �29 �C a dob�e se osv�d�uj� i ve venkovn�ch n�dob�ch, pokud maj� stabiln� vl�hu a nez�st�vaj� p�es zimu v t�k�, prom��en� zemin�.
.jpg)
