Helleborus 'Cinderella' VERBOOM CINDERELLA �eme�ice
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Helleborus
Rod Helleborus � �eme�ice � zahrnuje zhruba dvacet druh� vytrval�ch rostlin roz���en�ch p�edev��m v Evrop� a z�padn� Asii, zejm�na v horsk�ch a podhorsk�ch oblastech Balk�nu, Alp a Apenin. P��m� fosiln� doklady chyb�j�, ale genetick� vazby a roz���en� nazna�uj� velmi star� p�vod, pravd�podobn� sahaj�c� hluboko do t�etihor. �eme�ice byly zn�m� u� antick�m l�ka��m, co� potvrzuj� texty Hippokrata i Plinia star��ho, kte�� je pou��vali jako drastick� l��ivo. To dosv�d�� i p�vod jm�na z �e�tiny: nej�ast�ji se vykl�d� jako spojen� slov helein (zab�t) a bora (smrt�c� j�dlo). Odkazuje na prudce jedovat� ��inky �eme�ic, kter� byly v antice cen�ny jako siln� o�istn� l�ky, ale p�i neodborn�m pou�it� mohly b�t stejn� snadno smrteln�. Rod z�skal sv� dne�n� jm�no a m�sto v botanice v polovin� 18. stolet� z�sluhou Carla Linn�ho (1707�1778), kter� jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v �esk�ch a slovensk�ch zahrad�ch nejsou �eme�ice ��dn�mi novinkami. Ji� na�e babi�ky se t�ily z jejich kv�t� v zim� a brzy zjara. Jedin�, co se od t�ch dob zm�nilo, jsou odr�dy a barvy, kter�ch p�ib�v� a jsou ��m d�l kr�sn�j��. Jsou to st�lezelen� trvalky, jejich� kv�ty maj� v�jime�nou stavbu. Pl�tky, kter� vid�me na prvn� pohled a jsou b�l� nebo barevn�, jsou vlastn� velk� kali�n� l�stky, kter� obklopuj� korunku prav�ch okv�tn�ch pl�tk� � korunn�ch l�stk�, nej�ast�ji br��lov� zelen�, v�jime�n� i �erven� barvy, kter� z�skaly trubkovit� tvar a nesou nektar (nekt�ria).
�eme�ici VERBOOM CINDERELLA stvo�il nizozemsk� �lechtitel Henk Meijer pro Kwekerij Verboom B.V. Jedn� se o hybridn� �eme�ici v�chodn� s polopln�mi kv�ty b�l� barvy a bohat�m, tmav� v�nov� �erven�m te�kov�n�m a rozp�t� 5-6 cm. Kv�t m� v�t�inou 3 vrstvy okv�tn�ch a kali�n�ch pl�tk�, tak�e dob�e vynikne st�ed s kr�mov� b�l�mi ty�inkami uprost�ed. Otev�raj� se s pohledem vzh�ru a pot� se sklon� jako zvonky. Za dobr�ho zimn�ho po�as� um� vykv�st v �noru a v p��pad� mraziv�ho konce zimy si po�k� do b�ezna a v kveten� pokra�uje a� 2 m�s�ce. Stonky jsou vysok� cca 30-40 cm.
Neopadav� listy jsou ko�ovit�, dlanit� d�len�, tmav� zelen� a leskl�. Proto�e mohou b�t po p�echoz� zim� unaven�, rostlin� nijak ne�kod�, kdy� je p�ed rozkv�tem v�echny ost��h�te, aby vynikly stonky s �erstv�mi kv�ty. Na ja�e vyra�� nov�. Odr�da je chr�n�na mnoha patenty, zejm�na PP20832 (USA � 2011) a 31344 (EU � 2012).
Posledn� revize 06-04-2025
�eme�ice m� r�da velmi �ivnou, st�edn� t�kou p�du z�sadit� a� neutr�ln� reakce (��dnou ra�elinu) a um�st�n� takov�, aby alespo� na ��st dne m�la p��m� slunce, je� pom��e kveten� a zjasn� barvu kv�t�. Hezk� bude n�kde u vchodu do domu nebo pobl� oken, abyste ji m�li na dohled co nejv�ce, dokud je�t� venkovn� po�as� nen� ide�ln� pro �ast�j�� n�v�t�vy zahr�dky. Sv�mi kv�ty dok�e rozveselit mnoho ponur�ch dn� konce zimy. Je jedovat�. Mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
