Hakonechloa macra 'AUREOLA' r�kosovka velk�, r�kosn�k japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hakonechloa
Rod Hakonechloa pat�� mezi botanick� rarity. Nejde toti� o jeden z mnoha rod� okrasn�ch trav, ale o rod monotypick�, tedy zastoupen� jedin�m druhem. Pops�n byl na z�klad� prac� japonsk�ho botanika Tomitar� Makina (1862�1957), �asto naz�van�ho �otcem japonsk� botaniky�, a platn� rodov� jm�no n�sledn� zve�ejnil Masad�i Honda v roce 1930. N�zev odkazuje na horskou oblast Hakone ve st�edn�m Japonsku, kde rostlina roste v p��rod� na vlhk�ch lesn�ch svaz�ch a skalnat�ch stanovi�t�ch. Z taxonomick�ho hlediska byla jej� historie pon�kud neklidn�. D��ve byla �azena do rodu Phragmites mezi r�kosy, proto�e prvn� evrop�t� botanici pova�ovali n�kter� jej� znaky za p��buzn� mok�adn�m trav�m. Teprve podrobn�j�� studium uk�zalo, �e jde o v�vojov� samostatnou v�tev v r�mci tribu Molinieae. Hakonechloa je japonsk� endemit a a�koli se p�stuje t�m�� po cel�m sv�t�, jej� p�irozen� v�skyt je omezen v�hradn� na japonsk� ostrovy.
V Japonsku je druh zn�m� pod jm�nem Uraha-gusa (ウラハグサ, 裏葉草), tedy �tr�va obr�cen�ch list��, co� je nar�ka na jemn� p�eto�en� �epele, kter� �asto odhaluj� sv�j rub. Po stalet� byla oce�ov�na p�edev��m pro sv�j elegantn� pohyb ve v�tru. Na rozd�l od v�t�iny trav, kter� si spojujeme se sluncem a otev�enou krajinou, si tento druh zvolil �ivot v polost�nu les�. Pr�v� tato vlastnost z n�j ud�lala doslova revoluci mezi okrasn�mi travami. Zahradn�ci najednou z�skali tr�vu, kter� dok�e rozsv�tit tmav� partie zahrady podobn� jako hosty nebo kapradiny, ale p�itom p�in�� zcela jinou texturu a pohyb. V japonsk�ch zahrad�ch se pou��v� po desetilet� jako prost�edek ke zjemn�n� kamene, vodn�ch prvk� nebo okraj� cest. V modern� zahradn� architektu�e po cel�m sv�t� se stala jednou z nejuzn�van�j��ch trav pro (polo)stinn� stanovi�t�, proto�e spojuje vzhled p�ipom�naj�c� miniaturn� bambus s neobvyklou schopnost� prosperovat tam, kde v�t�ina okrasn�ch trav dlouhodob� str�d�.
Aureola je v�jime�n� odr�da r�kosovky s prou�kovan�m listem, kter� kombinuje sv�tle zelenou, �lutou a� sv�tlounce m�slovou barvu v prou�c�ch r�zn� ���ky. St�bla jsou r��ov� na�ervenal� a s p��chodem chladn�ho podzimn�ho po�as� cel� list nab�r� v�razn� r��ov� a purpurov� t�ny. List je asi jeden centimetr �irok� a dlouh� kolem 30 a� 80 cm � podle st���. Vyr�st� ze st�bla t�sn� nad zem� do v��ky 30 a� 60 cm a v horn� ��sti se graci�zn� skl�n�, aby nab�dl p��jemn� uvoln�n�, u�esan� efekt. Kvete od poloviny l�ta na ve vrcholech st�bel v jemn�ch lat�ch, kter� p�evisaj� stejn� jako listy. Z d�lky jsou m�lo v�razn� a zbl�zka uvid�te zaj�mavou kombinaci bronzov� s r��ov� barvy.
Pou��v� se zejm�na jako jednobarevn� podrost mohutn�j��ch ke��, nap�. japonsk�ch javor�, v�cekmenn�ch b��z, svitel� nebo jin�ch druh� s odhalenou kostrou spodn�ch v�tv�. D�ky podobnosti bambus�m je v�tan�m spole�n�kem v japonsk�ch zahrad�ch, kde skv�le dopln� p��sn� st��han� tvary buxus� a japonsk�ch azalek a pobl� kamenn�ch �ek navod� efekt padaj�c� vody. Ve v�t��ch ploch�ch vypad� nejl�pe, a proto�e se nerozr�st� p��li� rychle, doporu�ujeme sesazovat v�ce rostlin dohromady, nejl�pe hn�zda po t�ech kusech.
Posledn� revize: 14-10-2018
R�kosovka japonsk� prosp�v� v hum�zn�ch, rovnom�rn� vlhk�ch a dob�e propustn�ch p�d�ch. Nejl�pe roste v polost�nu, snese v�ak i hlub�� st�n a p�i dostatku vl�hy tak� slunn�j�� stanovi�t�. Star� listy se odstra�uj� koncem zimy nebo velmi brzy na ja�e je�t� p�ed ra�en�m nov�ch v�hon�. Rostlina netrp� v�znamn�mi chorobami ani �k�dci, dob�e sn�� p�stov�n� v n�dob�ch, pokud substr�t nikdy zcela nevysych�, a nen� zn�m� jako jedovat�. Samotn� mr�z j� obvykle ne�in� pot�e, citliv�j�� b�v� sp�e na dlouhodob� zimn� p�emok�en� a opakovan� st��d�n� mrazu a oblev. Mrazuvzdornost dosahuje p�ibli�n� -29 �C.
V odborn� literatu�e b�v� r�kosovka popisov�na jako pomalu se rozr�staj�c� a neinvazn� druh. Na�e zku�enost je v�ak pon�kud odli�n�. V b�n�m z�hon� bez mul�ovac� textilie skute�n� vytv��� jen pozvolna se zv�t�uj�c� trsy. Pokud je v�ak vysazena do mal�ch otvor� v netkan� textilii, za�ne po n�kolika letech vys�lat dlouh� podzemn� oddenky, kter� jsme nach�zeli a� dva metry od p�vodn� rostliny. Mlad� v�hony jsou natolik jemn� a �pi�at�, �e bez v�t��ch pot�� pror�staj� i netkanou textili� � jednodu�e ji prop�chnou. P�esto�e tuto vlastnost nelze ozna�it za invazivitu v prav�m slova smyslu, p�i pou�it� mul�ovac�ch textili� rozhodn� doporu�ujeme ponechat rostlin� v�ce prostoru, ne� se obvykle uv�d�.
