Helleborus niger ('Coseh1000') HGC JESKO® �eme�ice �ern�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Helleborus
Rod Helleborus � �eme�ice � zahrnuje zhruba dvacet druh� vytrval�ch rostlin roz���en�ch p�edev��m v Evrop� a z�padn� Asii, zejm�na v horsk�ch a podhorsk�ch oblastech Balk�nu, Alp a Apenin. P��m� fosiln� doklady chyb�j�, ale genetick� vazby a roz���en� nazna�uj� velmi star� p�vod, pravd�podobn� sahaj�c� hluboko do t�etihor. �eme�ice byly zn�m� u� antick�m l�ka��m, co� potvrzuj� texty Hippokrata i Plinia star��ho, kte�� je pou��vali jako drastick� l��ivo. To dosv�d�� i p�vod jm�na z �e�tiny: nej�ast�ji se vykl�d� jako spojen� slov helein (zab�t) a bora (smrt�c� j�dlo). Odkazuje na prudce jedovat� ��inky �eme�ic, kter� byly v antice cen�ny jako siln� o�istn� l�ky, ale p�i neodborn�m pou�it� mohly b�t stejn� snadno smrteln�. Rod z�skal sv� dne�n� jm�no a m�sto v botanice v polovin� 18. stolet� z�sluhou Carla Linn�ho (1707�1778), kter� jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v �esk�ch a slovensk�ch zahrad�ch nejsou �eme�ice ��dn�mi novinkami. Ji� na�e babi�ky se t�ily z jejich kv�t� v zim� a brzy zjara. Jedin�, co se od t�ch dob zm�nilo, jsou odr�dy a barvy, kter�ch p�ib�v� a jsou ��m d�l kr�sn�j��. Jsou to st�lezelen� trvalky, jejich� kv�ty maj� v�jime�nou stavbu. Pl�tky, kter� vid�me na prvn� pohled a jsou b�l� nebo barevn�, jsou vlastn� velk� kali�n� l�stky, kter� obklopuj� korunku prav�ch okv�tn�ch pl�tk� � korunn�ch l�stk�, nej�ast�ji br��lov� zelen�, v�jime�n� i �erven� barvy, kter� z�skaly trubkovit� tvar a nesou nektar (nekt�ria).
�eme�ice �ern� je typicky evropsk�m druhem, kter� najdete na st�edo- a jihoevropsk�ch svaz�ch Alp i Apenin od �v�carska a� do zem� b�val� Jugosl�vie, kde roste v ��dk�ch les�ch, na okraj�ch horsk�ch luk a v polost�nu k�ovin. Carl Linn� jej odli�il od p��buzn�ch druh� p�edev��m podle sv�tl�ch kv�t� a tmav�ho oddenku, jen� dal rostlin� druhov� jm�no. �eme�ice �ern� se velmi brzy stala sou��st� kulturn� krajiny � nejen jako l��ivka, ale i jako symbol zimy a znovuzrozen�. Ve st�edn� Evrop� je po stalet� spojov�na s V�nocemi, co� se odr�� i v anglick�m n�zvu Christmas rose (V�no�n� r��e), p�esto�e s r��emi nem� botanicky nic spole�n�ho. V lidov� tradici byla pova�ov�na za rostlinu s magickou ochranou silou a �asto se vysazovala pobl� obydl�, kde m�la odh�n�t zl� vlivy i nemoci.
�eme�ice Jesko� je dal�� v�tvor Josefa Heugera z N�mecka. Jedn� se o ranou odr�du �eme�ice �ern�, kter� p�i p�kn�m po�as� dok�e vykv�st je�t� p�ed V�noci. Jinak si poupata schov� a vykvete za prvn�ch tepl�ch dn� konce zimy. Kv�ty jsou st�edn� velk� a� velk�: 5-8 cm �irok�, �ist� b�l� s bohat�m st�edem se �lut�mi ty�inkami. Jakmile ty�inky z kv�tu opadaj�, kv�t nevadne, nab�r� lehce br��lov� zelenkav� odst�n a z�st�v� vzp��men� po dobu asi jednoho m�s�ce, ne� p�ijdou prvn� jarn� vedra. Stonky jsou asi 25-30 cm vysok�, vzp��men� a otev�en� kv�ty hled� na sv� obdivovatele (nevis�). Rostlina tvo�� kompaktn� trs s neopadav�mi, dlanit�mi, temn� zelen�mi, ko�ovit�mi listy. Patent �. PP25316 vyd�n v roce 2008.
�eme�ice m� r�da velmi �ivnou, st�edn� t�kou p�du z�sadit� a� neutr�ln� reakce (��dnou ra�elinu) a um�st�n� takov�, aby alespo� na ��st dne m�la p��m� slunce, je� pom��e kveten� a zjasn� barvu kv�t�. Hezk� bude n�kde u vchodu do domu nebo pobl� oken, abyste ji m�li na dohled co nejv�ce, dokud je�t� venkovn� po�as� nen� ide�ln� pro �ast�j�� n�v�t�vy zahr�dky. Sv�mi kv�ty dok�e rozveselit mnoho ponur�ch dn� konce zimy. Je jedovat�. Mrazuvzdorn� do cca -29�C.
Posledn� revize 06-03-2017
