Gymnocladus dioica nahov�tvec

Nahov�tvec je dal�� p��r�stek do na�� rodiny sb�rkov�ch krasavc�. Nejv�razn�j��m rysem stromu a z�rove� d�vodem, pro kter� se p�stuje, jsou jeho velk�, od 40 cm a� do 1m dlouh�, dvakr�t zpe�en� listy. To znamen�, �e pod�l hlavn�ho �ap�ku nevyr�staj� l�stky, ze kter�ch je list slo�en, ale dal�� �ap�ky a teprve ty nesou 3-5 cm dlouh�, celokrajn�, pod�ln� vej�it� a� elip�it� listy. Jsou opadav� a jejich barva je v l�t� syt� tr�vov� zelen� a na podzim sv�t� z��iv� zlato�lutou, zat�mco �ap�ky si ponech�vaj� svou purpurov� �ervenou barvu.

Roste pomalu a sv� v�tve rozkl�d� p�ev�n� do stran, ��m� vynikne jeho patrovit�, de�tn�kov� stavba koruny. Pouze dosp�l� stromy vytv��� vystoupavou korunu ov�ln�ho tvaru. D�ky velk�m list�m se �asto pou��v� v zahrad�ch exotick�ho vzez�en�, kde takto n�padn� listy dokonale navod� pocit de�tn�ho pralesa nebo d�ungle. Zjara lze jakkoli st��hat. Radik�ln�j�� �ez m��e zajistit bujn� nov� ra�en� s listy v�t�� velikosti. Ra�� pozd� zjara.

Star�� rostliny kvetou v zem�ch s dlouh�m a hork�m l�tem m�lo n�padn�mi, hv�zdicovit�mi kv�ty, je� jsou uspo��dan� v hroznech cca 10 cm dlouh�ch na sam��ch rostlin�ch, a o d�lce a� 30 cm na sami��ch. Tam, pokud jsou opyleny, pot� dozr�vaj� v kr�tk� lusky. V nich jsou semena podobn� placat�m fazol�m a p�esto�e je n�kter� zdroje pova�uj� za toxick�, rozemlet� na pr�ek se d��ve pou��vala se jako n�hra�ka k�vy.

Nahov�tvec poch�z� ze Severn� Ameriky, proto se mu p�vodn� ��kalo nahov�tvec kanadsk�. V sou�asnosti se pou��v� latinsk� jm�no gymnocladus dioica (je �ensk�ho rodu), kde druhov� jm�no dioica b�v� spojov�no s v�razem dioecious, co� zna�� dvoudom� (rostlina je bu� sam�� nebo sami�� tj. jeden strom nem� kv�ty obou pohlav�). Ale latin�ci by mo�n� nam�tli, �e je to chybn� vysv�tlen�, nebo� doslovn� p�eklad poukazuje na stavbu listu, kter� je nezvykle 2x zpe�en� (dio = 2 a ica = zasa�ena).

Posledn� revize 10-01-2013